V horkém létě roku čtyřiašedesátého jsem radostně prožíval své první vysokoškolské prázdniny. Poněkud mi je ale kazila nemilá povinnost dodatečně složit reparát z hospodářské geografie, aby se nestaly prázdninami posledními!
Byl jsem proto donucen nabiflovat si do hlavy přes léto obrovské množství údajů bez žádných logických souvislostí a pro praktický život zcela nepotřebných a pomíjivých – např. aktuální produkci hliníku v Maďarsku i v Číně, úrodu a hektarové výnosy kukuřice v Kanadě i na Ukrajině, tehdejší centra světové módy (dle skript nejen Paříž, NYC, Milano, ale též Praha!), nejen úroveň těžby rozličných rud, ale též množství srážek v jednotlivých státech Afriky i Ameriky, atd. atd.
Zkoušející otylá Irina, která se ze země Sovětů šťastně provdala za českého stipendistu, si na mě musela určitě zasednout – poprvé mne vyrazila za neznalost přesného rozmístění hutního průmyslu v Číně, byť jsem ji úporně přesvědčoval, že co komuna, to malá pícka!
Podruhé mě dostala za nepřesné vyčíslení nárůstu těžby fosfátů v Maroku! To by nezvládl ani Babiš! Jenom malou útěchou zůstalo, že spolu se mnou z geografie vyletěl i náš suverénně nejlepší tenista, který – na rozdíl od této omezené sibiřské vesničanky – v té době již několikrát obletěl celý svět. Bolestný neúspěch jsme za poslední peníze poctivě spláchli v žižkovské pivnici U ekonoma.
Následně jsem proto musel nechat si na Hradě potvrdit jízdenku na vlak. Na Hradčanech se totiž konala mezinárodní archeologická výstava (vstup zdarma), kde u východu razítkovali na jízdence její zhlédnutí, a tím pádem poučení a náležitě dovzdělaní návštěvníci z venkova směli cestovat zpátky domů už zadarmo.
Chtěl jsem projít po Královské cestě, bohužel celá Celetná ulice až ke Staromáku byla těsně ucpána zvědavými davy. Co se děje? Na náměstí prý bude řečnit Chruščov!
Pražané s dětmi přišli spontánně
Bez ohledu na srpnové dusno vyrazily nesčetné houfy lidí, dospělých i dětí, toužících spatřit na vlastní oči originál Nikity Sergejeviče! Nikdo je nijak nenutil, nikdo je povinně neorganizoval. Přes velké vedro přišli dychtiví Pražané podívat se a zamávat návštěvě dobrovolně, spontánně sami, přitom děti ještě měly prázdniny!
Husto bylo již od Prašné brány, zástupy i rodiny přicházely dlouho před začátkem projevů, nedočkavci se na sebe tlačili, sotva jsem se prodral na roh náměstí, tribunu u radnice jsem viděl pouze zdáli.
Na projevy řečníků se již nepamatuju, v hlavě mi však utkvěl veskrze pozitivní dojem z tohoto obrovského shromáždění. Okolostojící souhlasně pokyvovali, nadšeně tleskali a zdravili vzácného hosta, radostně vítali malého velkého státníka, který zbavil Prahu nejen největší sochy svého předchůdce (»Fronty na maso«); neviděl jsem zde nikoho veřejně protestovat proti jeho návštěvě, vždyť přivážel upřímnou naději výrazných změn a netrpělivě očekávaného uvolnění dosavadního tuhého režimu! Tehdy mu mnozí věřili, byť možná naivně.
Postupně jsem se protlačil až k radnici a utíkal přes Karlův most, abych stihl na výstavě razítko.
Přišel jsem pozdě; bouřlivými potlesky a hojným skandováním nepředvídaně prodlužovaná manifestace mne zdržela. Brány Hradu byly již uzavřeny, vůbec jsem netušil, že vrcholná návštěva je ubytována právě zde. Avšak pravdivým poukazem na chudé kapesné nebohého studenta, jenž už skutečně nemá ani na vlak, se mi podařilo ukecat stráže a proniknout přes prázdná nádvoří do Vladislavského sálu, kde jízdenky štemplovali kýženým razítkem nutným pro slevu. Výstava byla sice již skončena, ale i zde jsem potkal shovívavé dámy, které mi laskavě poskytly potřebné.
Nápad s indexem
Odcházel jsem s razítkem štěstím celý bez sebe, když jsem na jinak zcela liduprázdném třetím nádvoří Hradu narazil na malého zamračeného tlouštíka, který viditelně unavený a otrávený osaměle kráčel proti mně. Překvapeně zvedl lysou hlavu, nevrle až podezíravě na mne pohlédl a já z těsné blízkosti tří, čtyř metrů spatřil tvář, jíž jsem zdáli na Staroměstském náměstí nemohl vidět. Byl to on!
