Tragikomedie!

199

Proč by soukromník vyplácel za odvedenou práci adekvátní mzdu?

Přinášíme vám další pravidelný díl souhrnu týdenních informací, nazvaného BEZ OBALU s Kateřinou Konečnou, dnes o »polčákovném«, novodobém cenzorovi, levné pracovní síle, problematice marží, situaci v Jemenu a s malým kvízem v závěru.

Skončil 12. týden roku 2022… Když jsem před několika měsíci začala pravidelně vydávat své týdenní souhrny BEZ OBALU, bylo mi jasné, že s tehdy ještě nastupující asociální pravicovou vládou nebude o dostatek materiálu nouze. Četnost a závažnost kauz hnutí STAN však překvapila i mě, ačkoliv jsem dlouhodobě patřila k těm, kteří marketéry pečlivě budované image »hnutí pro slušnou politiku« nevěřili. Stačí se podívat na výčet zástupců STAN s jejich přívlastky a jistě si živě vybavíte kauzy, které Starosty otřásly za několik posledních měsíců. Ke Kypřanovi Věslavu Michalikovi a studentovi Janu Farskému se teď nově přidal právník Stanislav Polčák a v posledních dnech v médiích často skloňovaný termín »polčákovné«.

Místo toho, aby se představitelé vládního hnutí předháněli v tom, jakým způsobem pomoci řadě živořících lidí v České republice, kterým se zvyšují ceny všeho a všude, soutěží raději Starostové se svými skandály o čelní místa na titulních stránkách novin. V nedávném vydání BEZ OBALU jsem tak trochu v nadsázce zmínila, že hnutí STAN s takovou brzy dojde personál. Teď po dalším týdnu to ale s nejnovější kauzou Polčáka pomalu přestává být nadsázka.

Co je to »polčákovné«?

A o co tedy v kauze Polčákových odměn jde? Na počátku byla krátká smlouvička o pěti stranách a jedné další stránce s přílohou. Po prozkoumání čísel budete ale zřejmě lapat po dechu podobně jako já, když jsem se z médií o inkriminovaných částkách dozvěděla. Konkrétně šlo o smlouvu mezi Polčákem a obcí Vlachovice, které europoslanec pomáhal ve věci speciálního zákona o odškodnění za výbuch muničního areálu ve Vrběticích. Hodinová sazba právníka Polčáka? 46 700 korun. Za 62 hodin práce vydělal Stanislav Polčák neuvěřitelných 2,9 milionu korun, tedy částku, na kterou většina lidí musí dřít roky. Starosta Vlachovic i sám Polčák minulý týden – opět »velmi překvapivě« – odmítli smlouvu zveřejnit a po kolečku tradiční snahy o hašení požáru se Polčák – opět až vlivem společenského tlaku – vzdal funkce místopředsedy STAN. Ze seznamu úkonů právní služby se tak například dozvíme, že za dvouhodinovou letní schůzku s tehdejším ministrem vnitra Janem Hamáčkem Polčák inkasoval přes 90 tisíc korun. Tak snad měl alespoň dostatek slušnosti na to, aby byl oběd na něj…

Vlachovice přitom byly pouze jednou z obcí, které Polčák ve věci odškodnění zastupoval. Celkově si za podobnou činnost přišel na 7,75 milionů korun. Docela slušná brigáda. Co považuji za naprosto skandální, tak jsou výhružky soudem, které Polčák praktikoval dle slov místostarostky Slavičína, ačkoliv byla mezi Polčákem a obcí předem sjednána jednorázová odměna ve výši deseti tisíc korun. Nynější zřeknutí se odměny lze tak těžko vnímat jinak než jako prázdné gesto, kterým se Polčák snaží zachránit neexistující poslední zbytky morálního kreditu, podobně jako před ním jeho kolegové Michalik a Farský. Tohle je, dámy a pánové, hnutí STAN v kostce. Hnutí, jehož zástupci nám z vládních křesel nyní kážou o tom, že přišel čas se uskromnit.

Novodobý cenzor

Bohužel nejde o jedinou zprávu, která mě v uplynulém týdnu nadzvedla ze židle. Vládě se skutečně krátce poté, co protiprávně zablokovala weby označené jako dezinformační, podařilo oficiálně zřídit úřad novodobého cenzora, vzletně nazvaného vládním zmocněncem pro oblast médií a dezinformací. Nikým nevolený pan Michal Klíma bude nyní z popisu své funkce »doporučovat média, skrze která bude komunikace státu realizována«.

A já měla doposud za to, že odbor médií v České republice existuje pod ministerstvem kultury a realizaci mediálních kampaní je nutno řádně vysoutěžit. Jak jinak tedy vnímat nesmyslný vznik této pseudofunkce a následné dosazení člověka s minulostí v konkrétních soukromých médiích, než jako snahu obcházet platnou legislativu s cílem hlásat jednu a tu jedinou pravdu a ještě k tomu ideálně přihrát několik malých domů starým známým?

Levná pracovní síla?

