Ve středu 1. února proběhla první část hlavního líčení před Obvodním soudem pro Prahu 7 v trestní věci pana Vladimíra Kapala, PhDr. Josefa Skály, CSc., Ing. Juraje Václavíka a Spolku Svobodné rádio, z. s. Obvinění podle obžaloby dne 2. 7. 2020 v diskusním pořadu Svobodného rádia o Katyňském masakru »veřejně popírali a zpochybňovali válečný zločin, čímž spáchali přečin popírání, zpochybňování, schvalování a ospravedlňování genocidia podle § 405 trestního zákoníku«. Zaměřím se na některé momenty.
Absurdní drama může být i divadlo, vtahující diváka do bezmocnosti jednotlivce proti nesmyslnosti bytí, které vším proniká a z něhož není úniku, ovšem jen pokud divák klesne na úroveň autora a propadne jeho absurdnímu pojetí skutečnosti. Z jednání před soudem jsem pochopil, že obžaloba je vlastně scénářem nepovedeného absurdního dramatu a že drtivá většina přítomných diváků si naštěstí uchovala zdravý rozum.
Nejtěžšími ze všech zločinů jsou zločiny válečné, protože uvolňují cestu ke hromadnému páchání všech ostatních zločinů. V tomto ohledu nelze zneužívat svobody projevu. Jeho omezení však přichází v úvahu jen v extrémních případech.
Znalecké posudky
Ty obecně patří k nejproblematičtějším důkazům. Znalce je třeba konfrontovat s novými důkazy, které podle obžalovaných mají vyvrátit znalecké posudky. Velí to zásada kontradiktornosti trestního řízení v rámci základního práva na spravedlivý proces. Už objednání znaleckých posudků je ale důkazem o těch pochybnostech trestních orgánů v dané věci, pro které byla podána obžaloba a koná se soud. Soud však poučil obžalované, že Katyňský masakr i to, kdo ho spáchal, je notoricky známá skutečnost, která se nedokazuje. Proč ale potom policejní orgán nechal vypracovat a paní státní zástupkyně zařadila do spisu jako důkaz k projednání před soudem znalecké posudky? Soud je povinen zjistit skutkový stav věci, o němž nejsou důvodné pochybnosti v rozsahu nezbytném pro jeho rozhodnutí. Obžalovaní a jejich obhájci tvrdí slovy, policie a státní zastupitelství skutky, že tu důvodné pochybnosti jsou. Tak jaká potom notorieta? Všichni se shodují, že skutek se stal, je jen pochybné, a není tedy notorietou, kdo ho spáchal, to ovšem žalováno není.
Co v obžalobě chybí
Kromě naplnění formálních znaků podle § 450 tr. z. musí být přečin také společensky škodlivý a v daném případě rovněž zaviněn úmyslně. Tím se však obžaloba vůbec nezabývá.
Zavinění
spočívá v objasnění smyslu vysílaného pořadu, čeho jím chtěli obžalovaní dosáhnout. Zda hledali historickou pravdu, anebo chtěli napomoci ospravedlnění válečného zločinu. Ovšem již z vystoupení Ing. Václavíka byla patrná snaha poctivě přispět k objasnění toho, kdo Katyňský zločin spáchal, a nikoli jen zlehčování a zpochybňování dnes opět jiného oficiálního názoru. Obhajoba správně ustála právo obžalovaných se v tomto ohledu vyjádřit, nejde o žádnou novou »osvětimskou lež«.
Společenská škodlivost
Poctivě míněné a odborně podložené diskuse na podkladě dříve neznámých skutečností nejsou nepřípustným projevem svobody slova a omezovat je nelze. Vyplývá to ze současné lidskoprávní úpravy. Naoko to obžaloba uznává, ale přímo v obžalobě oproti tomu stojí: »Výroky obviněných byly v přípravném řízení hodnoceny i z hlediska svobody projevu ve smyslu článku 17 Listiny základních práv a svobod a článku 10 odst. 2 Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, když v tomto případě lze svobodu projevu a právo šířit informace omezit zákonem, neboť jde o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, a to zejména cti a důstojnosti obětí katyňského zločinu.« Ale právě z hlediska piety jsem naopak přesvědčen, že je nutno nezpochybnitelně určit viníky katyňského zločinu a nepřipustit, aby nad pohřbenými vojáky mohli ronit krokodýlí slzy a jejich památku tak zneuctít ti, kteří je zákeřně zavraždili. Před pietou obstojí jen pravda a žádné obecně, byť i oficiálně, přijímané přesvědčení, když odporuje materiálním a logickým důkazům. A my ostatní nemáme snad právo znát pravdu, aby se to už nemohlo nikdy opakovat? A není stíhaný čin vlastně společensky prospěšný?
Předpoklad
Máme tu historicky fundované vystoupení Ing. Václavíka, avšak musí obstát v důkazním řízení, zatímco Dr. Skála takticky šetřil prachem a pan Kapal se spolehl na to, že nikdo z nich válečný zločin nezpochybňoval, pouze hodnotili současný důkazní základ a přidali nové důkazy k historické diskusi, kdo válečný zločin spáchal. Žalováno je pouze zpochybňování spáchání zločinu, ne kdo ho spáchal. Jinde se kvůli tomu žádné soudy nekonají. Dovoluji si tipovat, že soudní znalci to s Goebbelsovou verzí projedou. Ale třeba se ve všem mýlím. To ukáže důkazní řízení.
A pamatujme si: Bretschneider nikdy nespí a už ani nechodí do hospody na pivo. Sedí pořád u počítače s otvírákem na krku a u pravé nohy pod stolem má basu teplých lahváčů. A co je nejhorší, řídí ho mazaný Josef Vyskočil!
Čestmír KUBÁT, spolecenstvi-prak.cz
