Pseudokrize a migrace je dílem politiků

93

Rozhovor týdeníku NAŠE PRAVDA s plukovníkem Jiřím Komárkem, bývalým policistou z Útvaru odhalování organizovaného zločinu

Za prvních deset měsíců letošního roku přišlo do Evropské unie nelegální cestou 275 500 lidí. Je to o 73 procent více než za stejné období loňského roku a nejvíce od roku 2016. Migranti nejčastěji využívají cestu přes západní Balkán. Během října členské státy EU zaznamenaly na balkánské cestě 36 500 nelegálních vstupů na své území, což je o 47 procent víc než loni v říjnu. Přitom do operací na vnějších hranicích EU je aktuálně zapojeno 2300 příslušníků agentury Frontex. Zhruba 500 z nich působí na Balkáně, kde je nápor migrantů v poslední době největší a také od loňska roste nejrychleji. Jsou tyto počty dostačující?

Jak už jsem řekl dříve, migrační krize byla úmyslně vyvolána politiky a politiky je také od roku 2015 udržována. Celá činnost Frontexu je dle mého názoru pouze jakousi mlhou, kterou se politici EU snaží vyvolat dojem, že se s nelegální migrací bojuje, a dále pak zakrýt skutečnost, že je to samotná EU, která se podílela na vyvolání migrační krize a cíleně ji udržuje. I kdyby Frontex nasadil 10 tisíc příslušníků, tak se stane jedině to, že zachycení migranti na Balkáně budou dříve zavedeni do informačních systémů EU a možná budou detekováni ti, kteří mají kriminální minulost či záznam o odmítnutí azylu či vyhoštění ze zemí EU. Ti budou možná deportováni, ale zbytek nakonec stejně různými cestami doputuje až do země, do které se chtějí dostat, tedy do západních zemí EU.

S migrací se ale bojuje i u nás. Na hranicích se Slovenskem je nasazeno každý den 150 policistů a celníků a 80 vojáků i vojenských aktivních záloh. Od září zadrželi 9000 uprchlíků nejčastěji z Afghánistánu, Iráku a Burundi a v posledních týdnech se počet zadržených lidí velmi snížil. Je to pozitivní efekt, nebo spíše hledají převaděči jiné, nestřežené trasy?

Opět, jedná se spíše o jakési předstírání řešení nelegální migrace na území republiky. Všichni migranti, kteří překročí naši státní hranici, ve skutečnosti míří do SRN, Francie či dalších států na západ od nás. Pokud by nebyli zadrženi, prošli by přes území státu. To, že je bezpečnostní složky zadrží a zahájí úkony za účelem poskytnutí azylu či ochrany, jen zpomalí jejich cestu do cíle. Na uvedené procesy je stanovena doba, po kterou jsou migranti umístěni v záchytných centrech. Z 90 % není za tu dobu hodnověrně zjištěna ani jejich totožnost. Dojde pak tedy k tomu, že po uplynutí lhůty jsou migranti z centra propuštěni a sami pak pokračují do původního cíle své cesty na západ.

Když pominu obrovské náklady na tato opatření na hranicích, tak jediným faktickým přínosem je skutečnost, že zadržení migranti se po dobu cesty republikou nemohou dopustit případné trestné činnosti a od zadržení do propuštění ze záchytného centra jsou pod kontrolou policie. Na řešení nelegální migrace to však nemá žádný vliv. Tak jak do ČR přijdou stovky a tisíce migrantů neznámé totožnosti a minulosti, tak ji zase stovky a tisíce migrantů neznámé totožnosti a minulosti opustí směrem na západ, a to ať jsou zadrženi, či nikoliv.

Chyceno bylo i 215 převaděčů, z nichž více než polovinu představují Ukrajinci, třetinu Syřané, čtvrtinu Gruzínci. Dříve za nedodržování zákonů padaly velké tresty. Jaká je situace dnes? Převaděči často končí jen s podmínkou či vykázáním…

Před rokem 2015, kdy se na převaděčství a trestnou činnost spojenou s nelegálním překročením hranic nehledělo politicky a byly zohledňovány všechny důsledky, které s sebou tato trestná činnost pro země EU nese, byla ve většině případů odhalení takové činnosti posuzována policií a justičními orgány jako organizovaná trestná činnost a byly také vynášeny tresty odpovídající nebezpečnosti jednání jejich pachatelů pro společnost.

