Návrh Evropské komise (EK) zařadit energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu může sice na první pohled budit naděje, ve skutečnosti jsou však podmínky nastaveny tak, že využití těchto zdrojů bude velice často narážet na nepřekonatelné překážky. Postup komisařů tedy tak trochu připomíná pohádku O chytré horákyni.
Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše může návrh ve zveřejněném znění přinést zásadní komplikace z hlediska transformace české energetiky a zejména teplárenství. Česká republika by podle něj měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. Beneš to uvedl na Twitteru.
»V oblasti jádra by přijetí návrhu znamenalo, že by nový blok v Dukovanech mohl být zároveň posledním novým jaderným zdrojem,« uvedl Beneš. Problémy by se podle něj týkaly velkých i malých modulárních jaderných zdrojů. »Investice do šedesátiletého provozu stávajících bloků v Dukovanech či v Temelíně po roce 2040 je taktéž v rozporu s navrženou taxonomií,« uvedl generální ředitel ČEZ.
Plánovaný přechod teplárenství z uhlí na zemní plyn nebude podle něj kvůli návrhu možné realizovat a centrální zásobování teplem v ČR z velké části skončí, neboť dosažení podílu 30 procent spoluspalování vodíku od roku 2026 v nových plynových zdrojích není možné.
»Z pozice prvního viceprezidenta Svazu průmyslu a dopravy ČR i generálního ředitele Skupiny ČEZ se domnívám, že by ČR měla zaslat připomínky a návrhy úprav tak, aby se akt stal akceptovatelný, a aby jeho podmínky byly vůbec realizovatelné. ČEZ i Svaz průmyslu a dopravy jsou připraveny aktivně pomoci,« dodal Beneš.
Podle mluvčího Hospodářské komory Miroslava Dira ČR nedisponuje jako jiné unijní země takovými přírodními podmínkami, které by umožnily spoléhat se jen na výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. »Požadovat dlouhodobou energetickou soběstačnost, a přitom se spoléhat jen na obnovitelné zdroje, je pro nás nesplnitelné,« řekl. ČR proto podle něj potřebuje zajistit mimo jiné plynulý přechod z uhlí na plyn a širší podporu jaderné energie. Při přípravách odklonu od uhlí je podle Dira nutné také umožnit ekonomickou obnovu dotčeným regionům, které jsou na uhelném průmyslu nyní závislé, tedy Moravskoslezskému, Karlovarskému a Ústeckému kraji.
Podmínky pro zahrnutí jádra a plynu mezi čisté zdroje jsou podle Svazu průmyslu a dopravy pro českou energetiku rizikové. Obě technologie jsou jako udržitelné klasifikovány pouze dočasně. Svaz se domnívá, že ČR bude muset urychleně zásadně aktualizovat nejen svou energetickou koncepci (ASEK), ale i vodíkovou strategii a záměr k obnovitelným zdrojům energie (OZE).
Omezení podpory
Evropská komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. Návrh komise podle Financial Times předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let.
Jádro má dostat zelený status jen pro projekty zahájené nejpozději do roku 2045. Stavby nových i modernizace stávajících bloků mají podléhat schválení v Bruselu, tzv. notifikaci. Navíc by nové zdroje bylo možné stavět jen za dodržení přísných podmínek nakládání s jaderným odpadem. EK počítá s tím, že do roku 2050 budou muset mít jaderné elektrárny pro svůj odpad hlubinná úložiště, která zatím neexistují. Jejich budování je přitom velmi složité a zatím se k němu odhodlalo pouze Finsko, které plánuje první zařízení tohoto druhu otevřít do dvou let.
Přísná jsou však i pravidla pro nové plynové zdroje, které mají být podle návrhu přijatelné dokonce pouze do roku 2030. Omezujících podmínek je celkem devět a je třeba je splnit všechny najednou.
Zelený status například hodlá Evropská komise přiznat jen těm plynovým elektrárnám nebo teplárnám, které se staví jako přímá náhrada uhelných. A to pouze v případě, že je nelze nahradit obnovitelným zdrojem, tedy větrníky či solárními panely. Plynové elektrárny musí držet velmi přísné emisní limity a třeba už od roku 2026 mají spoluspalovat s fosilním zemním plynem také bezemisní plyn, tedy vodík či bioplyn.
Nepřekonatelné požadavky
Podle Teplárenského sdružení ČR je návrh EK za současných podmínek zcela nepoužitelným. Požadavky jsou totiž v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. Uvedl to ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení Martin Hájek.
Klíčová je podle něho podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 % nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 % a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela. »Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. V ČR je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit,« řekl Hájek.
Návrh měl podle něj usnadnit přechod z uhlí na zemní plyn tím, že investice do využití zemního plynu, na které bude vydáno stavební povolení do konce roku 2030, prohlásí za zelené ve smyslu taxonomie udržitelných financí. »Bohužel EK připojila k návrhu komplementárního delegovaného aktu podmínky, které ho činí pro teplárenství a náhradu uhlí zemním plynem zcela nepoužitelným,« dodal.
Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je podle Hájka zatím pouze v experimentální fázi a významné objemy nelze do roku 2030 očekávat. »Využitelnost delegovaného aktu dále zásadně limituje požadavek, aby kapacita plynového zařízení nepřesahovala kapacitu původního zařízení na uhlí a aby úspora emisí skleníkových plynů dosáhla 55 %,« dodal.
Podmínka, aby se členský stát zavázal k odchodu od uhlí, je pak podle něj zcela mimo taxonomii, protože provozovatel zařízení ji nemůže nijak ovlivnit a je z pohledu snížení emisí v daném zařízení irelevantní. »Komise tímto způsobem zneužívá delegovaný akt k nátlaku na členské státy, aby datum odchodu od uhlí stanovily. V teplárenství počítáme s odchodem od uhlí do roku 2030, nejde nám o nějaké prodlužování životnosti uhlí, ale EK by neměla zneužívat delegovaný akt k prosazování požadavků, které jdou daleko nad rámec celé taxonomie,« řekl Hájek.
Návrh zřejmě projde
Komise bude podněty ke svému návrhu přijímat do 12. ledna, do konce měsíce jej pak chce schválit. Poté budou mít členské země a Evropský parlament nejméně čtyři měsíce na to, aby jej případně odmítly. Pod stůl by návrh spadl v případě, že by se proti němu vyslovilo nejméně 20 zemí s nejméně 65 % obyvatel Evropské unie nebo alespoň 353 europoslanců.
Očekává se, že návrh bude přijat, přestože se proti podpoře výroby energie jádra, o kterou dlouhodobě usiluje skupina států včetně ČR, opět postavilo Rakousko či Německo a kriticky se vyjádřila také španělská vláda. K podpoře celého textu patrně přispěje fakt, že komise dala oba zdroje dohromady, přičemž skupiny stoupenců jádra a plynu se liší. Například vlivné Německo sice odmítá atom, avšak stojí o podporu energie z plynu; očekává se proto, že proti taxonomii nevystoupí.
