17. týden očima Kateřiny Konečné

68

Hezký dobrý den při 17. vydání Bez obalu s Kateřinou Konečnou!

Odstartoval nám měsíc květen. Měsíc, na jehož začátku máme každoročně prostor se zamyslet nad zásadními hodnotami lidské existence, jako jsou práce, svoboda a samozřejmě láska. Již během loňského prvomájového videa jsem upozorňovala na zhoršující se problém pracující chudoby. Pracující chudoba je termín označující situaci, ve které se člověku navzdory jeho zaměstnání nedostává dostatku prostředků na zajištění důstojného života. V reakcích na loňské video jsem často byla stejně jako zbytek KSČM osočována za to, že toto téma zveličuji a že situace zdaleka takto kritická není. Nyní po roce máme v čele státu novou vládu, která slibovala pozitivní změnu. Realita? Podle Platformy pro minimální a důstojnou mzdu nedostává za svou práci mzdu zaručující důstojný život až 41 % pracujících v České republice. Tedy každý čtvrtý, který poctivě pracuje, má problém zaplatit základní potřeby pro lidský život. Mnoho domácností v Česku se tak pohybuje na hranici jedné rozbité pračky či lednice od nutnosti půjčky a rizika zabřednutí do kolotoče exekucí. Hranice důstojné mzdy se navíc aktuálně každým dnem rapidně zvyšuje v důsledku inflace, kterou Fialova vláda odmítá
jakkoliv řešit.

To těm panákům ve vládě nevadí, že se každé druhé ženy v Česku týká problém pracující chudoby? Pro pana ministra financí Stanjuru to není dostatečně alarmující situace na to, aby ze své funkce a pozice zasáhnul? Že jsme to od minulého roku, kdy jsem upozorňovala na skutečnost, že stále více lidí nemá na základní suroviny, dotáhli do situace, kdy rapidně roste počet lidí navštěvujících potravinové banky? Kde jsou lidovci kasající se, že nenechají nikoho padnout na dno a budou sociálním svědomím vlády? Kde je odbornice na sociální problematiku od pirátů poslankyně a místopředsedkyně Sněmovny Olga Richterová? Jak se jí tato čísla poslouchají? To pro vládu stále není dost na to, aby situaci řešili? Pětikoalice se zajímá snad o všechny problémy světa, ale kdy si všimnou, že v důsledku jejich politiky nemají mnozí co jíst, kde bydlet nebo co na sebe! Moc bych si přála, abychom příští rok, kdy znova budeme oslavovat Svátek práce, už nemuseli číst děsivé reporty o frontách na potravinovou pomoc, nebo o tom, že polovina lidí není s odměnou za svou práci vyjít.
Volně tak přecházím k druhé hodnotě, kterou si v úvodu května každoročně připomínáme, a tou je svoboda. Svobod existuje celá řada, přičemž některé z nich, které by v ideálním případě měla garantovat Listina práv a svobod, jsou díky činům současné vlády v ohrožení. Jednou z nich je v současné době hojně diskutovaná svoboda slova. Za práva na informace se přitom někteří vládní politici ještě před několika lety srdnatě bili. Dnes už ale raději pro teplá ministerská křesla pohledem snad záměrně přechází vše, co se na zákulisních vládních jednáních probírá. Řeč je samozřejmě o pirátech, kteří dříve bojovali za svobodný internet a dnes nemají problém s cenzurou webů, dokonce bez soudního rozhodnutí. Druhou diskutovanou svobodou je naše svoboda spočívající v suverenitě, nezávislosti na mocnostech. Svoboda, kterou sice každoročně oslavujeme a připomínáme si ji, jen proto, abychom netečně přihlíželi tomu, jak naše vláda plánuje stavět na našem území radary,
raketové základny, nebo si zve na naše území cizí vojáky, aby ohrozila bezpečí vlastních lidi a
udělala z našeho území potenciální strategický cíl. Znovu připomínám, že KSČM organizujeme petici proti přítomnosti cizích vojsk na našem území. Najdete ji na webu KSČM, nebo ji můžete podepsat třeba během demonstrace za mír, která se uskuteční v pátek 6. května od 17:00 hodin v Plzni na náměstí Míru či na okresních výborech KSČM. Budoucnost přitom ještě ovlivnit můžeme. Vláda se však chopila i přepisování minulosti. Pravice tak činí již několik let a dostala k tomu i klacek z Evropské unie v podobě hanebné rezoluce o významu společné paměti pro budoucnost Evropy, v níž jsou záměrně zaměňováni ti, kteří II. světovou válku rozpoutali, s těmi, kdo ji ukončili. V rámci této rezoluce jsou také odstraňovány pomníky a sochy postavené jako díky padlým vojákům Rudé
armády. Připomínám, že pro tuto rezoluci hlasovali všichni – znovu opakuji všichni europoslanci – tedy jak ODS, TOP09, KDU-ČSL, Piráti a STAN, tak ale i ANO a SPD Tomia Okamury. Jediná já jsem byla proti…

