Bezdomovectví zabíjí. Téměř denně umrzne člověk

Lidé bez domova. Bezdomovci. Homelesáci. Potkáváme je především ve větších městech, prim hraje Praha. Její obyvatelé si už zvykli na přítomnost bezdomovců v parcích, na lavičkách, na náměstích, před kostely, v prostředcích hromadné dopravy, zkrátka všude. Často jsou otravní, dělají nepořádek, většinou je vidíme v alkoholovém opojení. Zima je pro ně strašákem. Uvádí se, že téměř denně umrzne na ulici člověk. Systém situaci neřeší.

Odhaduje se, že v ČR žijí bez domova desítky tisíc lidí. Podle posledních dat se v akutní bytové nouzi nachází až 154 000 osob, včetně přibližně 61 000 dětí. Počet lidí přímo bez domova se pohybuje kolem 24 000 až 70 000. Nejvíce bezdomovců se dlouhodobě nachází v Praze a v Moravskoslezském kraji.

Na drastické dopady bezdomovectví na zdraví a kvalitu života lidí bez domova poukazuje Analýza úmrtí lidí se zkušeností s bezdomovectvím, kterou představila Platforma pro sociální bydlení spolu s dalšími organizacemi. »Zpráva je zveřejněna v období, kdy téměř denně umrzne na ulici člověk. Děje se tak v době, kdy současný systém prevence a pomoci přehlíží umírání lidí bez domova a kdy vláda zvažuje odsunutí či osekání nezbytné systémová změny v podobě zákona o podpoře bydlení,« uvedli autoři analýzy.

Vycházeli z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) z let 2010 až 2022. Využili údaje o 6282 zemřelých s diagnózou Z59 (Bezdomovectví) či Z59.1 (Nedostatečné bydlení). Jde o pacienty, kteří aspoň jednou v životě měli zkušenost s bezdomovectvím a nedostatečným bydlením. Celkem tento kód získalo 14 449 osob. Dodatečně se pak autoři zaměřili i na situaci v letech 2023 a 2024. Zaznamenali dalších 1447 úmrtí.

O 16 let kratší život

Mezi nejvíce alarmující zjištění patří fakt, že lidé se zkušeností s bezdomovectvím umírají v průměru o 16 let dříve než ostatní obyvatelé České republiky. V Praze je tento rozdíl téměř 20 let! Většina zemřelých (85,5 %) jsou muži.

Analýza ukazuje také na zranitelnost lidí bez domova. Lidé se zkušeností s bezdomovectvím umírají podstatně častěji než zbylá populace v důsledku vnějších příčin. Ty souvisejí především s poraněním, otravou (často nekvalitním alkoholem) a podchlazením či umrznutím. Soubor obsahuje celkem 213 případů úmrtí v důsledku podchlazení, což je jev přímo spojený se životem na ulici. Vnější příčiny vyvolaly smrt převážně u lidí v mladším a středním věku.

Přímo na ulici ve veřejném prostoru zemřelo 13,5 % lidí se zkušeností s bezdomovectvím. V období let 2010–2022 jde o celkem 845 osob. Celkový počet zemřelých na ulici bude pravděpodobně ještě vyšší.

U lidí bez domova jsou častější nemoci jater a žaludku kvůli stravě a alkoholu, dýchacích cest kvůli zápalu plic a infekcím i psychiatrické příčiny. Alkohol byl přímo za 12 procenty úmrtí, v Česku jinak může za necelá dvě procenta.

Rizikovější období jsou podzim a zima.

Prevence je levnější

Příčinám úmrtí se dá často předcházet. Podle zástupců Armády spásy či Charity ČR je řešením fungující systém dávek, sociální služby i dostupné bydlení. Poukazují na to, že prevence je levnější než náklady na zahlazení následků a ztráty.

»Je podstatné upozornit na to, že lidé bez domova či se zkušeností s bezdomovectvím umírají předčasně a zbytečně. Pokud by měli bydlení a nějakou podporu nejen sociálních služeb a zdravotnictví, ale i od společnosti, tak by se dožívali o 16 i 20 let více. To, že to ignorujeme a jsme lhostejní, nás stojí jako společnost hodně. Nejen ztráty na lidských životech, ale bezdomovectví je pro společnost velmi drahé,« řekla ČTK šéfka Platformy pro sociální bydlení Barbora Bírová.

