Rozvoj telemedicíny v českém zdravotnictví brzdí nekoordinovaný přístup ze strany státu. České zdravotnictví je tak v tomto oboru stále na počátku. Potvrdil to aktuální výzkum vědců z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří jsou součástí skupiny Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik – SYRI. Na výzkumu spolupracovali s experty ze společnosti Ernst & Young, s. r. o., a Asociací inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP).
»Zavádění a rozšiřování telemedicíny vyžaduje změny v technologické infrastruktuře, v organizaci péče a organizaci práce a také v úpravě legislativního prostředí. Je také nutné překonat řadu bariér na úrovni systému zdravotní péče, poskytovatelů zdravotních služeb, zdravotníků i pacientů. Důležité je i cílené vzdělávání zdravotnických pracovníků a podpora pacientů v rozvoji jejich digitálních kompetencí,« uvedla Jolana Kopsa Těšinová z Národního institutu SYRI a 1. lékařské fakulty UK.
Digitální transformace zdravotnictví byla důležité téma i před koronavirovou pandemií, v době krize však vývoj akceleroval zavádění moderních technologií. Digitalizace zdravotnictví se tak stala prvořadý úkol pro většinu zemí. Tlak na rychlost digitálních řešení je umocněn i dalšími vlivy, jako je stárnutí populace, navýšení počtu chronických onemocnění, nedostatek zdravotnických pracovních kapacit. Také obecnými očekáváními veřejnosti k modernizaci a personalizovanějšímu přístupu při poskytování zdravotních služeb.
»Do budoucna bude běžné, že řadu věcí budeme s lékaři řešit na dálku z pohodlí svého domova prostřednictvím dnes už běžných digitálních nástrojů. Zároveň není sporu o tom, že digitální zdravotnické technologie mají potenciál změnit způsob poskytování zdravotních služeb, pomáhat v diagnostice, identifikaci rizik a jejich předvídání, poskytovat včasnou, účinnou a bezpečnou péči, a přispívat tak ke zlepšení zdraví obyvatel,« uvedla Těšinová.
Podle vědců je zřejmé, že bez elektronizace a inovativních technologických postupů, které mají potenciál změnit způsob poskytování zdravotní péče, se do budoucna neobejdeme. Česká republika patří, i přes přijetí zákona o elektronizaci zdravotnictví, stále mezi země s nižší mírou digitalizace zdravotnických procesů. Digitální technologie jsou zaváděny velmi pomalu, přestože podle některých výzkumů se počet zdravotnických zařízení využívajících telemedicínu za poslední rok zvětšil až o třetinu.
»Je třeba hledat způsoby přístupu k individuálním potřebám pacienta. Ve výsledku můžeme dosáhnout toho, aby digitální zdravotní nástroje zohledňovaly preference, dovednosti a schopnosti každého pacienta a napomáhaly tak personalizovanější zdravotní péči,« dodala vědkyně.
Rozvoj telemedicíny bylo téma středeční vědecké konference Digitální telemedicína (nejen) pro pacienty, která se konala v Akademii věd ČR. Odborníci chtějí zhodnotit současný stav a stanovit přednosti pro úsilí v dalším období a také pro potřebnou koordinaci ze strany Ministerstva zdravotnictví ČR. Vědci SYRI, kteří se zaměřují na výzkum socioekonomických nerovností ve zdraví, budou vytvářet podklady pro tvorbu strategie rozvoje telemedicíny v ČR.
(vž)
