Zkušenosti Číny k nezaplacení – malá poznámka

od redakce

S velkým zájmem jsem si četl v Naší Pravdě č. 11 z 16. března stať Čína na cestě ke stabilitě, k rozvoji i demokracii. Z prostého faktu. Čína totiž v historii nelikvidovala socialistické zásady, neodhalovala kult osobnosti, nelikvidovala úlohu komunistické strany. Byla si však vědoma velké úlohy vědeckotechnického revoluce pro další vývoj.

Lépe než u nás chápala slova například sociologa Daniela Bella z období 80. let, který tvrdil mj., že nová technika, ekonomický růst a stratifikace společnosti má být upřednostňována teorií hodnot poznání na úkor teorie hodnoty práce. Dokladoval, že v popředí společenského zájmu by měla být sociální skupina techniků a v organizaci společenského života pak skupiny vzdělaných profesionálů. Společnost se měla zaměřit na rozvoj vědy, informačních systémů, rozvíjet zdravotnictví. Starat se, aby vládnoucí garnitury byly co neobjektivnější, nezatížené třídními a osobními ambicemi, aby oplývaly nevšedním zájmem o vytváření nových intelektuálních technologií.

To zřejmě v Číně pochopili, a proto dosáhli, i pod vedením KS Číny, velkých ekonomických a technických úspěchů. Komunistická strana totiž pochopila, že jejich zem, společnost, může být bohatá, bude-li věnovat pozornost moderní technice, výrobě a prodeji na světových trzích. Komunistická strana Číny zřejmě pochopila nutnost věnovat pozornost výrobním procesům, neboť právě výroba byla a je důležitou podmínkou technologické aplikace, ale i prostředkem rozvoje vědy. Cesta k úspěchům společnosti, ale i dělnické třídy Číny, vedla a vede prostřednictvím hodnot poznání, prostřednictvím nositelů těchto hodnot. Určitě využili všech zkušeností ze zahraničních ekonomik. V letech 1960–1980 vzrostla v USA produktivita práce o 87 %, a to díky zásadním technickým zdokonalením výrobních procesů.

Slušovická zkušenost

Takové vývody byly pochopeny i u nás ve Slušovicích, ale vlivem odpůrců byly likvidovány a zatraceny, dokonce odsouzeny. Ve Slušovicích uměli srovnávat výsledky naší ekonomiky s průmyslově vyspělými zeměmi a vyvozovat pro sebe závěry. V oné době v porovnání s kapitalistickými státy jsme dosahovali v republice zhruba dolního pásma zemí, jako bylo Rakousko, Belgie, Francie. Náš rozdíl s těmito zeměmi představoval 30 %. Ve srovnání s ekonomikou SRN, Norskem, Dánskem, Kanadou a USA rozdíl 40–50 %. I v porovnání československé podpory technické inteligenci byly mezery. Na jednoho vědce a inženýra připadalo ve Francii 164 amerických dolarů, ve Švýcarsku 144, ve Švédsku 141, v Holandsku 11, v Belgii 80 tisíc dolarů. A u nás 43 dolarů. Nebylo třeba komentářů. Slušovice ten rozdíl snižovaly.

Při své návštěvě ve Slušovicích vznesl velvyslanec USA dotaz, zda by docent Čuba mohl porovnat zemědělství USA s československým. Docent Čuba odpověděl, že nemohl. To může jen ministr zemědělství. On ale může porovnat zemědělství Slušovic se zemědělstvím USA. Když vzal za základ u zemědělství USA 100, tak zemědělství Slušovic prokazovalo 105. Pan velvyslanec popotáhl svoji dýmku a nevěřícně kroutil hlavou. To byla známka, že se mu vývoj ve Slušovicích nelíbil.

Na počítačové systémy bylo vyhlášeno západními státy embargo. Bez nich nebylo možné postoupit v nových technologických systémech. Slušovice začaly vyrábět svoje počítače a systémy. Neznalá veřejnost je kritizovala, co si to dovolují. Různí odpůrci a nepřátelé volali k potlačení takové výroby, a to pod různými nesmyslnými frázemi.

Později byl zveřejněn článek, v němž se psalo, že v Číně se prodalo v roce 1997 pře 2, 2 milionu počítačů, zatímco v roce 1992 jen 310 tisíc. To byla technická revoluce s cílem mít kontrolu nad internetem, vytvářet čínské verze nejrůznějších informačních zdrojů od vyhledávacích centrál až po metodologické zpravodajství. To byla ale nutnost, která Činu přivedla k úspěchům.

Revoluce za pokrok

Obdobně šli ve Slušovicích. Slušovická cesta nebyla přece protispolečenský jev. To nebyl žádný revizionismus, ale revoluce za pokrok, za úspěchy. Bylo málo statečných, kteří by slušovický systém pochopili a podpořili. Po takzvané sametové revoluci byly Slušovice okamžitě zlikvidovány. Západ i naši vyznavači jeho praktik se ho bály. Svými výsledky, spolu s československým zemědělstvím, by totiž Československo ovládlo prostor Evropy a dokázalo sílu socialistického systému. Obdobnou aktivitu jsem zaznamenal v USA. I tam byly diskutovány nové perspektivy v oblastech výpočetní techniky.

Nikdy jsem nevylučoval mocenskou funkci politiky a nutnost ochrany socialistického systému, ale domníval jsem se, že cesta vede přes sílu ekonomiky jako základu všeho bohatství. Bylo třeba věnovat velkou pozornost otázkám intenzifikace výroby, produktivitě práce, efektivnosti zahraničních směn, vzdělanosti společenských vrstev. V Číně uměli a umí nacházet spojitost ekonomických reforem s reformami politickými, sociálními filosofickými, mravními, právními. Uměli a umí v každé etapě přestavět zdeformované vědomí některých vrstev. Proto mají úspěchy a jsou na špici světového vývoje. Samozřejmě, že světoví odpůrci zbrojí proti nim a míní je zastavit. U nás již vše potopili a hodili nás do průměru, z kterého se těžké vychází.

Rudolf HEGENBART

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.