Nová vláda by podle ní měla provést revizi dávkové reformy, která může mnoho ohrožených lidí dostat do ještě větších problémů. Bez funkčního dávkového systému podle Bírové hrozí, že další domácnosti nezvládnou zaplatit náklady spojené s bydlením a dostanou se do bezdomovectví. »Dlouhodobě upozorňujeme politiky a političky na to, že bezdomovectví je systémový problém, který se sám nevyřeší a že je potřeba řešit ho systémově. Analýza ukazuje, jak drastické dopady má život na ulici na nejohroženější lidi v naší společnosti,« dodala.

Ředitel Armády spásy Jan František Krupa doplnil, že jejich organizace denně pomáhá lidem bez domova, aby mohli žít důstojně. To ale nestačí. »Abychom však mohli bezdomovectví skutečně ukončit, potřebujeme pomoc státu. Potřebujeme od státu a samospráv takové nástroje, které nám umožní systémově pomáhat co největšímu počtu lidí vyloučených z bydlení,« prohlásil.Řešením je fungující systém dávek, sociální a zdravotní služby i dostupné bydlení. Byt se teď podaří získat jen jednotkám procent zájemců v tísni. »Když lidi v bytové nouzi dostaneme do standardního bydlení a zároveň jim poskytneme potřebnou podporu, dokážou si bydlení udržet. To potvrzuje naše praxe i řada výzkumů,« řekl Krupa.

Systém zapomíná na mladé

Sociální pracovnice a vedoucí projektu na podporu zabydlování mladých lidí v Praze z organizace Naděje Kateřina Sehnoutková připomněla, že v Česku nyní žije okolo 1500 lidí mezi 18 a 28 lety, kteří nemají kde bydlet. Většinou se jedná o děti, které opustily dětské domovy nebo musely odejít z nefunkčních rodin. »Systém na tyto ohrožené mladé dospělé dlouhodobě zapomíná a zapomíná na jejich potřeby,« uvedla s tím, že právě Naděje těmto lidem pomáhá najít bezpečný domov a následně jim pomáhá, aby si ho udrželi. »Naprostá většina mladých lidí se ale pomoci nedočká, protože kapacity jsou velice omezené a v současné době pomoc funguje převážně díky Evropským fondům. Potřebujeme, aby se o nejohroženější mladé lidi postaral stát například tím, že se zaměří na implementaci zákona o podpoře bydlení a vyčlení více prostředků pro sociální služby, které mladé lidi zabydlí,« prohlásila.Varovala, že když»těmto lidem nepomůžeme nyní, kdy se nacházejí v mladém věku bez domova, hrozí, že v tomto stavu zůstanou již po zbytek svého života«.

Chybějí azylové domy

Bezdomovectví je rozsáhlý společenský problém, který začíná dopadat na stále více lidí, také podle Ivy Kuchyňkové z Charity ČR. »Vidíme nárůst domácností, které si nemohou dovolit zaplatit bydlení, a některé z nich pak končí v bytové nouzi, kdy například rodina skončí na nevyhovující ubytovně a děti jsou odebrány do ústavní péče,« uvedla.

Podle analýzy Platformy pro sociální bydlení se za pouhých pět let zvýšila míra příjmové chudoby rodin žijících v nájmu o 13 % na 47 %. Bezdomovectví už se tak zdaleka netýká jen nejchudších lidí, ale stále častěji v něm končí i domácnosti z nižší střední třídy. »Abychom mohli těmto lidem pomoci, potřebujeme mít dostatek sociálních bytů, dlouhodobě se ukazuje, že městské byty tento problém samy o sobě vyřešit nemohou a je potřeba zapojit i byty od soukromých majitelů. Právě proto je klíčové, aby byl dobře implementován zákon o podpoře bydlení, který skrze garance pro majitele pomůže zajistit dostatek bytů pro ohrožené domácnosti, aby lidé nekončili na ulici a děti v dětských domovech,« řekla Kuchyňková.

Pro potřebné chybějí i azylové domy, v Praze se na charitní azylové ubytování čeká i rok. Podle Kuchyňkové situaci komplikují nízké české výdělky v některých profesích, které někdy ani s dávkami náklady na běžné bydlení nepokryjí.

V Česku platí od letoška zákon o podpoře v bydlení, který prosadila minulá vláda. Opatření měla fungovat od července. Nový kabinet schválil jeho odložení na září. Do té doby by se mohlo poskytovat jen poradenství. Podle ministerstva pro místní rozvoj je odklad nezbytný kvůli úsporám a nalezení shody na podobě podpory bydlení. Zástupci organizací to kritizují. Chtějí s ministry jednat.

Jana DUBNIČKOVÁ