Sto žádostí o finanční podporu provozu venkovských prodejen, aby jako prodělečné nezanikly, dostal letos Jihomoravský kraj. Jeho vedení si spočítalo, že původně vyčleněná suma na tuto podporu nestačí, proto k tomu přidalo z krajského rozpočtu ještě dalšího skoro čtvrt milionu korun. Vybraným 67 malým vesnickým prodejnám tedy rozdělí k jejich podpoře 4,74 milionu Kč.
»Venkovské prodejny naši pomoc prostě potřebují. Nejsou jen místo pro nákup mléka. Často odebírají zboží od místních farmářů, dávají lidem práci přímo v obci, a hlavně brání izolaci seniorů, pro které může být cesta do supermarketu ve městě problém. Tyto prodejny jsou klíčové pro setkávání místních lidí, kde proberou politiku i sousedovy nové ploty,« vysvětlil náměstek hejtmana Jihomoravského kraje pro regionální rozvoj Marek Sovka.
Bodové hodnocení v dotačním programu zohledňuje obce z hospodářsky znevýhodněných území. »Jsem rád, že zastupitelstvo se rozhodlo letošní dotace navýšit. Díky tomu se dostane i na pět obcí, které byly původně pod čarou. Dáváme plusové body tam, kde je to nejtěžší. Nechceme, aby se z venkovských periferií vytrácel život jen kvůli chybějící občanské vybavenosti,« dodal Sovka.
Dotace ve výši 100 000 korun tak pomůže zachránit obchod v malé obci Dobelice, který se potýká s vysokými náklady na provoz. V Přeskačích v minulých letech mohli za dotace uhradit náklady za energie nebo pořídit vybavení, letos tam 100 000 korun zajistí provoz prodejny. Díky navýšenému rozpočtu se dostalo i na Křepice, Újezd na Znojemsku, Dobřínsko, Nemochovice a Velký Karlov.
Podporu z dotačního programu získaly i tři projekty (městys Lukov, obce Popovice a Senetářov) na vybudování moderní bezobslužné prodejny, které fungují v režimu 24/7.
V krajském programu se nedostalo na 33 žadatelů. Naději budou mít v páté výzvě programu Obchůdek 2021+ Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Ten je nově prodloužen do roku 2028 a prodejny v něm mohou získat až 130 000 Kč na krytí svých provozních nákladů. Jihomoravský kraj tento dotační program připravuje a v nejbližší době bude vyhlášen.
(vž)
8 komentáře
Je nutné si přiznat, že toto je další oblast, ve které volný trh selhává. Na vesnicích nelze sehnat dobrou práci ani zábavu. Kdysi bylo například v téměř každé vesnici kino, a dnes už je problém i běžný obchod. Pak se vesnice vylidňují a ceny bytů v městech rostou do extrémů. Chce to komplexní reformu která omezí příliš všeho do měst a zvýhodní obyvatele vesnic tak, aby obyvatelé byly alespoň částečně rovnoměrně rozmístění. Přelidnění ve městech je stejný problém jako úbytek lidí na venkově. Zatím existují asi tři dočasná řešení: Obsluha pomocí lokálních internetových obchodů a boxů, provoz obchodů radnicí obce a automatické prodejny či nějaké formy komplexnějších automatů. Bylo by vhodné na různých místech testovat různá řešení. To ale bohužel polistopadové vlády nebudou schopny zorganizovat.
Je fakt, že města se přelidňují a developeři nesmí vidět nic zeleného. Práce na venkově byla vždy těžká, a to platí i při modernizaci, navíc zrušení družstev nebyl správný nápad.
Uvedu jeden příklad, který by mohl přispět k dočasnému řešení. V jedné vesnici je řezník, který skupuje maso z jatek, a to maso zpracovává. Lidé ze širokého okolí jezdí auty k němu, anžto zpracované maso je kvalitní a tak cca o 25% levnější než v běžných obchodech.
Problém u toho co uvádíte je, že takové řešení potřebujete pro mnoho lidí. Pro tolik lidí, aby vytvořili dostatečné hustou síť nabídky a poptávky. Podobná řešení jsou závislá na té sítí. A ta právě kolabuje. Ten řezník může být příkladem části sítě která odolává déle, ale jakmile budou podryty ostatní části, dojde i na něj. Dalším problémem je, že tímto způsobem je možné řešit jen ty věci, které nevyžadují přílišný kapitál. Jenže právě ty věci které kapitál vyžadují generují největší zisk, což způsobuje zvyšování rozdílů mezi venkovem a městem – venkov potřebuje věci velkého kapitálu který je ve městech a proto musí do měst také dostatečně vyvážet, vnitřní uzavřená síť nestačí. V konečném řešení potřebujete dostat na vesnice velké firmy s kapitálem. Bez toho bude síť upadat stále a uplatnit se v ní bude stále těžší, byť samozřejmě budu místa, která budou vzdorovat relativně delší dobu.
