Připravované novely zákonů mohou destabilizovat systém sociální péče

od redakce

Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s místopředsedkyní Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče (OSZSP) ČR Janou Hnykovou

Před pár týdny jste vy a předsedkyně OS ZSP Dagmar Žitníková jednaly s ministrem práce a sociálních věcí Marianem Jurečkou. O čem konkrétně?

S ministrem Jurečkou jsme vyvolali jednání na základě informací od našich členů, kteří si stěžují, že v sociálních službách nedošlo k navýšení platových tarifů, ale ani mimotarifních složek platů. Vedení OS požádalo ministra Jurečku o projednání této situace s tím, že jsme od něho chtěli slyšet, jak ji bude MPSV řešit. Současná situace na pracovištích v sociálních služeb je velmi složitá, přímo napjatá. Zvyšují se dlouhodobé pracovní neschopnosti u zaměstnanců v přímé péči a roste přesčasová práce u zbývajících zaměstnanců.

Tvrdíme, že nedojde-li v České republice k navýšení tarifů v sociálních službách, tak se většina jejich zaměstnanců nedočká navýšení svých platů. O tom jsme se přesvědčili například v roce 2021, kdy do organizací v sociálních službách odešel dopis společně podepsaný tehdejší ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, prezidentem Asociace poskytovatelů sociálních služeb ČR Jiřím Horeckým a předsedkyní odborového svazu Dagmar Žitníkovou s výzvou k navýšení mimotarifních složek. Většina ředitelů zařízení sociálních služeb na něj ani nezareagovala. Podotýkám, že průměrný osobní příplatek se v roce 2021 v sociálních službách zvedl o pouhých 127 Kč. Tyto informace vycházejí z údajů MF.

Pokud do sociálních služeb pro letošní rok bylo zajištěno o 6,1 mld. korun navíc, tak by se to mělo v platech a mzdách zaměstnanců sociálních služeb projevit. V naší zemi je v současné době složitá ekonomická situace, máme vysokou inflaci. Tristní je zejména zvýšení cen potravin, energií a nájmů, což vede v některých případech pracovníky sociálních služeb na úřady práce pro sociální dávky. Proto jsme za odborový svaz ministru Jurečkovi navrhli navýšit platové tarify ještě letos. Ministr se proti dalšímu navyšování platových tabulek ohradil. Podle něj zaměstnavatelé volali po možnosti vyššího odměňování v mimotarifních složkách. Ale v tom je právě problém. Zatímco zvýšení tarifů poznají všichni zaměstnanci na svých účtech, tak mimotarifní odměny obvykle dostávají jen ti vyvolení. S tím v současné době nesouhlasíme.

V této souvislosti jsme hovořili i o tom, jaká je situace v sociálních zařízeních, která jsou v gesci krajských úřadů. Podle oficiálních informací KÚ finanční prostředky ze státního rozpočtu dostaly a měly je alokovat do jednotlivých sociálních služeb. Podle Jurečkova zjištění k navýšení již došlo nebo v současné době dochází.

Podle nás to není tak docela pravda, proto jsme s Dagmar Žitníkovou navrhly, aby si vedení MPSV svá tvrzení ověřilo a nejednalo na základě domněnek, nýbrž skutečných dat. Proto jsme vedení ministerstva požádaly, aby zajistilo data k odměňování zaměstnanců v sociálních službách za I. kvartál letošního roku. Poté bychom se opět sešli a projednali další postup. Ministr Jurečka a přítomní vedoucí pracovníci ministerstva s tímto návrhem souhlasili.

Předmětem jednání na MPSV ale byly i další problémy. Které?

Vyjádřily jsme nesouhlas s legislativními změnami navrženými v novele zákona o sociálních službách a s řešením zdravotně-sociálního pomezí, jak to navrhuje MPSV.

