Plynovodem Jamal již více než dva týdny proudil ruský plyn v obráceném směru, to znamená z Německa do Polska. Tok plynu navíc zesílil, informovala agentura Reuters. Cena plynu reagovala růstem o více než 30 procent, zůstala nicméně hluboko pod rekordy z konce loňského roku.
Německo nakupuje ruský plyn a prodává ho pak do Polska a na Ukrajinu. Tyto dvě země mají s Ruskem zhoršené vztahy a zdráhají se od něj plyn nakupovat přímo.
Jamal přivádí do Evropy plyn ze sibiřské části Ruska. Proudí jím zhruba šestina běžného ročního objemu plynu, který Rusko vyváží do Evropy a Turecka. Rusko preferuje dlouhodobé smlouvy na dodávání plynu, od kterých se však Evropská unie začala odklánět. Brusel totiž usiluje o snížení závislosti unie na ruském plynu. Pokud ho ale nahradí po moři dováženým zkapalněným plynem z USA, jeho cena vzroste a utrpí tím i životní prostředí.
Cena plynu dodávaného podle dlouhodobých smluv je zpravidla nižší, upozornila už dříve ruská společnost Gazprom. Americký list The Wall Street Journal (WSJ) po prvním citelnějším růstu cen plynu loni na podzim napsal, že Evropské unii se strategie rušení dlouhodobých smluv o dodávkách plynu z Ruska vyplácela, protože plyn byl dlouho levný a bylo ho dost. Když se ale začala citelně zvyšovat poptávka a zásobníky v některých evropských zemích nebyly před zimou dostatečně naplněny, cena prudce vzrostla. Dodávky plynu podle krátkodobých smluv, které EU preferuje, tak začaly být výrazně dražší.
Ruský prezident Vladimir Putin několikrát zopakoval, že Německo by mohlo přispět ke zklidnění situace na trhu, kdyby plyn neprodávalo Polákům a Ukrajincům podle smluv o takzvaných reverzních dodávkách. Obrácený tok plynu v potrubí také Gazpromu komplikuje plnění zásobníků na území EU. Podle ruského prezidenta jsou tak za vysoký růst cen plynu v Evropě zodpovědní především němečtí dovozci suroviny.
(ici)
