Českou republikou a státy Evropské unie otřásá energetická krize. Základní otázkou je, kdo nebo co ji způsobilo, jaké je možné východisko z této krize, jak dlouho potrvá a kolik nás bude stát?
V současnosti se nakumuloval negativní dopad řady faktorů, na které EU ani vláda ČR nereagovaly. Zdrcující dopad na ekonomiku a domácnosti v ČR způsobil raketový růst cen elektřiny a plynu v řádu stovek procent (září 2021); vysoký růst cen benzínu a nafty; vysoká inflace v Evropě (v ČR nejvyšší od 90. let minulého století: září 2021/2022: 4,1 % a 17,1 %); Green Deal – zelená energie – prosazena Evropskou komisí; vysoká (spekulativní) cena emisních povolenek pro podniky s vysokou mírou energetické náročnosti a znečištění ovzduší; přístup Německa k energetice – odstavení jaderných elektráren a útlum elektráren na fosilní paliva, nekritický přístup k podpoře obnovitelných zdrojů energie; provázání cen elektřiny a plynu; neudělení německými úřady povolení k provozu dokončenému plynovodu Nord Stream 2; válka na Ukrajině (začala šest měsíců po nárůstu cen energií).
V ČR se to negativně projevilo zejména nárůstem cen elektřiny, plynu, pohonných hmot a vysokou inflací. Polostátní ČEZ (70% podíl státu) prodává levně vyrobenou elektřinu na lipské burze a několikanásobně dráž jsme ji zpětně nakupovali pro potřeby ČR. ČR je soběstačná ve výrobě elektřiny, přebytek dlouhodobě exportujeme do Evropy (díky prozíravé politice KSČ jsme po druhé světové válce vybudovali silnou energetickou základnu založenou na využití jádra, domácích zásob uhlí – JE Dukovany, JE Temelín, těžba uranu, rozvoj černouhelných a hnědouhelných dolů, dovozu levného plynu a ropy z SSSR – ropovod Družba apod.). Dlouhodobě platí, že na importu ropy a plynu jsme závislí.
Roztočila se spirála inflace – prudce zdražil benzín a nafta, vyskočily ceny elektřiny a plynu, ceny potravin a dalších komodit. Fatální dopady má zdražování zejména na seniory, samoživitelky, nízkopříjmové skupiny, ale již i pro část střední třídy a živnostníky.
ČR má pod palcem řešení krize?
Řešení z krize se dnes hledá na úrovní Evropské unie, tak na úrovni národních vlád. ČR od července letošního roku předsedá EU a máme tak pod palcem řešení krize nejen v EU, ale především v ČR. Jak na krizi reagovala Fialova vláda? Jako vždy: váhavě, polovičatě a pozdě.
Opatření k cenám energií, o kterých v pátek 9. 9. diskutovala Rada evropských ministrů energetiky, pocítí lidé v rodinných rozpočtech od 1. ledna 2023. Výsledkem bruselského jednání jsou jen obecné závěry. Neprošlo oddělení ceny plynu od ceny elektřiny. Bruselský summit neřešil příčinu problému, nadměrné zisky výrobců. Domluvila se pouze jakási konfiskace zisku výrobcům energie. Tím se vysoké ceny energií neodstraní. Zaplatí to občané.
Česká vláda začala vážně řešit krizi na zasedání 12. září (pro domácnosti a malé podnikatele) a 14. září (pro velké podnikatelé). Stanovila strop pro silovou elektřinu na 6 Kč za kWh (tj. 12krát vyšší než výrobní cena, která je 50 haléřů) a 3 Kč za kWh pro plyn, včetně DPH (i přes strop se cena elektřiny vyšplhá na 9 Kč za kWh a plynu na 4 Kč za kWh). Podpora je pro domácnosti, živnostníky, malé a střední podnikatele, veřejné instituce (využívající nízké napětí, do 250 zaměstnanců, obratu 1,2 miliardy korun či spotřeby 630 MWh ročně). Celkové náklady cca 130 miliard ze státního rozpočtu.