Zastavila bych se u řešení zdravotně-sociálního pomezí. S napětím jsme očekávali, k jakým změnám v sociálních službách nakonec dojde. MPSV přišlo s těmito změnami v zákoně o sociálních službách. Jeho přijetí zdůvodňuje tím, že to nařídila Evropská komise. Mimochodem takto zdůvodňuje i čerpání finančních prostředků z národního plánu obnovy pro oblast sociálních služeb přijetím materiálních podmínek pro realizaci projektů pobytových služeb péče. Jako zdravotnické odbory jsme žádný takovýto materiál z EK, který to nařizuje, neviděli.

Nyní k podstatě těchto změn. Obě ministerstva, tj. práce a zdravotnictví, se nakonec shodla, že otázka sociálně zdravotního pomezí se bude řešit novelami zákonů o sociálních službách, o zdravotních službách a o veřejném zdravotním pojištění. Každá novela s sebou nese dopady pro klienty, poskytovatele i zaměstnance v sociálních službách i ve zdravotnictví.

Jak se přijetí těchto zákonů projeví v praxi?

Pobytové sociální služby se budou muset registrovat jako zdravotnická zařízení, tzn., že budou muset splňovat ty samé podmínky jako v nemocnicích. To s sebou nese zvýšené požadavky na splnění stavebních norem i řadu dalších požadavků z hlediska hygienických, požárních a dalších obdobných předpisů. Prostě vše, co musí dnes splňovat nemocnice, budou muset zajistit i pobytová zařízení sociálních služeb. To bude stát nemalé finanční prostředky. A kdo je dá – MPSV, kraje, nebo poskytovatelé sociálních služeb?

Máme-li již dnes v sociálních službách nedostatek odborného personálu, máme i značné pochybnosti o tom, zda vůbec bude možné tento záměr obou ministerstev naplnit. Bude to mít vliv i na zdravotní péči v zařízeních, jimž říkáme léčebny dlouhodobé péče či centra rehabilitační péče. Protože péče, která je poskytována ze zdravotního pojištění, bude podle předkládaného návrhu pacientům poskytována pouze po dobu 90 dní. Pokud se těmto lidem lhůta neprodlouží, což budou posuzovat zdravotní pojišťovny, tak si další pobyt v zařízení budou muset pacienti hradit sami, a to jsou tzv. hotelové služby, strava a pobyt.

Musíme si ovšem uvědomit, že lidé, kteří jsou v léčebnách, mají svůj domov. Přičemž ve své domácnosti musí také uhradit nájem, elektřinu apod. Nevím, jak si předkladatelé těchto zákonů představují, že to tito senioři při dnešní drahotě zvládnou utáhnout ze svých důchodů. Logicky se tedy naskýtá otázka, zda i oni nakonec nebudou muset žádat o sociální dávky, aby pokryli svůj pobyt v zařízení, a k tomu ještě svoji domácnost.

Pokud vím, návrh zákona o sociálně zdravotním pomezí je v přípravě. Až ho bude projednávat Sněmovna a Senát, budeme se snažit zákonodárcům vysvětlit podstatu navrhovaného zákona a jeho negativní dopady na naše spoluobčany.

Připravovaných změn v oblasti zdravotně sociálního pomezí je více. Mohla byste je ještě konkretizovat?

Dalším vážným problémem je to, že se ruší kontraktační povinnost zdravotních pojišťoven s pobytovými zařízeními sociálních služeb s tím, že se budou od roku 2026 uzavírat nové smlouvy. Počítá se tedy s přechodným obdobím dvou let. Poté by zdravotní pojišťovny měly uzavírat tzv. rámcové smlouvy s pobytovými službami. Musím upozornit na velkou obavu poskytovatelů sociálních služeb, že zdravotní pojišťovny tyto smlouvy nemusí s některými z nich vůbec uzavřít. Takže to přinese problém, kdo bude zdravotní péči v těchto zařízeních poskytovat. Bude do nich docházet domácí péče? Ta jenom provede potřebné zdravotní úkony. A kdo bude vyhodnocovat, zda došlo, či nedošlo ke zhoršení zdravotního stavu těchto klientů, a jak se bude jejich situace následně řešit?

