Nadváha u pacientů s onemocněním COVID-19 zvyšuje pravděpodobnost hospitalizace. Studie vědců Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI prokázala, že více než tři čtvrtiny osob starších 50 let, kteří byli v Evropě s covidem hospitalizováni, mělo nadváhu. A přibližně 35 procent těchto hospitalizovaných bylo mezi obézními osobami. Problém je aktuální i pro českou populaci, ve které se průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) rok od roku zvyšuje.
Výzkumníci analyzovali sesbíraná data z reprezentativní studie SHARE krátce poté, co se v Evropě objevila druhá vlna pandemie COVID-19. Přibližně 16 procent osob z této reprezentativní studie pozitivně testovaných na COVID-19 bylo hospitalizováno a více než 75 % z nich mělo buď nadváhu, nebo obezitu. »Pravděpodobnost hospitalizace u jedinců s covid-19 pozitivitou a zároveň obézních byla přibližně 1,5krát vyšší než u osob s tzv. zdravou hmotností,« uvedla Dagmar Dzúrová, která v SYRI vede výzkumnou skupinu zaměřenou na socioekonomické nerovnosti ve zdraví.
Skepse vůči očkování se zvyšovala s váhou
Lidé s obezitou nepatří ke skupinám, které hojně využívaly možnost snížení rizika závažného průběhu COVID-19 onemocnění očkováním. Proč tomu tak přesně je, zatím není zřejmé. Nejnovější studie ale ukázaly, že strach a skepse vůči očkování proti COVID-19 se zvyšovaly s váhou a byly spojeny s vyšším odmítnutím vakcíny. Větší váhavost vůči očkování má dle výzkumů mnoho dalších faktorů. Patří mezi ně především důvěra v systém, náboženství, úroveň dosaženého vzdělání, očkování také více odmítají některé etnické skupiny obyvatel.
»Jedinci, kteří nedostali vakcínu proti COVID-19, měli 1,8krát vyšší pravděpodobnost, že budou s onemocněním COVID-19 hospitalizováni než ti, co oočkování využili« uvedla japonská výzkumnice SYRI Maika Ohno, jejíž studie je jedna z prvních, která zkoumá konkrétně souvislosti BMI a dalších rizikových faktorů s hospitalizací a vliv očkování na hospitalizaci u dospělých ve věku 50 let a starších. Průzkum byl proveden napříč evropskými regiony v období od června do srpna 2021. Tedy nedlouho poté, co se přes regiony přehnala nejhorší vlna pandemie, která vedla k dosud nejvyšší úmrtnosti. »Účinnost vakcín sice nemusí být stejná u osob s obezitou ve srovnání se zdravou hmotností, nicméně to neznamená, že vakcíny neochrání osoby s obezitou před závažným průběhem onemocnění spojeným s hospitalizací,« dodala Ohno.
V ČR má průměrný občan mírnou nadváhu
Vzhledem k tomu, že využívání vakcín proti onemocnění COVID-19 klesá s rostoucím věkem a obezitou, chtějí se vědci zabývat otázkou, proč tomu tak je. Problém se týká i Česka, kde má průměrný občan mírnou nadváhu. Index jeho tělesné hmotnosti (BMI udávaný v kg/m2) se podle ČSÚ od roku 2017 do loňska zvedl z hodnoty 25,2 kg/m2 na 26,2 kg/m2 (nadváha dle hodnoty BMI 25 až 29,9 kg/m2). U zdravé váhy dosahuje tento ukazatel nejvýš 25. Obezitou (BMI ≥30 kg/m2) pak loni trpělo 18 procent žen a 21 procent mužů. Třetina Čechů a 38 procent Češek ve volném čase nesportuje a nehýbe se buď vůbec, nebo jen zřídka.
(vž)
ILUSTRAČNÍ FOTO – archiv autora