Další tragikomický počin současného vládního slepence, který nám místo řešení skutečných problémů každým svým krokem spíše škodí. Možná by vláda místo potlačování svobod projevu mohla zkusit něco udělat s ekonomikou, abychom nemuseli ve veřejném prostoru vídat nehorázná prohlášení, oslavující příchod Ukrajinců proto, že se konečně najde někdo, kdo bude ochotný vykonávat práci, za níž nedostane řádně zaplaceno.

Podobná slova, která v některých případech začínají znít ze soukromého sektoru, lze totiž chápat jedině tak, že zvyšování konkurence na trhu práce ruku v ruce s ochotou zahraničních pracovníků pracovat za nižší mzdu dlouhodobě povede ke snižování odměn, protože proč by přeci soukromník vyplácel za odvedenou práci adekvátní mzdu, když může najít pracovní sílu, která danou práci odvede levněji? Tenhle jev dlouhodobě nutně musí vést ke zvýšení nezaměstnanosti a nedělám si iluze o tom, že v některých případech bude docházet také k novodobému vykořisťování ve formě porušování práv zaměstnanců, což bude pro pracovníky z Ukrajiny stále snesitelnější, než pobyt na válečném území.

A vláda zatím opět mlčky přihlíží a raději přemýšlí o tom, která média zakázat příště, abyste si o těchto nepříjemných věcech ani nemohli přečíst…

Problematika marží

Ráda bych také otevřela problematiku marží, která je nyní hodně často skloňovaná v souvislosti s čerpacími stanicemi a pohonnými hmotami, ačkoliv se jedná o jev, který je takovou českou specialitou i co se týče nákupu potravin v supermarketech. Nadměrné přirážky za potraviny se dle nedávných průzkumů týkají především velkých zahraničních řetězců a způsobují tak umělé navyšování cen zboží, když provize supermarketů je v mnoha případech za stejné zboží dvojnásobná, než jakou si účtují maloobchodní prodejci na venkově. Kromě toho, že tímto způsobem dochází k absurdním rozdílům v cenách potravin, na pováženou je samotná výše marže, u níž se průměr pohybuje dokonce nad sto procenty, zhruba na hranici 120 procent!

Malý kvíz

Mám tady ještě malý kvíz: Schválně, zda poznáte autora tohoto citátu: »Styděl jsem se, když jsem četl, že skupina států se zavázala vydávat dvě procenta HDP na nákup zbraní v reakci na to, co se nyní děje. To je šílenství. Skutečnou odpovědí není více zbraní, více sankcí, více politických a vojenských aliancí, ale jiný přístup k vládnutí světu, ne cenění zubů.« Že by to mohla být klidně slova moje, nebo někoho z mých spolustraníků?

Ve skutečnosti jde o prohlášení papeže Františka, takže jsem zvědavá, zda jej také bude mít tuzemská politická scéna včetně lidovců za extremistu jen proto, že si dovolí tvrdit, že kupování a vyrábění zbraní nikdy nevedlo a nevede k řešení problémů a mír je třeba hledat primárně za kulatým stolem.

Jemen x Ukrajina

A na závěr se pojďme podívat ještě na jednu zprávu ze zahraničí:

Úřad Vysokého komisaře pro lidská práva (OHCHR) nedávno oznámil, že bombardování Jemenu koalicí vedenou Saúdskou Arábií zasáhlo záchytné středisko v severním městě Sáada, při němž zahynulo 91 lidí a mnoho dalších bylo zraněno. Podle OSN Jemen i nadále čelí »nejhorší humanitární katastrofě na světě«. Minulý týden UNICEF oznámil, že zatím bylo zabito více než 10 000 dětí, což znamená, že denně umírají v průměru čtyři děti. Mimochodem – tato katastrofa má podporu z Bílého domu, tedy Spojených států amerických.

Říkám to proto, že jsem nezaznamenala žádné srdceryvné obrázky v televizi. Žádné demonstrace před Velvyslanectvím USA, nebo jemenské vlajky na Facebooku. Přitom podle OSN pokračování války povede k tomu, že téměř dvě třetiny obyvatel budou trpět hlady. Již dnes hlady trpí 17,4 milionu civilistů a odhaduje se, že do konce roku půjde o 19 milionů. To reprezentuje 62 procent obyvatelstva a růst o osm milionů od začátku konfliktu.

Podle OXFAM válka na Ukrajině zhoršila situaci tím, že chybí dodávky obilí a oleje na vaření. Jemen dováží 42 procent svého obilí z Ukrajiny a jeho cena již prudce stoupá. V hlavním městě Sana se zvýšila cena chleba o 35 procent od začátku bojů na Ukrajině. Lidé si již nemohou dovolit čerpat vodu na zavlažování svých plodin a v některých oblastech již nemají prostředky na zaplacení pitné vody a jsou nuceni pít závadnou vodu. V mnoha městech jsou lidé bez elektřiny až 12 hodin denně. Vládní úředníci dostali své platy naposledy v roce 2016.

Kateřina KONEČNÁ

Pravidelnou rubriku Bez obalu s K. Konečnou (navíc doplněnou o další přílohy) si můžete pustit i online na webu iHano.cz, nebo na sociálních sítích Kateřiny Konečné a KSČM.