Dnes je situace taková, že policie se ani nesnaží rozkrývat sítě a mezinárodní skupiny, které se na organizování migrace podílejí, a k soudu se dostávají pouze jedinci. Většinou ti poslední pěšáci ve struktuře skupiny, kteří byli zadrženi policií, jako jsou různí řidiči dodávek převážející migranty a podobně.

Bohužel i soudy dnes na trestnou činnost spojenou s migrací hledí spíše jako na charitativní činnost, která má jediný cíl, a sice pomáhat ubohým válečným uprchlíkům, a ukládají spíše tresty symbolické.

Jak už jste řekl, převaděči jsou jen malými rybami. Působí tedy na trasách velké převaděčské gangy? Z jakých zemí tyto gangy nejčastěji jsou? Změnila se v posledních letech nějak jejich struktura či země původu?

Před rokem 2015, než politici vyvolali migrační pseudokrizi, se jednalo převážně o nelegální migraci osob z Vietnamu, Číny, Mongolska či Ukrajiny. Organizátoři a členové převaděčských skupin pak pocházeli právě z těchto zemí a zemí, přes které vedla jimi využívaná trasa – převaděčský kanál. Jelikož v dané době byla trestná činnost spojená s nelegální migrací hodnocena jako závažná trestná činnost a tresty za ni byly vysoké, snažili se organizátoři co nejvíce svou činnost utajit a chránit se před odhalením. Z tohoto důvodu byla jednotlivá místa ve struktuře skupiny obsazována prověřenými a loajálními členy stejné národnosti. Ve většině případů se jednalo o skupiny řízené a organizované Vietnamci, kde až na těch nejnižších pozicích řidičů působili členové jiných národností, jako Ukrajinci, ale i občané ČR.

Dnes je situace fakticky taková, že nelegální migraci běženců z Afriky, Blízkého a Středního východu organizuje a řídí kapitál globální korporace, jehož nástrojem jsou pak aktivisté různých neziskovek, kteří pod krytím humanitární činnosti vozí migranty do Evropy. Ti jsou dnes často i přímo finančně podporováni některými státy EU. Jejich činnost není nijak skrývaná, je fakticky podporovaná. Dnes tedy není potřeba k organizování nelegální migrace zakládat nějaké vysoce organizované mezinárodní zločinecké skupiny. Stačí migranty dovézt do Evropy, vybavit je informacemi o nejlepší trase do cílové země, nějakými finančními prostředky, mobilním telefonem a případně kontaktem na kurýry, kteří za úplatu v zemích na trase případně poskytnou dopravu. Tito kurýři jsou pak jediní pachatelé trestné činnosti spojené s nelegální migrací, kteří se při náhodných záchytech dostanou do rukou bezpečnostních a justičních orgánů. Jejich národnost je pak víceméně náhodná a nelze říci, že převoz migrantů přes Evropu či přes ČR je v současnosti doménou nějaké národnostní skupiny.

Proč jste použil termín pseudokrize?

Krize je podle mne nežádoucí stav, nastalý z důvodu nežádoucích vlivů a příčin, o kterých ti, jichž se krize dotýká, nevěděli, anebo je nemohli eliminovat. Je jedno, jestli se jedná o krizi ekonomickou, politickou, sociální, vztahovou či jakoukoli jinou. V případě nelegální migrace se však jedná o již mnoho let trvající systematickou, promyšlenou a vědomou destrukci bezpečnostní situace v Evropě. Nejedná se tedy o krizi v pravém slova smyslu, ale o zkorumpovanými politiky úmyslně vyvolaný stav.

Jakou roli tedy hrají v migraci a převaděčství neziskové mezinárodní organizace? A mění se v čase jejich vliv, respektive od roku 2015?

Takzvané lidskoprávní neziskovky byly a jsou často tam, kde je třeba zajistit podmínky pro prosazení zájmů globálních a finančních korporátů a jimi zkorumpovaných či vydíraných politiků. Nejinak je tomu i v případě migrační pseudokrize, jak jsem už dříve řekl. Snad jen upřesním. Situace je dnes natolik absurdní, že stačí dát informaci o možnosti zajištění cesty do zájmové země v Evropě a stanovit místo tzv. shromaždiště. Tam pak naložit do levných gumových člunů zájemce o cestu a vyvézt je pár kilometrů od pobřeží. Tam si je převezmou velké, bezpečné a vybavené lodě různých neziskovek, které migranty v pohodlí a bezpečí dovezou až do Evropy. Někdy i do fakticky cílové země migrantů.

