Na začátku června se objevilo na sociálních sítích hodnocení nazvané 1000 dnů genocidy palestinského národa v Gaze. Otázkou je, zda lze začátek genocidy počítat až říjnem 2023, zda už k pozvolnější, plíživé genocidě nedocházelo daleko dříve a právě v souvislosti s tím byl spáchán i teroristický útok Hamásu 7. října 2023. Ať tak, či tak, čísla, která 2,75 roku pomsty Tel Avivu doprovázejí, křičí:
Více než 90 procent pásma Gazy bylo zničeno a izraelské síly ovládají 80 procent obléhaného území.
Zahynulo nejméně 75 000 Palestinců. Spíš ale víc, do čísla podle všeho nejsou zahrnuty všechny oběti Izraelem cíleně vyvolaného hladomoru. Téměř 400 000 lidí přežívá na jednom jídle denně.
Mezi zabitými je více než 21 500 dětí, včetně více než tisícovky kojenců.
Dalších 9500 lidí je pohřešováno, mnoho z nich je pravděpodobně pohřbeno pod troskami, zatímco na 175 000 lidí bylo zraněno.
Během války Izrael svrhl na Gazu přibližně 223 000 tun výbušnin, – což je 16x více, než kolik USA svrhly na Hirošimu v podobě atomové bomby.
Chybějí léky, zabíjeni jsou mj. i lékaři. OSN uvedla, že lidský rozvoj v Gaze se posunul o 77 let zpět a průměrná délka života klesla na 40 let.
Rozsah zničení zanechal odhadem 68 milionů tun sutin. Podle OSN při současném tempu by odklízení trvalo více než 140 let.
Od vstupu říjnového příměří v platnost v loňském roce izraelské síly zabily bezmála 1100 Palestinců v Gaze. Stejný počet obětí na okupovaném Západním břehu Jordánu se váže k období po 7. říjnu 2023 do konce roku 2025, naopak více než čtyřnásobek (Libanonci i Palestinci) byl zabit v jižním Libanonu jen od zahájení nové agrese Izraele počátkem března t. r.
Proč to je genocida
Od oponentů, nekritických zastánců Izraele, často slýcháme, že to, co Tel Aviv předvádí, není genocida. Důkazem opaku je chování přímo ultrapravicových extremistů v izraelské sionacistické vládě – Ben-Gvira, Smotriče, Katze (i jeho předchůdce Galanta) a dalších. Oni nejsou tak hloupí, aby křičeli do světa: „Toužíme vymazat Palestince z mapy Blízkého východu,“ to ale neznamená, že to v praxi nedělají. Nejsou klíčová slova, ale činy! Právo porazit Hamás Izrael samozřejmě má. Proto je škoda, že to neudělal dávno před 7. říjnem 2023 s minimem civilních obětí na palestinské straně. Kapacity k tomu měl, a to nejen IDF. Netanjahu ovšem o likvidaci Hamásu, ačkoli to tvrdí (zase ta slova), neusiluje, naopak. On Hamás (stejně jako Hizballáh v Libanonu) potřebuje, aby mohl falešně obhajovat zločiny IDF, zločiny své a svých krvežíznivých parťáků v teroristické vládě.
Ostatně totéž potvrzuje i australská nezávislá novinářka a spisovatelka Caitlin Johnstoneová ve svém článku Program etnických čistek v Gaze pokračuje v plném proudu ze3. července 2026: „Masová zvěrstva Izraele v Gaze byla od samého počátku zaměřena na etnické čistky.…Cílem vždy bylo odstranit Palestince z Gazy, aby jim mohlo být jejich území odebráno. Nikdy nešlo o nic jiného než o bezostyšné izraelské zabírání území. Izrael to prezentuje jako válku, aby po obsazení a kolonizaci Gazy mohl říci, že Arabové vedli válku a prohráli, zasloužili si ztratit území… –tak jako to dělá vždycky… Nazývat ale genocidu v Gaze válkou je jako vidět muže, jak mlátí batole, a nazývat to rvačkou. Jedná se o jednu z nejsofistikovanějších vojenských sil na světě, která sype výbušniny na oblast plnou dětí, a to s podporou nejmocnějšího impéria, jaké kdy existovalo, proti níž stojí jen pár tisíc chlapů pobíhajících v sandálech s podomácku vyrobenými raketami a starými kalašnikovy.“
Nová agrese na Západním břehu
A nejhorší je, že vraždění Palestinců se souhlasem izraelské vlády pokračuje i na Západním břehu. Izrael tam po dalším vyprovokovaném excesu začal novou „operaci“. Izraelský novinář Gideon Levy to v deníku Haarec shrnul takto: „Podle izraelského právního systému nemají Palestinci právo se bránit. Ani když jsou jejich domy a pole napadeny a zapáleny, ani když na ně střílejí. … A pokud se pokusí bránit – jsou to právě oni, kdo jsou potrestáni.“ Právě k tématu Západního břehu Jordánu se vrátíme v dalších týdnech.
Roman JANOUCH
1 komentář
Otázkou je, co by udělali obyvatelé Gazy, kdyby měli sílu a příležitost. Neudělali by jen genocidu druhé strany? Nezastávám se těch, co genocidu páchají. Ale prostě nejsem přesvědčen, že druhá strana je v něčem lepší. Pokud tedy nevymyslíte, jak chytit pod krkem obě strany, fungovat to nebude. Další otázkou je, zda není zbytečné se do konfliktu míchat. Ať uděláte cokoliv, vždy to bude špatně, protože ten co prohraje bude chudák. Možná by nakonec bylo nejlepší aby se poprali mezi sebou. Jednoho zlikvidují, a pak bude jasné, komu ti ostatní mají dát co proto. Pokud budete při střetu podporovat vždy slabší stranu, tak vyvoláte jen nekonečný konflikt. Udržovat neutrální pásmo armádou je příliš nákladné. Srovnat všechny do latě a zavést jim tam skutečný pořádek je politicky neprůchodné. Co tedy chcete dělat?
Komentáře jsou uzavřeny.