Jsem moc ráda, že opět čtete Bez obalu. Pojďme se podívat na to, co se děje a co se chystá. Asi nejzásadnější zprávou uplynulého týdne je, že zvýšení věkové hranice pro odchod do důchodu na 68 let v rámci chystané důchodové reformy nabývá čím dál reálnějších obrysů. Po Marianu Jurečkovi jej připustila i Markéta Pekarová Adamová.
Ještě v listopadu o celé věci tvrdil Petr Fiala v rozhovoru pro Blesk, že je to vyloučené. Citovala ho celá řada médií. Co myslíte, lhal, teda pardon dezinformoval, nebo jako premiér nevěděl, co jeho vláda chystá? Obojí je při představě, že se jedná o premiéra země, strašné. A tak zatímco Francouzi stávkují kvůli posunu hranice pro odchod do důchodu na 64 let, na naše občany se opět chystá něco, co nemá nikde jinde v Evropě obdoby.
Dozimetr zapomenut
Po několika měsících vyjednávání vzniká konečně nové vedení Prahy. Ten, kdo by čekal, že poté, co hnutí STAN zavinilo v uplynulém volebním období obrovskou korupční kauzu v hlavním městě, už nebude možné, aby se na vedení města znovu podílelo, je na omylu. Nová koalice totiž vzniká na vládním půdorysu SPOLU, Pirátů a právě STANu. Kauzu radního Hlubučka, který skrze kontakty se zlínským podnikatelem Redlem ovlivňoval veřejné zakázky na Dopravním podniku hlavního města Prahy, asi není třeba připomínat. Policie v rámci akce Dozimetr v červnu provedla hromadný zátah na pražském magistrátu, v centrále Dopravního podniku a na dalších desítkách míst a pro účast na kauze zatkla hned jedenáct osob. Záležitost se tehdy dotkla i celorepublikového vedení STAN a o své místo přišel mimo jiné i ministr školství Petr Gazdík. Mimochodem ten chytil také pěkný »flek«, když vedle výkonu mandátu poslance se základním platem více než 100 tisíc Kč měsíčně bude ještě ředitelovat soukromému gymnáziu. Nedivím se, že se to studentům nelíbí.
Jen vyměnili obličeje
Od kauzy neuběhl ještě ani rok a STAN se znovu vrací do vedení hlavního města. Nic přitom nenasvědčuje tomu, že by u Starostů došlo k jakékoliv sebereflexi nebo změně starých pořádků. Naopak – na povrch vyplouvají další a další kauzy vypovídající o poměrech ve STAN. Na účtu hnutí totiž krátce po loňských komunálních volbách přistálo půl milionu Kč od firmy podnikatele Zdeňka Hořánka. Právě Hořánek se o dva a půl měsíce později stal v uzavřeném výběrovém řízení předsedou představenstva městské společnosti SNEO, patřící Městské části Praha 6, kde je STAN v koalici. SNEO má mimo jiné na starosti správu městského majetku a obrat přes 100 milionů korun. Podle všeho tedy STAN sice zvládl vyměnit obličeje, ale klientelismus v jeho podání poběží vesele dál. Končící primátor Zdeněk Hřib, se ke STAN po kauze Hlubuček sice vyjadřoval ve stylu, že hnutí je ukázkovým případem korupční strany, pro křeslo náměstka mu však další čtyři roky vizitka Starostů zjevně vadit nebude.
Ukrajinští politici se neuskromní
Když jsem v uplynulém týdnu narazila na zprávu, že si ukrajinští politici nakoupili luxusní auta za desítky milionů, myslela jsem si, že se mi to snad jen zdá. Zatímco Fialova vláda z nás nadále dělá jednoho z nejštědřejších dárců vojenského vybavení Ukrajině, a to navzdory tomu, že s touto pomocí podle aktuálních výzkumů více než polovina lidí u nás nesouhlasí, ukrajinští poslanci, namísto toho, aby šli příkladem, si v loňském roce pořizovali luxusní vozy. Ukrajinský investigativní portál bihus.info přinesl informace o tom, že od 24. února loňského roku si ukrajinští poslanci pořídili auta v celkové hodnotě téměř 30 milionů korun, přičemž řada z nich tyto vozy přihlásila na své příbuzné. Opravdu krásné gesto, když druhým dechem žádáte celý svět o solidaritu.