Je snaha situaci řešit? Pracuje dnes policie na rozkrývání problému, a jak je úspěšná? 

Jak už jsem řekl, ono dnes vlastně ani není co rozkrývat. Migrace je globálně řízená, organizovaná a podporovaná politiky. Bezpečnostní orgány mají jen jeden úkol, a to je vyvíjet jakousi činnost a předstírat boj s nelegální migrací, aby na to veřejnost nepřišla.

Samostatnou kapitolou je pak migrace z Ukrajiny, která nyní není považována za nelegální. Ze zemí Evropské unie přijalo Česko nejvíc běženců na počet obyvatel. Uprchlíci z Ukrajiny obdrželi od únorového začátku ruské invaze přes 460 000 víz dočasné ochrany. Jaká jsou podle vás největší negativa toho, že tato migrace není nijak koordinovaná a migranti výrazně kontrolováni?

Ještě 23. února 2022 byla Ukrajina dlouhodobě vnímána jako nejzkorumpovanější stát Evropy – nefungující státní orgány a zkorumpované bezpečnostní složky, kde vlastní bezpečnost obyvatel často místo policie zajišťovaly za úplatu různé gangy a zločinecké organizace. Moc ve státě prakticky ovládalo několik málo oligarchů. My sami jsme se v devadesátých letech a počátkem milénia v ČR potýkali s činností různých ukrajinských zločineckých skupin, které v ČR vydělávaly obrovské finanční prostředky pácháním trestné činnosti. Jednalo se o celé spektrum nelegálních aktivit. Od primitivní, ale o to více společnost ohrožující násilnou trestnou činnost, přes obchod s lidmi, organizování prostituce, převaděčství, až po tu nejsofistikovanější ekonomickou trestnou činnost.

Tím, že naše vláda umožnila bezprecedentní vstup a pobyt na území republiky každému s ukrajinským pasem, zahájila, podle mne, proces, který nás může z bezpečnostního hlediska dostat zpět do let devadesátých. Nikdo nezkoumá, kdo a s jakou minulostí k nám vlastně přichází, a už vůbec ne, jakou činnost u nás vykonává. Od vypuknutí konfliktu na Ukrajině a začátku migrační vlny byly v ČR založeny či odkoupeny stovky podnikatelských subjektů a firem. Když si uvědomíme, jaká situace na Ukrajině je a ještě dlouhou dobu bude, kolik zbraní, výbušnin, vojenského materiálu, ale i finančních prostředků se v této zemi nyní nakumulovalo, máme zde ukázkové prostředí a podmínky pro rychlý rozvoj organizovaného zločinu a vytvoření jeho evropské základny v ČR.

Jak jsem pochopila, často je to začarovaný kruh, kdy jsou jako převaděči nabíráni právě chudí lidé z Ukrajiny, protože mají »čistý štít«. Pokud jsou chyceni, rychle je nahradí někdo jiný. U nás jim pak hrozí maximálně vyhoštění. Jak je to v jiných zemích?

Ten stav je obdobný v celé Evropě. Právní normy jsou všude nastaveny dobře, sankce stanovené za trestnou činnost spojenou s nelegální migrací jsou dostačující, ale z politických důvodů nejsou v dostatečné míře využívány a uplatňovány.

Podle vás jednoduchou cestou k zastavení migrace je dodržovat zákony. O jaké hlavní zákony u nás a o jaké dohody v rámci EU se jedná?

Co se týká České republiky, ale i ostatních zemí EU, tak je to především dodržování Dublinských dohod, tedy Nařízení Evropského parlamentu a Rady Evropské unie. Ve stručnosti, podle těchto nařízení by měly státní orgány jednotlivých zemí postupovat tak, že při detekci a zadržení nelegálních migrantů by měli být tito předáni do země, ze které na území ČR vstoupili. Takto by se nelegálové po záchytu dostali až do země, ve které vstoupili do EU. Tento základní nástroj však již od roku 2015 není ani v ČR a ani dalších státech EU používán.

Co se pak týká právních norem ČR, tak je to především zákon o azylu č. 325/199 Sb. a zákon o Policii České republiky. V zákoně o azylu jsou stanoveny podmínky, pro které lze odmítnout udělení azylu či mezinárodní ochrany cizincům. Pokud by se bezpečnostní orgány ČR, tedy zejména policie a orgány MV, řídily tímto zákonem, jsem si jist, že 90 % nelegálních migrantů by podmínky pro udělení azylu či ochrany nesplnilo.

Helena KOČOVÁ