Přibylo přes 1700 případů covidu, hospitalizovaných je více než 400

od redakce

Laboratoře v Česku odhalily ve čtvrtek 1711 nových případů koronaviru. Je to opět mezitýdenní nárůst, a to zhruba o 160 nakažených. V nemocnicích je s covidem poprvé od května více než 400 lidí. Nezvyšuje se ale počet pacientů v těžkém stavu. Na 100.000 obyvatel připadá za posledních sedm dní 96 nakažených, takzvané incidenční číslo tak nadále roste. Vyplývá to z údajů ministerstva zdravotnictví.

Epidemie zrychluje již několik týdnů. Denní přírůstky případů začaly být v mezitýdenním srovnání vyšší počátkem června. Za uplynulých sedm dní přibylo v Česku 10.264 odhalených nákaz, což je téměř dvojnásobek proti předchozímu týdnu, který byl ale ovlivněn dvěma svátečními dny. V tomto týdnu testy zatím jednou potvrdily více než 2000 případů, což se naposledy stalo v dubnu, dvakrát byl pak denní nárůst jen nepatrně pod touto hranicí.

Za nárůstem počtu případů z poslední doby jsou nakažlivější submutace BA.4 a BA.5 koronavirové varianty omikron. Ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek ve čtvrtek řekl Radiožurnálu a ČRo Plus, že se letní vlna covidu blíží ke kulminaci. Čeká ji za týden či deset dní. Pokles bude postupný, počty po něm mohou dál zůstat vyšší. Reálný počet nakažených, o kterých se neví, může být podle něj násobně, možná až pětinásobně vyšší, než ukazují testy.

Ve čtvrtek laboratoře provedly 7500 testů, zhruba stejně jako před týdnem. U preventivních testů byla pozitivita téměř osm procent, což bylo asi o dva procentní body více než minulý týden. Pozitivita u epidemiologických testů, které se dělají například kvůli kontaktu s nakaženým, se zvýšila rovněž o dva procentní body na 17,5 procenta. U nejčastějších diagnostických testů, které podstupují lidé vykazující příznaky nemoci, zůstává pozitivita kolem 30 procent.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) doporučil nošení roušek ve zdravotnických zařízeních a veřejné dopravě. Stát se nechystá přijímat žádná preventivní opatření, protože nehrozí přetížení nemocnic. S covidem je nyní hospitalizováno 413 lidí, zhruba o sto více než před týdnem. Počet pacientů v těžkém stavu se ale snížil. Minulý týden jich bylo 17, nyní o pět méně.

S koronavirem dosud v Česku zemřelo 40.346 lidí. Za uplynulých sedm dní je obětí devět. O týden dříve jich bylo 16. Od začátku epidemie v březnu 2020 potvrdily laboratoře téměř 3,95 milionu případů koronaviru, k tomu ministerstvo eviduje zhruba 273.000 podezření na opakovanou nákazu.

Incidenční číslo je nyní nejvyšší od konce dubna. Před týdnem mělo hodnotu 51, tedy přibližně poloviční. Nejvyšší je v Praze, kde na 100.000 obyvatel připadá za poslední týden 188 nakažených. Přes stovku se incidence dostala ještě ve středních Čechách a také Karlovarském kraji. Naopak relativně nejlepší situace je v Olomouckém kraji, kde má incidenční číslo hodnotu 57.

Proti covidu se za poslední týden nechalo očkovat 8639 lidí. V předchozím týdnu jich bylo 4817, ale i tato bilance je ovlivněna dvěma svátečními dny. V posledním týdnu před prázdninami bylo očkovaných 7897 lidí. Zdaleka největší zájem je o třetí posilující dávku, v uplynulém týdnu ji dostalo téměř 7500 lidí. Naopak první vakcinaci podstoupilo pouze 626 zájemců.

Dokončené očkování má v Česku téměř 6,9 milionu lidí, na přeočkování třetí dávkou zatím přišlo přes 4,2 milionu z nich.

Válek ČTK ve čtvrtek řekl, že od příštího týdne by mohlo začít oficiálně přeočkování proti covidu další – tedy čtvrtou – posilující dávkou. Doporučené by bylo pro lidi nad 60 let a dospělé s dalšími přidruženými nemocemi, například cukrovkou nebo poruchami imunity, nebo pro pacienty po transplantacích. Jako první by podle Válka začala vakcíny aplikovat očkovací místa, kam není třeba se předem registrovat. Vakcíny by si také mohli začít objednávat praktičtí lékaři. Rezervační systém na ostatní očkovací místa chce spustit na konci srpna.