Vláda nezastropuje velké odběratelé plynu a elektřiny, ale budou moci od 1. listopadu 2022 čerpat podporu v celkové výši 30 miliard korun v rámci tzv. dočasného krizového rámce (firmy na vysokém a velmi vysokém napětí a firmy, které mají vyšší spotřebu plynu než 630 MWh ročně). U energetických náročných firem dosáhne až 200 milionů korun, u ostatních maximálně 45 milionů korun. O podporu budou moci žádat firmy v zemědělství, lesnictví, ale také v těžebním nebo zpracovatelském průmyslu. Opatření se bude týkat asi osmi tisíc velkých firem.
Vláda dohání, což už státy EU rozjely
Většina států EU už přistoupila k daleko rozsáhlejší národní pomoci v průběhu roku, a ČR tak dohání, co se už v Evropě rozjelo. Jakékoli administrativní úpravy neřeší problém, že energie je nedostatek. Pravice po 32 letech zlikvidovala poslední strategickou výhodu ČR z doby před rokem 1990 – levnou elektřinu pro domácnosti i firmy. Přitom kapsy si namastí zejména nadnárodní kapitál. A kdo to zaplatí? Čeští občané z vlastní kapsy!
V pátek 16. září vládní návrh zákona Sněmovna schválila. Obsahuje možnost zastropování cen energie a snížení spotřební daně u nafty. Benzínu se vládní novela netýká. Rozpočty státu a Státního fondu dopravní infrastruktury letos přijdou podle důvodové zprávy dohromady o 2,5 miliardy korun a příští rok o 9,6 miliardy korun. Tím, že KSČM nemá zastoupení ve Sněmovně, nemůže předkládat legislativní návrhy, interpelovat vládu, připomínkovat a předkládat pozměňovací návrhy k vládním předlohám zákonů. Podporu musí ještě schválit Senát (20. 9.) a podepsat prezident republiky.
Výhrady ke způsobu řešení a pomoci předložené Fialovou vládou měla nejen opozice, ale především občané. Uskutečnila se protestní shromáždění proti drahotě a Fialově vládě v Praze na Václavském náměstí 3. září s účastí kolem 100 000 rozezlených lidí. Přítomni byli i představitelé a členové KSČM.
Návrhy řešení KSČM
KSČM má vlastní návrh na řešení krize. Veřejnosti návrhy představila předsedkyně ÚV a europoslankyně Kateřina Konečná v diskusi na CNN Prima News, kde v hlasování získala podporu 57 procent respondentů a deklasovala ostatní účastníky debaty. Návrhy KSČM zazněly rovněž na protestním shromáždění svolaném KSČM v sobotu 17. 9. na Václavák.
Řešení navržené KSČM má celkem 16 bodů, např. zastavit obchodování s elektřinou na burze (ceny elektřiny se musí odvíjet od jejich skutečných výrobních nákladů); důsledná revize evropského Green Dealu; ukončit obchodování s emisními povolenkami; stát musí odkoupit zásobníky plynu od německé RWE; odpovědnost za doplňování rezerv musí garantovat stát, nikoli soukromé zahraniční subjekty; nahradit soukromé distributory energie státní firmou; stát musí stoprocentně majetkově převzít ČEZ a sehrát zásadní roli při dostavbě českých jaderných elektráren; uhradit poplatky za obnovitelné zdroje energií státem; snížit DPH u energií; využít zákona o cenách; mimořádné zdanění těch, kteří ze současné krize bohatnou. Návrh KSČM představuje komplexní řešení na zastavení krize, ale rovněž preventivní opatření do budoucnosti. Proto prvním krokem musí být demise současné vlády, jak zaznělo na protestní demonstraci v Praze. Demisi! Demisi!
Svatomír RECMAN
fronda
EU nás poškozuje, měli bychom ji opustit.