V tom momentě mě napadla smělá myšlenka; když už se vracím z Prahy s prázdnou, bez zápisu známky v indexu, co kdyby místo nenáviděné Iriny se mi do indexu podepsal on! To by byla výhra! Rychle jsem shodil ze zad tehdy módní sportovní pytel – tedy chtěl jsem jej sundat, avšak dříve než jsem pohyb jen naznačil, uchopily mě zezadu – rázně a opravdu bleskurychle – čtyři ruce a dva urostlí chasníci v civilu, do té doby neviditelní, mne beze slov vynesli ze třetího nádvoří.
Takto jsem se poprvé a naposledy setkal s bodrým tlouštíkem, který už v Praze zřejmě tušil, jak tomu nasvědčovala i jeho zachmuřená tvář, že jeho kariéra pomalu, ale jistě zanedlouho definitivně skončí.
Nerealizované možnosti unikátního autogramu v indexu jsem sice dlouho litoval, dnes jsem však tomu kupodivu docela rád. Časem mi totiž index někdo ukradl, takže kdybych v něm ten vzácný podpis skutečně měl, tak bych dnes byl určitě ještě smutnější.
Jan ŠOLTA
16 komentáře
Janu Šoltovi se podařil velmi hezký historický fejeton, dobře napsané. Vzpomínky pamětníků mají svou cenu. — Chruščov… vzpomínám si na něj z dětství, tehdy byl ve sdělovacích prostředcích neustále vychvalován a veleben, ale to by byl asi i kdokoli jiný, kdo by v tu dobu býval v SSSR u moci. Pak se o něm desítky let zcela mlčelo: adorováni byli Lenin a Brežněv, Stalin byl zase často ztvárňován v historických-válečných filmech (Osvbození od Jurije Ozerova apod.) – Chruščov měl jako první odvahu kritizovat Stalina – na sjezdu v roce 1956, určitě přispěl k poklesu mezinárodního napětí, na druhé straně sám přivedl svět na hranici jaderné katastrofy (karibská krize, konstrukce a vyzkoušení car-bomby, událost na Checkpoint-Charlie v říjnu 1961) a nese politickou odpovědnost za střelbu do dělníků v jihoruském Novočerkassku – proti dělníkům, demonstrujícím proti cenám chleba tam tehdy Sověti nasadili kulomery (!) a tanky (!): výsledkem bylo několik desítek desítek mrtvých (novočerkasskij rasstrěl), v hlubokém poststalinském socialismu, v roce 1962. Incident byl pečlivě utajován, sám jsem se o tom dozvěděl od místních – jako gymnazista, když se mi poštěstilo navštívit nedaleký Rostov na Donu. Masakru mimochodem věnuje několik desítek stran Solženicyn v závěru svého Souostroví Gulag… Takže rozporuplná osobnost, ke které se snoubil jistý (netypický) dobový socialistický liberál s monokratem a zločincem. Celkově se o něm o se o něm málo ví, málo píše…
Pozor na medvěda“. Se souhlasem sledoval vzestup Michaila Gorbačova a reformy, které zavedl, včetně zrušení světového komunismu a Sovětského svazu, ale s úděsem pozoroval drancování ponížené země za vlády alkoholika Borise Jelcina. Opovrhoval lháři, podvodníky, zloději, ničemy a chabě zakrývanými zločinci, kteří připravili svou vlast o majetek, udělali ze sebe miliardáře a nyní okázale předváděli své nakradené bohatství v podobě obrovských jachet a panských sídel, mnohdy v Británii.
Jak ale Jelcin upadal stále hlouběji do alkoholické otupělosti, v jeho stínu si povšiml chladného, malého bývalého pohůnka z řad tajné policie, který měl v oblibě homoerotické fotografie sebe samotného, na nichž se s puškou přes prsa prohání na koni po Sibiři.
.Pozor na medvěda“. Se souhlasem sledoval vzestup Michaila Gorbačova a reformy, které zavedl, včetně zrušení světového komunismu a Sovětského svazu, ale s úděsem pozoroval drancování ponížené země za vlády alkoholika Borise Jelcina. Opovrhoval lháři, podvodníky, zloději, ničemy a chabě zakrývanými zločinci, kteří připravili svou vlast o majetek, udělali ze sebe miliardáře a nyní okázale předváděli své nakradené bohatství v podobě obrovských jachet a panských sídel, mnohdy v Británii.