(čtk)

Přečtěte si další články

6 komentáře

Karel Kaspar 18/07/2022 - 08:29

Prosim, aby alespon komuniste prestali hrat kapitalistickoou hru na COVID a na valku na Ukrajine!
Zamerte se na popularizaci toho, co davalo pred 89 smysl. Bezpecnost a sobestacnost naroda pres statni spolecnosti a system…

Dekuji…

Paterak 15/07/2022 - 18:20

Kominterna (Komunistická internacionála, rusky Коммунисти́ческий интернациона́л), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919. Zakládajícími členy byli zástupci 19 komunistických stran, přičemž prakticky od počátku měla hlavní slovo komunistická strana Ruska (bolševici). V čele stál tzv. Výkonný výbor komunistické internacionály. Cílem kominterny bylo šířit myšlenky komunismu a „všemi prostředky, včetně použití ozbrojené síly, bojovat za svržení světové buržoazie a vytvoření mezinárodní Sovětské republiky, jako přechodové fáze k úplnému rozpouštění států“.[1] Roku 1928 měla přes 580 tisíc členů mimo Sovětský svaz.[2] Mezi lety 1919 až 1935 zorganizovala celkem 7 kongresů, jež se vždy scházely v Moskvě, Výkonný výbor se sešel celkem třináctkrát. Kominterna byla rozpuštěna roku 1943 s cílem čelit hitlerovské propagandě, která tvrdila, že se Moskva hodlá vměšovat do vnitřních věcí jiných zemí a bolševizovat je a rovněž jako vstřícné gesto vůči západním Spojencům. Po válce ji v roli nástroje k řízení světového komunistického hnutí nahradila Kominforma.

Kominterna

Svatý_Vaclav 15/07/2022 - 18:20

Kominterna (Komunistická internacionála, rusky Коммунисти́ческий интернациона́л), zvaná též Třetí internacionála, byla mezinárodní komunistická organizace, založená v Moskvě v březnu roku 1919. Zakládajícími členy byli zástupci 19 komunistických stran, přičemž prakticky od počátku měla hlavní slovo komunistická strana Ruska (bolševici). V čele stál tzv. Výkonný výbor komunistické internacionály. Cílem kominterny bylo šířit myšlenky komunismu a „všemi prostředky, včetně použití ozbrojené síly, bojovat za svržení světové buržoazie a vytvoření mezinárodní Sovětské republiky, jako přechodové fáze k úplnému rozpouštění států“.[1] Roku 1928 měla přes 580 tisíc členů mimo Sovětský svaz.[2] Mezi lety 1919 až 1935 zorganizovala celkem 7 kongresů, jež se vždy scházely v Moskvě, Výkonný výbor se sešel celkem třináctkrát. Kominterna byla rozpuštěna roku 1943 s cílem čelit hitlerovské propagandě, která tvrdila, že se Moskva hodlá vměšovat do vnitřních věcí jiných zemí a bolševizovat je a rovněž jako vstřícné gesto vůči západním Spojencům. Po válce ji v roli nástroje k řízení světového komunistického hnutí nahradila Kominforma.

Kominterna

Paterak 15/07/2022 - 16:37

Na případu covidu je jedna kladná věc. Naše špičková mikrobioložka Mudr. Peková a s ní i další vědci zjistili, že do viru bylo uměle zasaženo. Jak by bylo jednoduché zničit lidstvo. To je neocenitelná informace….

Ksč jdi do hajzlu 15/07/2022 - 12:17

Přijely do pohraničí dělat pořádek. Místo toho revoluční gardy vraždily
čtvrtek 21. května 2020 144
Popravy bez soudu, rabování, znásilňování. Přesně před 75 lety dorazily do pohraničí revoluční gardy. Ozbrojené jednotky českých dobrovolníků tu působily od 21. května do konce srpna 1945. Někdy si nezadaly se zločiny, které Češi po válce Němcům sami vyčítali.
Úkolem revolučních gard měla být obnova vládní moci na území bývalých Sudet. Jenže některé skupiny si vykládaly právo po svém.

Například jedné z libereckých gard velel akademický malíř Pavel Hložek. Počínal si tak brutálně, že jeho jednotku musela rozpustit přivolaná armáda. Původně měla Hložkova skupina 25 bývalých partyzánů, později se rozrostla na 1300 lidí, kteří si pod Ještědem prakticky dělali, co chtěli.

5 chyb, proč nehubneš
Odstraň tyto chyby! Jinak

Přijely do pohraničí dělat pořádek. Místo toho revoluční gardy vraždily
čtvrtek 21. května 2020 144
Popravy bez soudu, rabování, znásilňování. Přesně před 75 lety dorazily do pohraničí revoluční gardy. Ozbrojené jednotky českých dobrovolníků tu působily od 21. května do konce srpna 1945. Někdy si nezadaly se zločiny, které Češi po válce Němcům sami vyčítali.
Úkolem revolučních gard měla být obnova vládní moci na území bývalých Sudet. Jenže některé skupiny si vykládaly právo po svém.

Například jedné z libereckých gard velel akademický malíř Pavel Hložek. Počínal si tak brutálně, že jeho jednotku musela rozpustit přivolaná armáda. Původně měla Hložkova skupina 25 bývalých partyzánů, později se rozrostla na 1300 lidí, kteří si pod Ještědem prakticky dělali, co chtěli.

5 chyb, proč nehubneš
Odstraň tyto chyby! Jinak

Paterak 15/07/2022 - 16:38

Ty se z toho zblázniš…

Komentáře jsou uzavřeny.

Nasepravda.cz 2023. Všechna práva vyhrazena. Vydavatel: Futura, a.s.