Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku bojů v Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Ministerstvo financí přistoupilo ke kontrole cen a marží tuzemských čerpacích stanic šest dní po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě s globálním dopadem na ceny pohonných hmot. Cílem šetření je zjistit, zda obchodníci nezneužívají růst nákupních cen na burze k umělému a neúměrnému navyšování marží.
NEMÁTE ČAS ČLÁNEK ČÍST? MŮŽETE SI HO POSLECHNOUT
Ministerstvo zmapovalo marže před i v průběhu konfliktu (zveřejňuje vyhodnocení svého šetření za období od 16. února – konflikt započal 28. února – do 15. března). Do šetření bylo zapojeno 2530 čerpacích stanic od 558 provozovatelů.
Šetření analytiků ministerstva financí nepotvrdilo, že by na čerpacích stanicích v České republice došlo po vypuknutí konfliktu ke zvýšení indikativních hrubých marží (rozdíl konečné prodejní ceny bez DPH, od které se odečte nákupní cena z burzy Rotterdam a také se odečte sazba spotřební daně). Podle získaných dat činily běžné marže u litru nafty před krizí 2,70 Kč – 3,20 Kč, zatímco po vypuknutí konfliktu 1,90 Kč – 2,60 Kč. Po spuštění monitoringu sestupný trend pokračoval dokonce až k 1 Kč.
Preventivní efekt podle úřadu zafungoval také u benzinu, kde marže 2,35 Kč – 2,60 Kč zůstala stejná před i po vypuknutí konfliktu, a po spuštění monitoringu zatím klesla až ke 2,10 Kč. »Z výsledků monitoringu průměrných prodejních cen nafty a benzínu vyplývá, že zafungovala naše slovní intervence a marže čerpacích stanic od oznámení začátku kontroly marží dokonce poklesly,« pochválila se ministryně financí Alena Schillerová.
Příčiny krize jsou globální, ale na rozdíl od situace v roce 2022 není stav doprovázen celkovou inflací ve výši 15,1 % s drtivým dopadem na celou ekonomiku, uvedl úřad. Česko má i díky níže nastaveným spotřebním daním osmé nejnižší ceny nafty i benzinu v EU. Nafta je nejdražší v Dánsku – v přepočtu na koruny 53,96 Kč/l, nejlevnější na Maltě – 29,57 Kč/l. Za benzín řidiči nejvíce zaplatí v Holandsku – 55,28 Kč/l, nejméně v Chorvatsku – 32,53 Kč/l.
»Případná vládní opatření by byla systémová a komplexní, aby jediným jejich efektem nebyl vyšší schodek státního rozpočtu a byla by součástí uceleného balíčku. Žádný krok není v tuto chvíli vyloučen, situaci velmi pečlivě sledujeme a vyhodnocujeme v celém ekonomickém kontextu. Rozhodně ale platí, že daňová politika je trajekt, který nemůže reagovat na denní oscilace na burze,« připomněla Schillerová.
(jw)
3 komentáře
„Jinde je ještě hůř“ – No tak sláva, existuje někdo horší, tak co si lidé stěžují?
Příčinou krize je, že odmítáme ropu a plyn z Ruska, protože Rusko je dnes ideologicky stejně špatné, jako byly USA před revolucí. Krize je způsobená naší ideologií a naším myšlením. Může to být kdykoliv změněno. Stačí jen aby se lidé rozhodli.
Citace: „{Druhou frontu otevřeli také Hútiové, jemenští proíránští povstalci. Íránskými raketami, kterými disponují, začali ostřelovat Izrael a světu i hrozí, že uzavřou úžinu vedoucí do Rudého moře, a tedy přístup k Suezu. Pokud by k něčemu takovému mělo dojít a současně zůstal uzavřen Hormuzský průliv, následovala by ropná katastrofa. Snadno by se tak mohla vyplnit i íránská hrozba o „barelu ropy za 200 dolarů“. Důsledky raději nedomýšlejme!“}…. Takže kdo je chytrý, si založí zásoby, jinak se už z „pasti“ nikam nedostane. Přichází doba paniky a rabování a možná i drsný kolaps režimu. Boháči už jistě mají sbalené kufry a nenápadně mizí někam na velmi dlouhou „dovolenou“, než to možná pořádně rupne? a jestli USraelci použijí atomovku? tak to pak už pořádně pojede……
Komentáře jsou uzavřeny.