Jak se manipuluje s veřejností

od redakce

Prezidenta nevolí voliči. Toho vyberou média na příkaz shůry a voliči tento výběr pak svým hlasováním schválí. Také jste toto moudro slyšeli? Prý to řekl Václav Klaus. Ač tohoto člověka nemusím, v tomhle má pravdu a jako bývalý vrcholový politik ví, o čem mluví.

Média nám na pokyn mocných v zákulisí tohoto divadla jednostranně cpou pana generála. Autoritu s řádem. Vědí totiž, že lidé přirozeně inklinují k autoritám. Potvrzené to mají například díky Stanley Milgramovi, vědci, který provedl v roce 1963 zajímavý experiment. V něm se pokusil ověřit, jak daleko jsou lidé schopni zajít ve své poslušnosti k autoritě. Můžete si jej snadno dohledat. V principu šlo o to, zda jsou lidé schopni dělat věci, které se jim protiví, ubližovat (pouštět proud do lidí) na nátlak autority. Výsledek? 65 procent účastníků slepě poslouchalo, ačkoliv věděli a později prohlásili, že to dělat nechtěli. »Extrémní ochota dospělých udělat téměř cokoli, nařídí-li jí to autorita, je hlavním zjištěním experimentu. Obyčejní lidé, kteří prostě jen dělají svoji práci a kteří necítí žádnou zvláštní zášť, se mohou stát účastníky děsivého destrukčního procesu. Pouze relativně málo z nich má dostatek síly, aby se autoritě vzepřeli,« okomentoval Milgram svůj experiment. Milgramův experiment byl mnohokrát opakován v dalších zemích s podobnými výsledky. Dokonce z mnohých vyplynulo, že procento žen ochotných pokračovat bylo vyšší než procento mužů (83 vs. 63 %).

Princip, který Stanley Milgram prokázal, dává bezskrupulózní osobě na vrcholu organizace neuvěřitelnou sílu dotlačit slušné lidi pod ním k provádění věcí, které by je ani ve snu nenapadly. A člověk, který spoléhá na to, že většina lidí je slušných, a proto že se některé věci již nemohou stát, může být nemile překvapen.

A pak je tu ještě davový pud. Ten prokazuje zase Aschův experiment. Solomon Asch ho uspořádal v roce 1951 a je označován jako test konformity. Princip je jednoduchý. Jak se zachová člověk, pokud jako jediný ze skupiny má říct pravdu, když ostatní ze skupiny řekli očividnou lež? 75 procent respondentů raději také odpovědělo špatně! Většina zúčastněných později v rozhovoru s Aschem řekla, že nevěřili odpovědím spolupracovníků, ale odpověděli tak proto, že nechtěli být považováni za »divné«. Pouze několik jich řeklo, že spíše věřili skupině.

Proto tvrzení v médiích, že »každý rozumný člověk ví, že…« nebo »že pouze zaprodanec si může myslet…« jsou uplatněním závěru Aschova testu konformity v praxi. Dalším jeho důsledkem je nemožnost spoléhat slepě za určitých okolností na většinové názory.

Proto ten brutální skupinový tlak. Zblbnout masy a prosadit své. To je to, o co mocným jde. Doufejme, že po předešlých letech, dost lidí toto divadlo již prokouklo…

(hel)

Přečtěte si další články

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.