KSČM tak na mnoha místech v České republice vzdala hold hrdinům, kteří daleko od svých domovů osvobozovali ty naše. Pokládat kytky k pomníkům tak budeme až do 9. května, kdy ještě na našem území zuřily boje a umírali lidé. KSČM odmítá postoj těch politiků, kteří dnes iniciují odstraňování pomníků, přejmenovávání ulic, nebo těch, kteří ruší vzpomínkové akce. Nebýt pomoci Rudoarmějců, bez jejich padlých obětí by dost možná historie našeho národa byla velmi odlišná. A hodnotu lidského života, navíc položeného za naši vlast, je podle mě slušné si připomínat za každé situace. Jako prázdná gesta tak vnímám zrušení každoroční oslavy osvobození města Ostravy primátorem Macurou za ANO, nebo jaroměřské odstraňování soch z památníků. Nejde podle mě o nic jiného, než o prostou snahu svézt se na diskurzu dnešní doby a nahnat krátkodobé politické body, protože nemůžete jedním dechem vyjadřovat přání konce války, druhým pak šlapat po uctívání památky těch, kteří se o konec války na našem území skutečně zasloužili.

Ve druhé části dnešního dílu se zastavím ještě u zprávy ze zahraničí, protože bývalý ředitel CIA prozradil něco o roli USA ve válce na Ukrajině a nezaznamenala jsem, že by si jich některá média všimla či je dokonce zprostředkovala občanům. Leon Panetta, bývalý americký ministr obrany a bývalý ředitel CIA, sdělil televiznímu reportéru stanice ABC, že „realita je taková, že NATO a USA, jsou nyní, zcela nepochybně, v zástupné válce s Ruskem…Možná to není přímá válka, ale zcela jistě je to válka v zastoupení, v naší snaze donutit Putina zaplatit cenu“. Podle Panetty je nutné, aby USA „poskytly Ukrajině co nejvíce vojenské pomoci, aby mohly vést válku s Ruskem. Jsme tady součástí konfliktu. Je to válka v zastoupení s Ruskem, ať už to řekneme nebo nikoliv…Nemylme se. Diplomacie k ničemu nepovede, pokud nebudeme mít jistý vliv, jistou páku. A tu musí získat Ukrajinci tím, že budou dál válčit. Musíme pokračovat, protože toto je hra o moc.“ Tak děkujeme bývalému řediteli CIA a ministru obrany za vysvětlení, o co vlastně jde.

Konflikt na Ukrajině podtrhl skutečnost, že znovu čelíme celosvětové studené válce a střetu mezi bloky a velmocemi. Na začátku 90.let, v době jednotné fronty proti první válce v Perském zálivu, mnozí podlehli iluzi, že studená válka je minulostí. Není. Prezident Ruské federace Vladimír Putin nedávno vyjádřil názor, že na Ukrajině ruská vojska bojují i proti NATO. Nyní americký ministr obrany upřesnil, že s Ruskem bojují Spojené státy. Této války se sice neúčastní přímo vojáci USA, ale jen vojenští experti a školitelé, a především moderní americká výzbroj a konflikt je financován miliardami dolarů.

Na začátku války na Ukrajině prezident USA Joe Biden hovořil o potřebě podpořit menší a slabší stát a jeho demokracii. Biden tehdy zdůraznil, že se chce vyhnout přímému střetu s Ruskou federací. I z tohoto důvodu USA zamítly vytvoření bezletové zóny nad Ukrajinou. Ještě na začátku března varoval Biden, že „přímá konfrontace mezi NATO a Ruskem by mohla vést ke 3.světové válce, čemuž musíme zabránit“. Nyní byla dřívější obava, že zasílání těžkých a útočných zbraní by „Rusko mohlo vnímat jako provokaci“ nahrazena prezidentovým rozhodnutím zaplatit miliardy dolarů za nové tanky a další účinnou výzbroj, kterou v minulosti USA odmítly poskytnout – včetně moderních houfnic a taktických dronů Phoenix Ghost.

Na tiskovce po návštěvě Kyjeva, kam ministr obrany Lloyd Austin zajel s ministrem zahraničí Blinkenem, si ministr na chvíli přestal pečlivě hlídat ústa a otevřeně vysvětlil, že „cílem americké politiky na Ukrajině je oslabit Rusko“. Ani nedodal nic o pomoci Ukrajině, jejíž vojáci umírají za americký zájem „oslabit Rusko“ a, jak dodala mluvčí, „neutralizovat tak ruskou armádu i námořní síly, aby po desítky let nebyla schopná ohrozit nebo napadnout své sousedy“. Tak padly poslední zábrany a americká rétorika se jasně změnila. Mluvčí Bílého domu Jen Psaki, po Austinově přiznání, již otevřeně prohlásila, že „Chceme, aby Ukrajina vyhrála“. Pro naplnění tohoto cíle nyní USA začaly Ukrajině posílat i zbraně, které by ukrajinské armádě umožnily přejít do protiútoku a začít obsazovat části ruského území. Bitva o kontrolu nad Ukrajinou se transformovala do střetu mezi Washingtonem a Moskvou. „Porazit Rusko na bitevním poli je nyní nový dlouhodobý cíl Spojených států a znemožnit mu znovu kdekoliv zaútočit,“ upřesnil nyní ministr Lloyd Austin.

Pravidelnou rubriku Bez obalu s K. Konečnou (navíc doplněnou o další přílohy) si můžete pustit i na sociálních sítích Kateřiny Konečné a KSČM.