Tak, řezníka na chvíli necháme být, vždyť jsem to nabídl jen jako dočasné řešení
A máte tu další příklad, kdy Vám dávám za pravdu.. V jedné vesnici zase byla kozí farma, ta vyráběla a prodávJsem rád, pane Kočkodane, že odpovídáte, nevadí mi kritika. Málokdo má tak rozumné referáty, tak jako Vy
ala kozí mléko, sýry, tvaroh a jiné mléčné výrobky. Nutno poznamenat, že byly vynikající. A ta firma zkrachovala. Proč, to nevím. Zřejmě možná právě z finančních důvodů.
Takže se vraťme k dlouhodobému plánu, jak zlepšit obchodní síť na venkově. Ano, základem jsou finance,. Takže vesničané by se měli složit, a tak získat finance. Tzn, založit družstvo, a to ne zásahem státu jako v minulosti, ale lidí, co bydlí na venkově. Podrobnosti zatím uvádět nebudu, bylo by to zdlouhavé.
Nápad s družstvy založenými zdola je dobrý, ale obávám se, že bude fungovat jen v malém množství případů. Může podpořit ty dočasné místní sítě, ale velký kapitál může vybudovat jen díky náhodě. I jiné firmy jej vybudují většinou díky náhodné příležitosti, musí jich vznikat extrémně mnoho, aby nějaká vybudovala opravdu velký kapitál. Lidé takový počet družstev nevytvoří. Pro ty kteří mají nějaké specifické znalosti aby zvýšili pravděpodobnost úspěchu je pak většinou výhodnější se připojit k již velké korporaci, která může platit více nebo začít podnikat soukromě. Na družstva pak zbyde pár idealistů a mnoho lidí, pro které je těžké se uplatit. Proto myslím že pokud se v budoucnu uplatní družstva, bude organizace státem nutná a s rostoucí globalizací i růstem soukromých korporací bude ta nudnost stále růst. Minulá verze socialismu udělala pode mě dvě chyby. Zaprvé družstvům i dalším podnikům dělali z vrchu moc podrobný plán. Měli to více nechat na vedení podniku. Zároveň měli vytvořit alespoň malou konkurenci aby mohl porovnávat efektivitu vedení. Pokud pak jde o družstva, neměli k tomu lidi nutit. Družstva by měla být motivována hlavně daňovými úlevami či podporou jejich spoluprací s univerzitami. Dalším problém družstva bylo tehdy to, že nemohli vyloučit z vedení lidi, kteří dělali problémy. Musí být jasně stanoveno, za jakých podmínek a jak je možné se efektivně zbavit problematických lidí, kteří brzdí rozvoj a nespolupracují. Další možnost tvorby družstev která někde funguje je to, že zaměstnanci převzali krachující podnik, který sice nebyl ziskový, ale určitý kapitál a know-how vlastnil a bylo z čeho vycházet, to ale vyžaduje aby velká část zaměstnanců byla relativně uvědomělá a to také nefunguje vždy. Zásahy institucí považuji tedy za dobré a nutné, ale měli by být prováděny jemněji a opatrněji než v minulosti. Nemyslím také že družstva jsou jediným řešením. Zajímavé by podle mě bylo například upravit daňový systém tak, že ve městech firmy i lidé budou platit vyšší daně, což je bude motivovat přesouvat kapitál do menších měst a vesnic. Města musí dotovat venkov, vrátí se jim to například ve snížení ceny bydlení. Navíc vesnice dotují venkov tím, že z nich nejschopnější lidi odcházejí do měst a také rozšiřují poptávku. Bez nich by města tak efektivní nebyla, a to je také nutné nějak kompenzovat, stejně jako deformování rozdělení zisků tím, že se ve městech koncentruje kapitál.
Nápad, že lidé z měst by měli dotovat venkov, není špatný. Ale též venkov by měli dotovat velcí podnikatelé, to proto, že si nikdy nejsme jistí, jak oni nabyli poctivě svoje jmění.
Když národ nemá žádnou vlastní soběstačnou a stabilní ekonomickou bázi, která pak i umožňuje obchodní cirkulaci peněz a dotace pro důležité společenské infrastruktury. Tak je celkem jasné, že to nemůže fungovat. Navíc se tu schází i dva problémy, že lidé už musí šetřit i na jídle a proto méně nakupují, což vede k úpadku obratu menších obchodů. Česká koloniální montovna je hlavně rozprodaná a vycucávaná do ciziny a jak to bude dál, nebo kdy to rupne nikdo neví.
Malé státy nemají moc na výběr. Efektivita na kterou globalizace tlačí vyžaduje specializace a ta je u malého státu v rozporu se soběstačností. Malý stát má na výběr ze tří množností: vzdát se efektivity a snížit životní úroveň kvůli soběstačnosti, specializovat se a být v mnoha věcech závislý na ostatních, nebo vytvořit federaci a vzdát se části suverenity. Ať uděláte cokoliv z toho, vždy to lidem bude vadit.
Komentáře jsou uzavřeny.