Navrhli řešení parku Černovická pískovna

33

Sluneční lázně, písečníky pro děti nebo vyhlídková halda. To a mnoho dalšího může postupně být v rozsáhlé Černovické pískovně v Brně. V ní pokračuje těžba a vytěžené části se mění v park jako cíl procházek výletů. Urbanisticko-krajinářskou soutěž na možné proměny Černovické pískovny vyhrál tým krajinářského architekta Radka Prokeše. Zdařile propojil místa pro lidi a místa pro přírodu.

Podle jejich soutěžního návrhu začne vznikat v pískovně v příštích letech první etapa nového parku. Všechny návrhy urbanisticko-krajinářské soutěže, organizované Kanceláří architekta města Brna (KAM), budou vystaveny od poloviny června v brněnském Urban centru. Cíl je nepotlačit a neponičit jedinečnost území Černovické pískovny, ale naopak podpořit zdejší ráz a vytvořit přírodní park městského významu. Park, kde není příroda vytlačována, ale ovlivňována a moderována způsobem, který posiluje její výjimečnost. Bude to místo, které budou vedle sebe využívat lidé, zvířata i rostliny. Tak o svém návrhu mluví vítězný tým složený z krajinářských architektů Radka Prokeše, Evy Wagnerové, architektonického ateliéru Gogolák + Grasse a dalších autorů.

Podle nich má krajina Černovické pískovny už teď »něco za sebou«. Stěny odhalené těžbou písku odkazují na proměny území v průběhu posledních desítek let, ale díky geologickému profilu také miliony let do minulosti. Genius loci, který v sobě i do budoucna zachová historické a kulturní stopy krajiny.

»Vítězný návrh má dvě nesporné přednosti. Prostor pískovny je vnímán v kontextu celého Brna. Snaží se, aby řešení budoucího parku mezi Černovicemi, Slatinou a Tuřany navazovalo na okolní krajinu i strukturu města, reflektovalo pohledové vazby i okolní zástavbu. Zároveň autenticky pracuje s terénem i přírodním bohatstvím,« řekl městský architekt Michal Sedláček. »Výjimečná je snaha o propojení přírodních procesů a hodnot s fenoménem těžební krajiny. Navržené úpravy terénu umožní vnímání prostoru v detailu pískovny i neobvyklé pohledy na město. Autorský tým nabízí alternativní postupy dotěžení, což dále pomůže s postupným vznikem nového parku,« doplnil Sedláček jako člen odborné poroty a ředitel KAM, která soutěž organizovala.

Občané se mohli vyjádřit

»Osobně mě těší, že se k řešení prostoru mohli v on-line anketě vyjádřit také Brňané. Respektovali jsme i jejich přání, a proto architekti pracovali s požadavky na co největší zachování divoké přírody, vytvoření místa pro relaxaci a rekreaci,« vyzdvihl 1. náměstek primátorky Petr Hladík. Dodal, že »v místě žije přes čtyřicet chráněných druhů ptáků i dalších živočichů a rostlin, kterým je potřeba zajistit ochranu. Kromě nich je přitom potřeba myslet také na to, abychom sladili zájmy majitelů pozemků, zástupců městských částí, zahrádkářů nebo těžařů. Díky výsledkům soutěže se nám však podaří otevřít prostor tohoto připravovaného největšího parku Brňanům a zároveň projevíme úctu k přírodě, která si to zaslouží«.

Přírodní část nového parku je především na jihu území a částečně využije už vzrostlé keře, stromy i uspořádání terénu, včetně hrany pískovny s výhledem na město. To vše citlivě doplní síť cest a potřebný mobiliář včetně grilovacích setů. Vznikne tak park, který má už od svého založení působit jako zavedený.

Nové parky vznikají sporadicky

Kultivována, rozšířena a doplněna bude zahrádkářská kolonie, přibude i sportovní centrum. Pobytová místa se rozprostřou v celém území. Centrem pro setkávání a hru se stane okolí Písečníku – pískových dun neformálního dětského hřiště – slunečních lázní i amfiteátru. Vyhlídky, pozorovatelny a kukátka se v návrhu nacházejí na terénních hranách, nebo na vyhlídkové haldě pojmenované historickým názvem Dlouhý lis. Místa jsou doplněna pobytovými plochami trávníků a luk. Záchranná stanice pak slouží částečně pro kontakt se zvířaty, určenými pro pastvu, servis v přírodní části a je doplněna minizoo.

»Zejména pro krajinářské architekty byla soutěž výzvou, která nemá v ČR obdobu. Nové parky u nás vznikají jen velmi sporadicky. Většinou jde o rekonstrukce a renovace anebo developerskou kosmetiku. Místo Černovické pískovny je však unikátní svou časově proměnlivou topografií i odhalením anatomie geologického vrstvení a spontánními přírodními procesy. Časová rozmáchlost proměny neumožňuje dát autoritativní odpověď, jak bude park vypadat za třicet, padesát let. Jedno je však jisté: Park Černovická pískovna nebude druhý brněnský park Lužánky nebo park na Špilberku. Proměna Černovické pískovny na unikátní krajinu v pohybu je jedinečná příležitost pro Brno, jeho současnou i dosud nenarozenou generaci,« uzavřel Vladimír Sitta, krajinářský architekt a předseda odborné poroty.

(vž)