A tak zatímco se u nás na Ukrajinu pořádají sbírky, tamní poslanci si pořizují mercedesy a BMW, a to vše během probíhajícího vyšetřování místním protikorupčním úřadem. Tolik asi k tomu, že realita Ukrajiny skutečně není černobílá.
V rozhazování v těžkých dobách si ukrajinští poslanci navíc nijak nezadají s českými ministry. Server irozhlas.cz zveřejnil výši odměn ministerských náměstků a ředitelů odborů, přičemž takový Vít Rakušan odměnil hned tři své podřízené až půlmilionovými částkami. Ještě vyšší odměny se pak udělovaly nepřekvapivě na ministerstvu obrany. Průměrně se odměny ministerských náměstků meziročně zvýšily o čtyřicet tisíc korun. Opět skvělé gesto v situaci, kdy je chudobou v Česku ohrožena téměř třetina domácností. Tak hlavně, že si zvládají naše peníze rozdělovat alespoň vládní papaláši.
Pavlův názorový obrat
Mimochodem – pro všechny vládní cenzory, co Bez obalu pravidelně analyzují – obrat, že »situace na Ukrajině není černobílá«, jsem si vypůjčila od zvoleného prezidenta Petra Pavla. V minulém díle jsem přinesla jeho slova z loňského roku, dnes půjdeme dále a podíváme se, co prohlašoval Petr Pavel v rozhovoru pro Aktuálně.cz v březnu 2015. Jsou to moc zajímavá tvrzení: »V situaci, kdy na Ukrajině zuřily těžké a krvavé boje, by však jakákoliv zbrojní dodávka ještě zvýšila intenzitu této války.« A o kousek dál v témže rozhovoru pokračuje: »Víte… binární vidění světa, to se hodí leda pro počítačové hry. Ani situace na východní Ukrajině není černobílá. Takže představovat Ukrajinu jen jako bílou a Rusko naopak jen jako černé vede spíše k utvrzování obou stran v krajních pozicích.« Myslím, že pan generál Petr Pavel by s těmito postoji klidně mohl podepsat iniciativu Mír a spravedlnost. Ale ještě jedno přiznání – možná nevědomky – Petr Pavel ve zmiňovaném interview učinil, když prohlásil: »Třeba poučení z Libye je pro NATO zásadní. Odstranit vládu, která nevyhovuje našim představám, měřítkům či kritériím, a nahradit ji nevládou – to není vskutku žádným řešením.« Ano, slyšeli jste správně. Když bude NATO pod kuratelou Spojených států příště odstraňovat vládu, která nevyhovuje jejich představám, bude muset mít i plán B.
Popleta David
A poslední poznámka k tomuto tématu, když už jsem zmínila ty vládní cenzory. Dostalo se ke mně jakési prapodivné video, kde europoslanec za SPD Ivan David říká, že jsem měla hlasovat pro směrnici o cenzuře. Evidentně to, o čem se hlasovalo, ani nečetl. Či spíše si realitu účelově poupravil. Na vysvětlenou: V návrhu nařízení na politické reklamy, o kterém on mluví, o žádnou cenzuru nejde. Má přinést transparentnost, s níž – pro mě nikoliv překvapivě – mají problém poslanci ODS, ANO a právě SPD. Díky směrnici bude třeba doložit, kdo za reklamou stojí, a hlavně, kdo ji platí a kolik na to dává. Že to mohou být některé politické neziskovky, které jsou sponzorovány velmocemi, to by mělo být každému jasné. Člověk nemusí být šachista, aby v této věci viděl dva tahy dopředu. Hlasovat tak, jak jsem hlasovala, znamená nedovolit, aby se to dělo. Transparentnost komplikují kupříkladu USA, aby skrze financování politické kampaně či jinak prosazovaly svoje zájmy tam, kde to nemohou dělat natvrdo. Já chápu, že SPD po svém prapodivném chování během prezidentských voleb, které nepřímo nahrálo Petru Pavlovi, hledá něco, čím by toto fatální selhání opoziční strany vůči pětidemolici zakrylo, ale tato strana by si měla najít pro své útoky někoho jiného, kdo si to opravdu zaslouží.
