V posledních týdnech hýbe českou společností ministrem Jurečkou prezentovaná příprava (další) důchodové reformy, zatím zaměřena na změnu mechanismu valorizace důchodů. Samozřejmě v neprospěch důchodců!
Současní důchodci se v době své aktivní pracovní činnosti zasloužili o to, aby předchozí generace důchodců měla dostatek finančních zdrojů na důchodovém účtu, z něhož jsou dominantně důchody vypláceny. Dnes je 2,8 milionu důchodců postaveno před krutou realitu, že za svou celoživotní pracovní angažovanost nebudou mít možnost čerpat důchod ve výši, která jim umožní důstojný život, ne život na hranici bídy, beze strachu, že vysoká inflace jim ho znehodnotí či degraduje na pouhou sociální dávku, že bez problémů pravidelně zaplatí výdaje za bydlení, energii, topení, vodu, potraviny, oblečení či další služby potřebné k jejich plnohodnotnému životu. Vláda Petra Fialy dělá vše, aby jim to znepříjemnila či zkomplikovala.
Pro rok 2023 je ministerstvem financí predikována nominální hodnota HDP (hrubý domácí produkt) ve výši 7308 mld. Kč. Poslanecká sněmovna schválila zákon o státním rozpočtu ČR na rok 2023 o celkových příjmech 1928 mld. Kč, celkových výdajích 2223 mld. Kč, se schodkem 295 mld. Kč. Výdaje na důchody jsou rozpočtovány ve výši 671,7 mld. Kč (36,8 % celkových výdajů státního rozpočtu). Ze všech 47 rozpočtovaných kapitol je to čtvrtá nejvyšší položka (MPSV 899 mld. Kč, Všeobecná pokladní správa 358,5 mld. Kč, MŠMTV 265 mld. Kč), např. M dopravy 112,7 mld. Kč, M zdravotnictví 15,6 mld. Kč).
Více peněz čerpáme, než do EU posíláme
Kde vzít finanční prostředky na valorizaci důchodů, i projekty v oblasti veřejných služeb (sociální, zdravotnictví, školství, strategická infrastruktura, veřejná doprava, Česká pošta atd.), je jednoduché. Složitá je realizace a umění tam finance alokovat a schválit. Zjednodušeně řečeno z veřejných financí, zejména ze státního rozpočtu a příslušných fondů, např. důchodového, do kterého povinně (ze zákona) pravidelně přispívají pracující, podnikatelé, včetně OSVČ a také stát (je významným zaměstnavatelem). Systém daní a odvodů v České republice je definován platnými zákony a vyhláškami. Zásadní jsou především daně. Tvoří 49,1 % (včetně povinného pojistného 84,8 %) příjmů státního rozpočtu v roce 2023.
Druhou možností jsou prostředky z evropských fondů. Přesněji částka mezí tím, co Evropská unie poskytne ČR na příslušné projekty a tím, co ČR každoročně posílá jako členský stát EU do Bruselu. ČR je aktivním příjemcem dotací, tzn. více peněz čerpáme, než posíláme do rozpočtu EU. V letošním roce ČR odvede do rozpočtu EU 64,5 mld. Kč, tj. 3,5 % z celkových výdajů státního rozpočtu (od vstupu ČR do EU do 31. 12. 2021 odvedla ČR 743,3 mld. Kč, získala 1704,8 mld. Kč, saldo +961,5 mld. Kč). To uvádím proto, že část financí ze státního rozpočtu můžeme použít na celospolečenské priority a evropské peníze přesměrovat na strategické projety, které bychom stejně z veřejných rozpočtů financovali. Třetí možností jsou mimořádné, nahodilé dary, dotace, pokuty, penále, dividendy (ČEZ 80-100 mld. Kč, daň z mimořádných zisků 40-100 mld. Kč, Norské či Švýcarské fondy), které plynou do veřejných rozpočtů.
Další z možností je úspora ve výdajích v resortech, popř. snížení plánovaného růstu výdajů. Učebnicovým příkladem je resort obrany. Rozpočet ministerstva obrany na letošní rok představuje částku 111,8 mld. Kč, tzn. 1,53 % HDP. Plán vlády je podle »direktiv« z Washingtonu a jestřábů z NATO zvýšit podíl na minimálně 2 % HDP. Pro letošní rozpočet by 2 % HDP představovalo navýšení armádního rozpočtu na částku 114,2 mld. Kč, tj. o 34,4 mld. Kč. Shodou »zvláštních« okolností to představuje částku, která byla potřebná na mimořádnou valorizaci důchodů v červnu letošního roku.
Poslanci již zákon, upravující valorizaci důchodů v červnu 2023, schválili. Zvýšení důchodů v mimořádném termínu představuje zvýšení výdajů státního rozpočtu o 15,4 mld. Kč. To znamená, že důchodci obdrží pouze 43,6 % částky podle předchozí úpravy, stát »ušetří« 19,9 mld. Kč, tj. 56,4 %.
Zajímavé údaje poskytuje evropská statistika. Kolik členský stát OECD vybere celkem na daních z HDP, včetně sociálního a zdravotního zabezpečení (tzv. složená daňová kvóta)? V roce 2021 průměr za OECD činil 34,2 %. ČR je pod tímto průměrem s 33,8 %. Nejlépe si stojí Dánsko 46,9 %, Francie 45,1 %, ale také všichni naši sousedé: Rakousko 43,5 %, Německo 39,5 %, Polsko 36,8 %, Maďarsko 34,0 %, Slovensko 35,8 %. Pod průměrem zůstala např. Velká Británie 32,8 %. Specifické podmínky jsou ve Švýcarsku 28,0 % a v USA 26,6 %.
Vláda Fialovy pětidemolice se raději soustředí na militarizaci české společnosti a válečné výdaje, přípravu »náhubkového« zákona, zvyšování daňové zátěže občanů, likvidaci České pošty, než na řešení zásadních, existenčních problémů trápících občany, domácnosti, podnikatele – vysokou dvoucifernou inflaci (míra inflace v EU v březnu dosáhla 8,3 %, v ČR je dvakrát vyšší), stagnaci ekonomiky, vysoké ceny energií, růst vodného a stočného, růst cen potravina a dalších komodit, řešení potravinové soběstačnosti, nedostatku základních léků atd. A kdo to vše zaplatí? Čeští občané ze svých daní! Stále platí přísloví, že »kdo chce psát bít, hůl si vždy najde«.
Lidé si to pomalu, ale jistě začínají uvědomovat. Protivládní protesty na veřejnosti začali komunisté, dnes už se chápou iniciativy i další politická uskupení (někde mi vypadl Milion chvilek pro demokracii). Jsem přesvědčen, že protesty proti »fialově-pětidemoliční« vládě budou nabývat na intenzitě a mohutnosti, a žádat její odvolání. To může být cesta ke světlu na konci tunelu.
Svatomír RECMAN, bývalý poslanec za KSČM, někdejší místopředseda sněmovního rozpočtového výboru
