Fialova vládní koalice, která pro stavbu dalších jaderných bloků celkem překvapivě vybrala jihokorejskou firmu KHNP, slibovala masivní zapojení domácího průmyslu do tohoto stamiliardového projektu. Nyní se zdá, že šlo jen o další z Fialových slibů, které se rozplývají jak pára nad hrncem…
Stavba nových jaderných bloků v Česku měla být největší tuzemskou zakázkou v historii. Náklady na výstavbu dvou reaktorů v Dukovanech při současných cenách mají být 400 miliard korun. Žádné závazné dohody mezi našimi firmami a jihokorejskou společností KHNP (Korea Hydro & Nuclear Power), preferovaným dodavatelem nových jaderných bloků v Dukovanech, však dosud uzavřeny nebyly, upozornil prezident Svazu podnikatelů ve stavebnictví Jiří Nouza. Varoval, že účast našich firem na projektu může být velmi omezená a hrozí nenaplnění dříve proklamovaného 60% zapojení dodavatelů z ČR. »Hrozí, že na české dodavatele zůstane jen tzv. ohlodaná kost, a to bude velký problém,« podotkl Nouza. Tomu by následně odpovídaly i případné zisky, složité by bylo i zužitkování tuzemských technologií nebo výzkumu.
Zástupci našich firem v minulosti v souvislosti s výstavbou jaderných reaktorů v Česku doufali, že projekt může mít obří efekt pro tuzemský průmysl, který by při účasti na stavbě získal klíčové reference i pro další projekty v Evropě. Teď už to tak nevypadá.
Kdo za to může?
Místo velkého restartu jaderného průmyslu, který by navázal na éru, kdy československé podniky postavily 14 bloků v Jaslovských Bohunicích, Dukovanech, Mochovcích a Temelíně, to teď vypadá spíš na »kusovou výrobu« pro dva až čtyři nové bloky na domácí půdě.
Zákulisí korejského ústupu z evropských trhů zasvěcené popsal polský web Strefa inwestorów. Výběr partnera pro stavbu jaderné elektrárny není jednorázové komerční rozhodnutí, ale závazek vůči zhotoviteli a zemi, ze které pochází, na dobu zhruba sta let. Přibližně tak dlouho trvá životní cyklus jaderné elektrárny. Dodavatel technologie je zodpovědný nejen za výstavbu elektrárny, ale také za podporu jejího následného provozu. Při rozhodování o volbě technologie by se člověk neměl řídit pouze vyhlášenou cenou za stavbu elektrárny. Češi v současnosti zjišťují, že takový výběr se neomezuje pouze na porovnávání excelových tabulek, upozornil web.
Nadšenci pro korejské řešení ignorovali slabší stránky tohoto partnera, jako je geografická odlehlost, a z toho plynoucí rozdílný soubor zájmů v mezinárodní politice, vážné kulturní a obchodní rozdíly (včetně těch, které souvisejí s nedostatečnou transparentností a korupcí), nedostatek praxe korejského průmyslu v transferu technologií a využívání »lokálního obsahu«, neustálá možnost ozbrojeného konfliktu s KLDR a politická nestabilita. V jihokorejském jaderném průmyslu také chybějí exportní zkušenosti a ignorovala se nejistota ohledně práv KHNP na reaktory APR1400 a APR1000, které nabízela na export.
Vláda nevěděla, nebo nechtěla vědět?