Poslanec za ANO podporuje válku
Závěrem tuzemských zpráv ještě náhled do reality hnutí ANO. Je jen pár dní po konci prezidentské kampaně. V ní se předseda hnutí Andrej Babiš mimochodem stylizoval do role mírotvůrce, což jsem rozhodně ocenila. Ukázalo se ale, že celé hnutí ANO je trochu jinde. A to nemluvím jen o panu Macurovi a Vondrákovi. S otevřenými ústy jsem sledovala v České televizi poslance hnutí ANO 2011 Pavla Růžičku, který mj. podpořil další dodávky zbraní na Ukrajinu. Kde jsou Babišova slova o tom, že nechce válku, ale chce mír? Nebo jsem snad slova o dalších dodávkách tanků na Ukrajinu v prezidentské kampani Andreje Babiše přeslechla? Že by šlo pouze o prázdné fráze a snahu zalíbit se, když se nyní poslanec hnutí ANO jednoznačně vyslovuje pro podporu dodávek vojenské techniky na Ukrajinu?
Pečlivě naplánováno
Stejně jako pro mě bylo překvapivé stanovisko poslance hnutí ANO, pro česká média byl naprostým šokem fakt, že už i slavný americký novinář prohlásil, že Nord Stream 1 a 2 si Američané vyhodili do povětří sami. Já jsem vás přitom už na podzim loňského roku seznámila se spekulacemi švédských a dánských bezpečnostních služeb, že podmořské plynovody Nord Stream 1 a 2 nesabotovalo Rusko, ale západní země. Nyní slavný americký novinář Seymour Hersh, nositel Pullitzerovy i Orwellovy ceny, který v roce 1969 odhalil americký masakr ve vietnamském My Lai, později zveřejnil detaily z Nixonova Watergate skandálu nebo tajné bombardování Kambodži či mučení iráckých vězňů, zveřejnil v rozsáhlém, téměř dvacetistránkovém článku detaily, jak k sabotáži plynovodů došlo. Podle Hershe bylo vše naplánováno v centru amerického námořnictva v Panama City, kde jsou trénováni potápěči v hloubkových vodách. Podle Hershe se pod vedením prezidenta Bidena o této sabotáži diskutovalo více než devět měsíců. Utajení měl na starosti Bidenův tým: bezpečnostní poradce Sullivan, ministr zahraničí Blinken a státní tajemnice Nulandová, známá z ukrajinského Majdanu.
Farizejství Norska
Mnozí Němci uvítali Nord Stream 1 jako způsob, jak využít levného ruského plynu pro podporu svého západoevropského trhu a ke snížení závislosti na USA. Nord Stream 2, jehož konstrukce byla dokončena v září 2021, by množství levného plynu ještě zdvojnásobil a pokryl by více než 50 % spolkové roční spotřeby.
V pondělí 7. února 2022 se Biden sešel v Bílém domě s německým kancléřem Olafem Scholzem. Na následné tiskovce Biden prohlásil, že »pokud dojde k ruské invazi, tak žádný Nord Stream 2 nebude. My ho ukončíme.« Biden tehdy evidentně prozradil něco, co neměl. A přece se jim to nějak podařilo…
Američané při realizaci požádali o pomoc Norsko a norské námořnictvo našlo vhodné místo pro sabotáž. Šlo o mělkou vodu Baltského moře, kde potrubí obou plynovodů vede asi kilometr od sebe v hloubce 80 metrů. Norové rovněž navrhli, aby se operace uskutečnila v průběhu vojenského cvičení BALTOPS, které pravidelně organizuje americká šestá flotila v rámci cvičení NATO. V červnu 2022 toto cvičení posloužilo jako skvělá zástěrka pro nastražení výbušnin. Hersh připomíná, že úspěšná sabotáž ruského plynovodu umožnila Norsku prodávat velké množství svého vlastního plynu do Evropy. A rovněž do sebe zapadá i fakt, že generální tajemník NATO a »fanatický antikomunista« Jens Stoltenberg je bývalý norský premiér. Krátce poté, co potrubí skutečně explodovala, americký ministr zahraničí Blinken tuto událost uvítal slovy: »Je to obrovská příležitost, jak jednou provždy odstranit závislost na ruské energii…«
Na závěr dovolte, abych vás po úspěšné besedě ve Zlíně pozvala na debatu v sále obecní hospody v Roszstání u Moravské Třebové. Budu tam v pondělí 20. února od 16 hodin, tak přijďte. Moc se na vás těším! A vy, co nemůžete dorazit do Rozstání, si dejte odběr na YouTube, sledujte mě na Facebooku, Instagramu nebo TikToku.
Pozn. redakce: Pravidelnou rubriku Bez obalu s K. Konečnou (navíc doplněnou o další přílohy) si můžete pustit i online na sociálních sítích Kateřiny Konečné a KSČM. (Mezititulky redakce)
