Teplárna Brno a ČEZ uzavřely smlouvu o spolupráci na projektu Dodávky tepla z Jaderné elektrárny Dukovany do Brna. Před sedmdesáti či šedesáti lety hojně probíraly sdělovací prostředky toto téma současně se stavbou Jaderné elektrárny Dukovany.
Z ní mělo vést potrubí s horkou vodou do Brna-Bosonoh k dalšímu rozesílání trubní sítí po městě a druhou rourou čerpat vychladlou vodu zpět do kopce do elektrárny. Nebo že okolo elektrárny vzniknou rybochovné rybníky s vyhřívanou teplou vodou a rozsáhlé skleníky pro pěstování zeleniny k zásobování trhu. Kvůli tehdejším cenám se záměr neuskutečnil. Situace se opakovala v letech 1988 a 1989, kdy bylo dle publikovaných informací nepotřebné teplo už vyvedeno na hranici elektrárny k napojení na roury do vzdušnou cestou 38 km vzdáleného Brna. Na okraji Brna v Bohunicích se stavěly betonové patky pro usazení potrubí z Dukovan. Avšak majetkový převrat v roce 1989 projekt zastavil a rozmetal s tím, že je to nežádoucí projev »totalitní komunistické megalomanie«.
V současném dalším dějství představitelé společností ČEZ a Teplárny Brno v pondělí 29. května podepsali v Brně za přítomnosti premiéra Petra Fialy a primátorky města Brna Markéty Vaňkové smlouvu o spolupráci. Ta stanovila další postup na projektu, který má Brnu zajistit spolehlivé dodávky tepla a výrazně zmenšit jeho závislost na plynu. ČEZ a Teplárny Brno shodně deklarovaly vůli pokračovat v co největší koordinaci a dál pracovat na upřesnění parametrů projektu včetně intenzifikace možností dotačního financování (možná až z poloviny nákladů).
Prioritní stavba
Pokračování přípravných prací nyní výrazně zjednoduší zařazení tepelného napáječe mezi prioritní stavby energetické infrastruktury na základě nedávno schválené novely liniového zákona.
»Horkovod, který bude zásobovat obyvatele Brna bezemisním teplem z Jaderné elektrárny Dukovany, splňuje všechna kritéria, které bychom dnes na velké infrastrukturní projekty v oboru energetiky měli uplatňovat. Za využití tepla z jaderné elektrárny strategicky snížíme naši spotřebu plynu a dalších paliv. Dosáhneme tím levnějšího zdroje vytápění a zároveň zmenšíme závislost ČR na dodávkách plynu z jiných zemí. Věřím, že první dodávky tepla začnou už v roce 2030,« uvedl Fiala.
Po vyhodnocení přínosů budou vymezeny konkrétní milníky při technickém projektování včetně potřebných povolení pro výstavbu částí tepelného napaječe a stanoveny předpokládané termíny jejich realizace a zprovoznění. Zástupci ČEZ i Tepláren Brno budou rovněž vyjednávat o smlouvě budoucí o dodávce tepelné energie z Dukovan pro odběratele tepla z centrálního systému zásobování ve městě Brně. Její součástí bude také kalkulační vzorec pro stanovení ceny tepla.
Společnosti se dohodly, že ČEZ bude mít v projektu zodpovědnost za vyvedení tepla z dukovanských bloků na hranici elektrárny a s tím související investice, realizace horkovodu a navazujících částí již bude v gesci Tepláren Brno.
Necelý rok, který uplynul od přijetí memoranda, vyplnila náročná práce expertních týmů obou společností. Ty už potvrdily konkurenceschopnost ceny pro koncové zákazníky Tepláren Brno. Ty už zásobují dálkovým teplem na 105 000 domácností, dále školy či nemocnice, což je pro vedení města zásadní. »Počítáme s tím, že se na financování nepochybně budou podílet i Teplárny Brno, které jsou naší městskou společností. Napaječ, jako součást budoucího energetického mixu pro Brno, je přesto připravován a kalkulován tak, aby se cena tepla stabilizovala a v ideálním, případě i zmenšila,« uvedla brněnská primátorka Vaňková.
Předpokládané náklady projektu jsou odhadovány na asi 19 miliard korun i s případnou eskalací ceny díla vlivem očekávané inflace. Financování výstavby bude vícezdrojové, kromě případných dotací na výstavbu z evropských i národních fondů se zvažují také možnosti prostřednictvím evropských komerčních institucí.
»V rámci další fáze přípravy projektu na straně ČEZ analyzujeme dva možné způsoby vyvedení tepla z dukovanských bloků. Buď výstavbu centrální výměníkové stanice, nebo čtyř menších u každého z bloků. Pro vybranou variantu pak budou další kroky načasovány po dohodě s Teplárnami Brno tak, abychom byli připraveni včas dodat teplo na hranici elektrárny Dukovany,« řekl generální ředitel ČEZ Daniel Beneš.
Letos zadávací řízení
»Ještě letos plánujeme zahájit zadávací řízení na výběr projektanta části financované společností Teplárny Brno, tedy hlavního horkovodního napaječe a návazných úprav v systému zásobování tepelnou energií v Brně,« upřesnil generální ředitel Tepláren Brno Petr Fajmon a dodal: »Již rozpracované geologické rešerše vydefinují, jaké konkrétní další průzkumy bude pro účely přípravy projektové dokumentace nutné zadat. Shromažďujeme také podklady pro jednání s dotčenými vlastníky pozemků, aby v druhé polovině letošního roku mohlo být zahájeno rovněž zadávací řízení na výběr administrátora majetkoprávního vypořádání.«
Na dřívější setkání se zástupci měst Oslavan a Ivančic nyní navážou jednání s dalšími obcemi po trase horkovodu o jejich případném připojení na horkovod. Jde o dvě obce v Kraji Vysočina a 13 obcí v Jihomoravském kraji. Např. Město Oslavany mělo v současnosti již zbouranou tepelnou elektrárnu a teplárnu se zásobováním nejen domácností města teplem ze spalování místního černého uhlí. Trubní síť po vyhřívání města teplem z bývalé elektrárny-teplárny zůstala a Oslavany, případně sousední Ivančice, mají zájem horkovod z Dukovan využít.
Tepelný napaječ Dukovany-Brno
Bezemisní teplo z Jaderné elektrárny Dukovany by do Brna měl přivést napaječ o délce asi 42 kilometrů. Nejde o odpadní teplo, ale o teplo z kogenerační výroby. Trasa je vedena převážně v zelených plochách mimo zastavěná území obcí. Tam, kde je to možné, jsou využity koridory u polních cest, silniční a železniční sítě. Pod komunikacemi a železničními tratěmi jsou navrženy protlaky. Po trase hlavního napaječe je budován také jeden tunel o délce 1100 metrů pod kopcem Bučín u Tetčic, který je součástí Přírodního parku Bobrava. Potrubí bude uloženo v bezkanálovém předizolovaném provedení do zemní rýhy. Přes řeku Jihlavu a Oslavu bude vedeno na potrubních mostech. Podle tiskové informace teplota média má být v čerpací stanici Bosonohy nižší o jeden stupeň Celsia. Ztráty tepelného napaječe nepřesáhnou tři procenta.
(vž)
FOTO – Václav ŽALUD