Jak ale Jelcin upadal stále hlouběji do alkoholické otupělosti, v jeho stínu si povšiml chladného, malého bývalého pohůnka z řad tajné policie, který měl v oblibě homoerotické fotografie sebe samotného, na nichž se s puškou přes prsa prohání na koni po Sibiři.
Pozor na medvěda“. Se souhlasem sledoval vzestup Michaila Gorbačova a reformy, které zavedl, včetně zrušení světového komunismu a Sovětského svazu, ale s úděsem pozoroval drancování ponížené země za vlády alkoholika Borise Jelcina. Opovrhoval lháři, podvodníky, zloději, ničemy a chabě zakrývanými zločinci, kteří připravili svou vlast o majetek, udělali ze sebe miliardáře a nyní okázale předváděli své nakradené bohatství v podobě obrovských jachet a panských sídel, mnohdy v Británii.
Jak ale Jelcin upadal stále hlouběji do alkoholické otupělosti, v jeho stínu si povšiml chladného, malého bývalého pohůnka z řad tajné policie, který měl v oblibě homoerotické fotografie sebe samotného, na nichž se s puškou přes prsa prohání na koni po Sibiři.
Dvě totalitní říše rozpoutaly druhou světovou válku (z touhy po světovládě). Německo bylo poraženo a provedlo zúčtování s nacismem. V SSSR a v Rusku nikdy historické zúčtování se stalinismem neproběhlo; přišel putinismus. Dnes se Rusko sápe po světovládě a touží rozpoutat IIIWW.
Dvě totalitní říše rozpoutaly druhou světovou válku (z touhy po světovládě). Německo bylo poraženo a provedlo zúčtování s nacismem. V SSSR a v Rusku nikdy historické zúčtování se stalinismem neproběhlo; přišel putinismus. Dnes se Rusko sápe po světovládě a touží rozpoutat IIIWW.
Dvě totalitní říše rozpoutaly druhou světovou válku (z touhy po světovládě). Německo bylo poraženo a provedlo zúčtování s nacismem. V SSSR a v Rusku nikdy historické zúčtování se stalinismem neproběhlo; přišel putinismus. Dnes se Rusko sápe po světovládě a touží rozpoutat IIIWW.
Zdejší trvalí nadávající diskutéři stále napadají zdejší web, který je při tom nejsvobodnější platforma pro vyjadřování všech diskuzních názorů. Diskutéři se předvádějí psaním „na zeď“ těch nejsprostších nadávek, urážek a nafoukaných povýšeneckých názorů. Zkuste psát podobné urážky a sprosťárny směrem k jiným “svobodným a nezávislým ” webů. Bez milosti vám je zcenzurují.
Zdejší trvalí nadávají diskutéři stále napadají zdejší web, který kde je při tom nejsvobodnější platforma pro vyjadřování všech názorů, k předvádění se prostřednictvím i těch nejsprostších nadávek, urážek a nafoukaných povýšeneckých názorů. Zkuste psát podobné urážky a sprosťárny směrem k jiným “svobodným a nezávislým ” webů. Bez milosti vám je zcenzurují.
Je vidět, že zbytek tvůrců bývalých Haló novin, setrvává v tendru zatloukat trvale hřebíky do své rakve. Stať soudruha Šolty je ubohostí samou, glosa pana Šálka si zaslouží podtrženou jedničku. Je zajímavé, že někteří autoři, kteří občas napsali do Haló novin smysluplné články do Naší Pravdy píší blbosti hodné sv.Václava a spol.
Velký Max – ano,ona te jejich ,,naše pravDA” upadá ještě víc,než ty profláklé ,,haló noviny” a diskutéři z řad bolševiků kopou kolem sebe… holt-srandy kopec !
Dojemné je zejména to, že proti návštěvě Chruščova nikdo v totalitním Československu neprotestoval
Pane Šolto, to je ubohé.
Soudruhu, dojal jste mě k slzám. Vzpomínka na Nikitu Chruščova, stejného stalinistu, který měl na rukou stejnou krev, jako jeho velký vzor, jenže na rozdíl od ostatních rvačku o moc po Stalinově smrti vyhrál. Aby to náhodou nebylo taky na něj, tak tzv. odhalil Stalinovy zločiny. Ovšem se skromností sobě vlastní zapomněl na svůj nehynoucí podíl na těchto zvěrstvech. Ostatně jako každý komunista. Jeho vláda bylo tvrdé utužení komunistické moci po malém nadechnutí v letech 1956-57, karibská krize, zničení zemědělství v SSSR. To, že byl tzv. žoviální, mu nedává žádný kredit. Tonda Zápotocký byl také žoviálnější než Kléma, ale byl to stejný vrah a komunistický despota. Ale chápu, že v tom panoptiku komunistických vládců je potřeba najít aspoň trošku přijatelnějšího, aby to nevypadalo, že co vládce, to tyran. Soudruhu, musí to být mrzuté, když se nedaří v tom bolševickém spektáklu najít nějakého aspoň trochu přijatelného pro obecný lid. Pište dál, doporučil bych odhalit třeba humanistu Lenina, trojici spravedlivých Jagoda, Ježov a Berija, spravedlivého Husáka nebo dvojici myslitelů Jakeše a Bilaka. Také kulturtrégr Miller, jež zdárně napodobil svůj vzor Klému s příchylností k alkoholu, by si zasloužil medailonek. A pak ta paní z TV, tuším Balašová, tu byste měl vyzvednout.
