Bohumil Smutný: Lístek ke svobodě? Pro miliardáře rozhodně není potřeba

Magazín Forbes opět zveřejnil žebříček nejbohatších Čechů. Majetek stovky nejbohatších podnikatelů dosahuje neuvěřitelných 3,8 bilionu korun. O 900 miliard více než před rokem.

Na prvním místě se tentokrát přetahují Renáta Kellnerová a zbrojař Michal Strnad. Strnadovo jmění podle Forbesu v jednu chvíli dosahovalo 533 miliard korun. Ještě před několika lety by takové číslo znělo jako absurdní pohádka. Dnes ho čteme jako ekonomickou statistiku. A právě tady bychom měli zpozornět.
Protože zatímco jedni počítají stovky miliard, vláda hledá cesty, jak krátkodobě nezaměstnaným snížit podporu v nezaměstnanosti a jak nemocným lidem vzít první tři dny náhrady mzdy. Pro člověka, který žije od výplaty k výplatě, může být několik tisíc korun zásadní částí rodinného rozpočtu. Pro miliardáře představuje několik tisíc korun částku, kterou pravděpodobně ani nedokáže zaznamenat.

Kapitalismus nám desetiletí vysvětluje, že bohatství je odměnou za schopnosti, podnikavost a tvrdou práci. Jenže pracují i lidé ve fabrikách, nemocnicích, skladech, obchodech, dopravě nebo sociálních službách. Pracují často za mzdy, ze kterých po zaplacení bydlení, energií, potravin a dopravy mnoho nezbývá. Přesto se jejich práce mění v zisk někoho jiného. A zatímco zaměstnanec řeší, jestli si může dovolit další zvýšení nájmu, miliardář řeší, kterou firmu koupí. Zatímco rodina přemýšlí, zda zvládne účet za energie, kapitál hledá další příležitost, jak na energetické krizi vydělat. Zatímco vlády mluví o škrtech a rozpočtové odpovědnosti, zbrojařský průmysl dostává miliardové zakázky. A když už je těch miliard opravdu hodně, můžete si koupit třeba fotbalový klub.

To je obraz dnešního kapitalismu. Na jedné straně tlak na veřejné výdaje, sociální jistoty a životní úroveň většiny společnosti. Na druhé straně akumulace obrovského soukromého bohatství v rukou několika jednotlivců. A pak přijde reklama loterie a říká nám, že náš tiket je „lístkem ke svobodě“. Je to vlastně dokonalý symbol kapitalismu.

Máte málo peněz? Kupte si šanci. Chcete vlastní bydlení? Zkuste štěstí. Chcete přestat pracovat za mzdu, která sotva pokrývá životní náklady? Možná právě váš tiket bude vítězný.

Ale položme si jednoduché otázky: Je člověk v České republice skutečně svobodný, když nemá miliardy? Je svobodný člověk, který se bojí onemocnět, protože přijde o část příjmu? Je svobodný člověk, který přijde o práci a musí počítat, jak dlouho mu vydrží podpora? Je svobodná rodina, která si nemůže dovolit vlastní bydlení? Je svobodný zaměstnanec, který musí přijmout jakoukoliv práci, protože bez mzdy nezaplatí nájem?

Formálně samozřejmě svobodní jsme. Můžeme volit, mluvit, cestovat a kupovat si losy. Jenže skutečná svoboda má také materiální základ. Člověk, který je ekonomicky vydíratelný, má podstatně méně skutečné svobody než člověk, který vlastní stovky miliard.

Formálně samozřejmě svobodní jsme. Můžeme volit, mluvit, cestovat a kupovat si losy. Jenže skutečná svoboda má také materiální základ. Člověk, který je ekonomicky vydíratelný, má podstatně méně skutečné svobody než člověk, který vlastní stovky miliard. A právě tady se kapitalistická propaganda snaží zakrýt podstatu věci. Ukazuje nám miliardáře jako hrdiny. Jako vizionáře. Jako lidi, kteří dokázali něco velkého. Méně už se mluví o tom, odkud jejich majetek pochází, kdo vytváří hodnoty, z jakých veřejných peněz jsou financovány zakázky, jak se privatizují zisky a jak se společenské náklady přenášejí na většinu obyvatel.

U Michala Strnada je přitom symbolika obzvlášť výrazná. Jeho majetek vyrostl mimo jiné spolu s Czechoslovak Group a zbrojním průmyslem. Ve světě plném válek a rostoucích vojenských rozpočtů je zbrojařský průmysl mimořádně výnosným odvětvím.

Čím více se svět militarizuje, tím více se mohou miliardáři těšit z růstu hodnoty svých podniků. A obyčejný člověk? Ten platí účet. Daně. Energie. Nájem. Potraviny. Dopravu. A v neposlední řadě i důsledky politiky, která přesouvá stále větší prostředky do zbrojení místo do veřejných služeb.

Když má jednotlivec stovky miliard korun, nemá pouze luxusní vilu, soukromý tryskáč nebo fotbalový klub. Má ekonomickou moc. Má možnost ovlivňovat média, politiku, veřejnou debatu a směřování celé společnosti. A právě proto odmítám představu, že problémem jsou lidé, kteří mají málo, protože se málo snaží. Problémem je systém, který umožňuje, aby jedni vlastnili stovky miliard, zatímco jiní počítají každou korunu.

Z pozice zastupitelů STAČILO! v Jihomoravském kraji budeme dál hájit veřejné služby, dostupné zdravotnictví, důstojné mzdy, dostupné bydlení a sociální jistoty. Odmítáme, aby se rozpočtová odpovědnost měřila podle toho, kolik vezmeme nemocným, nezaměstnaným, důchodcům nebo zaměstnancům, zatímco obrovské soukromé majetky dál rostou.

Společnost nevytvářejí miliardáři. Společnost vytvářejí lidé, kteří každý den pracují. A jestli chceme skutečně svobodnou společnost, nestačí lidem nabídnout lístek do loterie. Musíme vytvořit podmínky, ve kterých člověk nemusí vyhrát miliardy, aby mohl důstojně žít. Skutečná svoboda nezačíná miliardami na účtu. Začíná tam, kde člověk nemusí mít strach z nemoci, ztráty zaměstnání, drahého bydlení ani z toho, co bude zítra jíst. A přesně o takovou svobodu má levicová politika bojovat.

Ing. Bohumil Smutný,

Autor je předsedou klubu krajských zastupitelů za STAČILO! v Jihomoravském kraji

Líbil se vám tento článek? Podpořte fungování svých novin. Nemáme za sebou miliardáře a oligarchy, jen své čtenáře. Společně budeme odhalovat nepravosti a upozorňovat na historické i současné nespravedlnosti.