Co se tedy za posledních šest měsíců od rozhodnutí vlády změnilo? Zásadní vliv na program výstavby jaderných reaktorů v ČR mají dvě události na korejské straně. Jde o výjimečný stav, vyhlášený v prosinci korejským prezidentem Yoon Suk-Yeoulem, a jeho důsledky, jakož i dohody uzavřené v lednu mezi KEPCO/KHNP a Westinghouse. Spor o právo na technologie mezi korejskou státní energetickou společností KEPCO, její dceřinou společností KHNP a americkou společností Westinghouse se datuje od října 2022, konkrétně od zveřejnění projektu výstavby »soukromé« jaderné elektrárny v Pątnowě (Polsko) společnostmi KHNP, ZE PAK a PGE. Zesílil poté, co jsme si v roce 2024 vybrali KHNP. Souběžně s probíhající arbitráží v Koreji a soudním řízením v USA se Westinghouse odvolal proti výsledku výběrového řízení k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže s tím, že korejská společnost se výběrového řízení nemohla zúčastnit, protože neměla práva k nabízené technologii, což byla jedna z formálních podmínek soutěže. Tyto argumenty však nenašly mezi našimi představiteli slyšení, stejně jako protest třetího konkurenta – francouzské EDF. Mezi Korejci a Američany přitom již probíhala kompromisní jednání, která skončila oznámením dohody letos v lednu. Na jednu stranu odblokovala možnost KHNP nabízet její reaktory v ČR, ale na druhou stranu rozdělením globálních trhů, které je její součástí, výrazně ovlivní náš jaderný program. Korejcům zůstane otevřená Asie, v Evropě se omezí jen na Dukovany.
Dělají si z nás legraci?
Podle Svazu podnikatelů ve stavebnictví nemá KHNP zájem o naše projektanty a inženýry a že na domácí stavební firmy zůstanou jen méně kvalifikované práce. Nejistý je také rozsah zapojení našich strojírenských podniků. Korejci totiž chtějí dodavatele jednotlivých dílů, zařízení a prací vybírat v soutěžích, kde uspěje nejlevnější nabídka. Podle Ekonomického deníku se komplikují také jednání o strategickém partnerství Skupiny ČEZ s britskou společností Rolls-Royce SMR. Chybí zde shoda třeba na tom, kde bude umístěna výroba hlavních dílů reaktoru – ČEZ navrhuje plzeňskou Škodu JS, Rolls-Royce preferuje výrobu v Koreji.
S jedinou evropskou sadou nových bloků, tou dukovanskou, si Jihokorejci vystačí sami, aniž by zásadněji zapouštěli na starém kontinentu kořeny a vytvářeli tu robustní dodavatelský řetězec, upozornil ekonom Lukáš Kovanda. Což dále snižuje šanci, že náš průmysl dosáhne na slibovaných 60 % zapojení do realizace nových bloků Dukovan. Český průmysl, samozřejmě včetně toho jaderného, nebude moci rozvíjet své know-how při realizaci dalších evropských projektů v jihokorejské režii. Takže v dlouhodobém výhledu bude know-how našich jaderných dodavatelů upadat, což v budoucnu prodraží údržbu a opravy existujících jaderných zařízení v ČR, neboť je budou muset uskutečňovat zahraniční specialisté.
Sečteno, podtrženo, Česko podle Kovandy zaplatí stovky miliard korun za nové dukovanské bloky, aniž by takto vynaložené prostředky měly uspokojivý multiplikační efekt v rámci tuzemského průmyslu.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček v minulých dnech vyrazil do Koreje s prosíkem. Vláda prý bude ještě před uzavřením finální smlouvy k projektu žádat garanci alespoň 30% podílu českých firem na stavbě. »Chtěli jsme od KHNP jasně specifikovat, jak bude dosaženo závazku na celkem 60% zapojení českého průmyslu. Zdůraznili jsme také požadavek garance zhruba 30 % tohoto zapojení ještě před samotným podpisem kontraktu,« tvrdí Vlček. Takový závazek však nebyl součástí zadávacích podmínek tendru, prý by to odporovalo unijním pravidlům. Závazek podle Vlčka nebude součástí ani samotného kontraktu o stavbě.
Fialovo předvolební vychloubání splněnými sliby by tak bylo jen komedií party politických neumětelů, kdyby jejich koaliční vláda zároveň nebyla tragédií pro republiku.
(jw)
FOTO – ČEZ