Každý může udělat chybu, ale Chruščov se dokázal poučit.
Výsledek Karibské krize byl pro socialistické společenství velkým úspěchem.
Sovětské zemědělství bylo jednoduše podinvestované. Vždyť financovalo první a druhou pětiletku, a když mu stát měl začít vracet, muselo financovat ještě velkou vlasteneckou válku a poválečnou obnovu.
Všichni komunističtí prezidenti dohromady včetně Gottwalda a Zápotockého nemají ruce zdaleka tolik od krve, jako Veškrna nebo Tatíček.
Lenin, Husák, Jakeš nebo Bilak, to byly zcela přijatelné osobnosti, obzvlášť ve srovnání s tou verbeží, která teď vládne ČR. To pravičáci si musí vypůjčovat socialisty Palacha nebo Horákovou, protože sami mají akorát vrahy Mašíny, pak už jen nějakého toho Pinocheta, Banderu nebo Paveliče.
Každý může udělat chybu, ale Chruščov se dokázal poučit.
Výsledek Karibské krize byl pro socialistické společenství velkým úspěchem.
Sovětské zemědělství bylo jednoduše podinvestované. Vždyť financovalo první a druhou pětiletku, a když mu stát měl začít vracet, muselo financovat ještě velkou vlasteneckou válku a poválečnou obnovu.
Všichni komunističtí prezidenti dohromady včetně Gottwalda a Zápotockého nemají ruce zdaleka tolik od krve, jako Veškrna nebo Tatíček.
Lenin, Husák, Jakeš nebo Bilak, to byly zcela přijatelné osobnosti, obzvlášť ve srovnání s tou verbeží, která teď vládne ČR. To pravičáci si musí vypůjčovat socialisty Palacha nebo Horákovou, protože sami mají akorát vrahy Mašíny, pak už jen nějakého toho Pinocheta, Banderu nebo Paveliče.
fronda :,,milý” SSoudruhu,jestli mél / má tvůj taťka ruce od lidské krve je velmi smutné.a svědčí to o výchově v tvé rodině … a kdože je ten Veškrna,taky nějakej odchovanec ,,KSČ” ?
“Lenin, Husák, Jakeš nebo Bilak, to byly zcela přijatelné osobnosti”. Neřád bude neřády jen chválit.
Ministr veřejného zdraví KLDR soudruh Čang Čun Sang se svým doprovodem navštívil Pchjongjangskou továrnu dětských potravin. Hosté si prohlédli různé části továrny, kde se vyrábějí potraviny vhodné pro růst dětí. Také navštívili Věž myšlenky čučche, Korejské rehabilitační centrum pro děti se zdravotním postižením a projekty pomoci v krajích Unrjul a Sinčchon v provincii Jižní Hwanghe.
Ministr veřejného zdraví KLDR soudruh Čang Čun Sang se svým doprovodem navštívil Pchjongjangskou továrnu dětských potravin. Hosté si prohlédli různé části továrny, kde se vyrábějí potraviny vhodné pro růst dětí. Také navštívili Věž myšlenky čučche, Korejské rehabilitační centrum pro děti se zdravotním postižením a projekty pomoci v krajích Unrjul a Sinčchon v provincii Jižní Hwanghe.
Ministr veřejného zdraví KLDR soudruh Čang Čun Sang se svým doprovodem navštívil Pchjongjangskou továrnu dětských potravin. Hosté si prohlédli různé části továrny, kde se vyrábějí potraviny vhodné pro růst dětí. Také navštívili Věž myšlenky čučche, Korejské rehabilitační centrum pro děti se zdravotním postižením a projekty pomoci v krajích Unrjul a Sinčchon v provincii Jižní Hwanghe.
zajímavé ! a vyjde něco ve smyslu “jak jsem potkal Husáka,Brežněva, sadistu Grebeníčka a podobné rudé kreatury ?” děkuji – RASPUTIN
Komentáře jsou uzavřeny.