Obáváme se, aby nedošlo k destabilizaci celého systému sociální péče. Mám na mysli i samotnou personální destabilizaci, protože nebude-li hrazena ošetřovatelská péče, zdravotní sestry začnou asi odcházet. Podle nás by se celý systém sociální péče měl rozšířit, a to například o fyzioterapeuty, kteří by byli hrazeni ze zdravotního pojištění. Případně by se tak mohla financovat i nutriční péče, kterou tito pacienti obvykle potřebují.

Přitom by zdravotní pojišťovny mohly do systému poskytnout více financí než dosud. V těchto pobytových zařízeních jsou převážně klienti, kteří dostávají od státu příspěvek v kategorii 3. a 4. stupně zdravotního postižení. Tudíž lidé, velmi závislí na sociální i zdravotní péči. Proto máme vážné obavy, aby připravované novely zákonů k zdravotně-sociálnímu pomezí nedestabilizovaly celý systém sociálních služeb.

Přitom nevíme, jaký je cílový stav těchto novel zákonů. Tedy, jakým způsobem se zlepší péče o pacienty ležící na zdravotně sociálních lůžkách, jakým způsobem se zlepší péče o klienty v pobytových zařízeních sociálních služeb. Zatím jde o materiály, které nemají ucelený legislativní charakter. Chybí u nich zpracování důvodových zpráv, chybí zpracování ekonomických dopadů, a ty jsou pro nás důležité.

Hovoří se také o zavedení minimálních personálních standardů v sociálních službách. Co si pod tím máme představit?

Připravuje se tzv. malá technická novela zákona o sociálních službách, která obsahuje řadu změn, které jako odbory vítáme, například podpora pečujících osob. Ale tato novela má obsahovat i řadu věcí, které odmítáme. Jednou z nich je právě zavedení tzv. minimálního personálního standardu v pobytových zařízeních sociálních služeb. Máme obavu, aby to v sociálních službách nedopadlo stejně jako ve zdravotnictví. Právě zavedení minimálních zdravotních standardů vedlo k tomu, že část zdravotních sester odešla z nemocnic, a proto se i kvůli tomu nemocnice potýkají s nedostatkem personálu. Přitom se v sociálních službách již nyní potýkáme s nedostatkem zaměstnanců a vysokou fluktuací. Kvalitní pracovníci se do sociálních služeb kvůli těžké fyzické práci a nízkým platům a mzdám velmi složitě shánějí. Pokud by kvůli zavedení minimálních personálních standardů byl ještě více omezen počet lidí, kteří pracují v sociálních službách, v konečném důsledku by to vedlo ke zhoršení kvalitní péče. Opět budeme oslovovat zákonodárce, že nechceme, aby se v sociálních službách vytvořila obdobná situace, jaká panuje v nemocnicích.

Hovoříte o nedostatku personálu v sociálních službách. Co by měl učinit stát, aby lidé o tuto práci stáli?

Formálně vzato MPSV chce zvýšit prestiž povolání sociálního pracovníka v očích veřejnosti. Proto se také připravuje nový zákon o sociální práci či o sociálních pracovnících. Jenže je v tom samozřejmě háček. Ze současného zákona o sociálních službách se má totiž vyjmout jeho část, která se týká sociálních pracovníků. Má vzniknout úplně nový zákon. MPSV si od jeho vzniku slibuje, že se tím zvedne prestiž profese sociálních pracovníků. K čemuž by mělo přispět i to, že tito pracovníci budou mít své další vzdělávání a budou možná vykonávat »atestace« v oblastech, kde pracují. Přitom většina pracovníků sociálních služeb má vystudovanou vysokou školu.

Podle nás by jejich prestiž ve společnosti zvýšilo, kdyby byli odpovídajícím způsobem zaplaceni za náročnou práci. Tím, že se starají o nemocné a postižené, pracují pro celou společnost, což by měl stát patřičně ohodnotit. Kromě slušného finančního ohodnocení by zaměstnancům v sociálních službách měly být poskytovány i benefity, které by zatraktivnily práci v této oblasti – například další týden dovolené, lázeňské pobyty nebo předčasné odchody do důchodu.

Miroslav SVOBODA

FOTO – zdravotnickeodbory.cz

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.