Před pár týdny se v mém e-mailu objevila zpráva s přiloženým souborem, v kterém je mj. uvedeno: »(…) Chcete prodloužit odchod do důchodu na 68 let? A řekl jste občanům, že vaši nejlepší kámoši z Ukrajiny chodí do důchodu v šedesáti a ženy v padesáti pěti? To asi necháme rozladěné, že? A jestli správně chápu, tak díky sociálnímu systému budou šedesáti osmiletí Češi vydělávat na šedesátileté Ukrajince, bydlící u nás? (…)«
Je tento mail pravdivý, či nikoliv? Skutečně budou Ukrajinci žijící v Čechách odcházet do důchodu na rozdíl od Čechů v šedesáti, resp. v padesáti pěti, budou pobírat české důchody a my budeme odcházet do důchodu v šedesáti sedmi letech, jak schválila Fialova vláda?!
Pro nárok na český starobní důchod musí Ukrajinci žijící na území ČR ve skutečnosti dosáhnout důchodového věku podle našich právních předpisů. Musí také získat v ČR minimálně rok pojištění a v součtu s dobou pojištění získanou na území Ukrajiny splnit i obecnou podmínku potřebné doby pojištění pro nárok na český důchod, za které bylo zaplaceno pojistné. Výše českého důchodu se pak stanoví jen za českou dobu pojištění, jde tak o takzvaný dílčí důchod. V situaci, kdy žadatel v ČR získal například jen dva roky pojištění (a 33 či více let na Ukrajině), je český důchod velice nízký. Vše se řídí Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o sociálním zabezpečení uzavřenou v roce 2001, která se vztahuje také na oblast důchodového pojištění. Ukrajinci mohou získat i důchod z Ukrajiny za ukrajinskou dobu pojištění. V takovém případě se výše důchodu a nárok na něj skutečně stanovuje podle ukrajinských předpisů. Tudíž je teoreticky možné na území ČR pobírat již od uvedeného věku starobní důchod, pokud to odpovídá ukrajinské právní úpravě. Ten ovšem v plné výši vyplácí ukrajinská strana a vše se stanovuje výhradně podle ukrajinských předpisů. Příjemce takového důchodu nemá nárok na žádnou formu dorovnání ukrajinského starobního důchodu do průměrné či jinak stanovené výše starobního důchodu v ČR z titulu bydlení ani převzetí jeho výplaty, a to ani v případě dosažení důchodového věku v České republice a splnění podmínek nároku na něj.
Šířená zpráva je tak zcela nepravdivá!
(lšu)
1 komentář
Pokud jde o přistěhovalce, upozornil bych na zajímavou věc. Například ve Velké Británii lidem nevadí přistěhovalci z Afriky, kteří pracují málo. A to i když berou dávky. Daleko více jim vadí přistěhovalci z východní Evropy, kteří pracují daleko více a dávky neberou. Proč? Protože ti co pracují jim konkurují. Pokud zvýšíte nabídku práce, tak se stance co? No přece klesá její cena. A tím se snižují i odvody na důchody a tím i důchody samotné. Je mylné se domnívat, že levná pracovní síla pracuje na nás. Pracuje na konkrétní vlastníky kapitálu a nám konkuruje. Je to paradox, ale v kapitalismu k němu běžně dochází – čím více lidí pracuje, tím na tom mohou být hůře – s výjimkou těch, kteří mají kapitál nebo nějaké specifické znalosti, po kterých je aktuálně velká poptávka. A to se netýká jen přistěhovalců. Státy které mají nízkou nezaměstnanost jako ČR za to platí tím, že mnoho lidí pracuje pod svoji cenu. Je tedy také nesmysl se domnívat, že prostou maximalizací zaměstnanosti se něco zlepší. Situace není zdaleka tak jednoduchá. Celkově se vyplatí přijímat vysoce kvalifikované přistěhovalce. Pokud ale bereme přistěhovalce ve velkém, bude nás to něco stát a rozhodně se to nevyplatí. Řešíme zde otázku, zda jim chceme pomoci a přijmout je mezi sebe a jak to ovlivní naši společnost. Jsou argumenty pro i proti a já je zde teď nebudu porovnávat. Nicméně přesto že se to většině lidí ekonomicky nevyplatí, peníze by neměly být hlavním kritériem. Hlavní snahou by ale mělo být to, aby každý mohl pracovat doma a rozvíjet svůj domov. To Ukrajinci aktuálně nemohou, stejně jako nemohou příliš ovlivnit co dnes dělá jejich vláda. Otázkou ale je, jestli vláda může chtít po lidech, aby pomáhali, pokud si myslí, že je to poškozuje příliš. Nevím zda je to správné, ale rozhodně to není demokratické.
Komentáře jsou uzavřeny.