České domácnosti mají elektřinu nejdražší v EU

Ve druhé polovině roku 2024 zůstaly průměrné ceny elektřiny pro domácnosti v EU z velké části stabilní, s mírným poklesem na 28,72 eur za 100 kWh z 28,89 eur v první polovině roku 2024. Tyto úrovně cen zůstávají výrazně nad úrovněmi z doby před energetickou krizí v roce 2022, uvedl unijní statistický úřad Eurostat. Krizi si EU vytvořila sankcemi proti Rusku.

Ceny elektřiny pro domácnosti v České republice byly podle Eurostatu i ve druhém pololetí loňského roku podle srovnání kupní síly dokonce nejvyšší z celé Evropské unie. Důvod? Podle ekonoma Lukáše Kovandy Česko jako první z Visegrádské čtyřky upustilo od státní pomoci s platbami za energie. Už přes rok si tak tuzemské domácnosti platí energie samy, na rozdíl od domácností zbývajících zemí V4. Navíc má Česko daně i poplat- ky, například poplatek za podporované zdroje elektřiny, v rámci regionu relativně nejvyšší. Například Poláci ještě vloni v prvním pololetí uplatňovali vratku pro chudší domácnosti.

Co nastavila vláda

Cenu elektřiny pro domácnosti dále významně ovlivňuje, jak se poplatky za přenos a distribuci rozdělí mezi domácnosti a průmysl. V Česku je toto rozdělení nastaveno ze zemí Visegrádské čtyřky nejvíce ve prospěch průmyslu a v neprospěch domácností. Maďarsko zase zajišťuje relativně nejpříznivější podmínky domácnostem, na úkor tamního průmyslu. Slovensko a Polsko pak zatěžují domácnosti a průmysl zhruba stejně. Toto zásadně pomáhá vysvětlovat, proč je cena pro domácnosti v Maďarsku v paritě kupní síly takřka nejnižší v EU, zatímco v Česku nejvyšší. Přitom je ČR dlouhodobě největším čistým vývozcem elektřiny ve V4. Polsko, a hlavně Maďarsko naopak prakticky trvale představují čisté dovozce elektřiny. Společně s Německem, Slovenskem a poněkud překvapivě Británií představují Polsko a Maďarsko země, do nichž Česko od roku 2021 do poloviny loňska vyvezlo v čistém vyjádření elektřinu vůbec v nejvyšší hodnotě. Česko tedy za řadu uplynulých let vykazuje aktivní bilanci v zahraničním obchodu s elektřinou se všemi dalšími zeměmi Visegrádské čtyřky; jeho vývoz tedy převyšuje dovoz, pokud ten se vůbec uskutečňuje. Přitom mají jeho domácnosti – naštěstí ne průmysl – elektřinu nejdražší.

Německá cena za české platy

Vůbec největším čistým odběratelem české elektřiny je ale Německo. V uvedeném období jí z Česka v čistém vyjádření zís- kalo za 75,5 miliardy korun. Jde o příznak toho, že Česko z energetického hlediska představuje »sedmnáctou spolkovou zemi Německa«. Pražská energetická burza také spadá pod »lipskou burzu«. Přitom Česko má poměrně vysoce liberalizovaný trh s elektřinou. A není tedy od evropského trhu, zejména německého, izolováno tolik jako třeba Polsko, využívající stále ve velkém svoji vlastní uhelnou elektřinu. Český spotřebitel tak kvůli blízkosti Německa, intenzitě přeshraničního propojení s ním, platí za elektřinu v Praze německou cenu za české platy. To je klíčový důvod nejvyšší ceny elektřiny v rámci EU v přepočtu dle parity kupní síly měny, uvedl Kovanda.

Mezi zeměmi EU byly podle Eurostatu zaznamenány značné rozdíly. Nejvyšší ceny elektřiny vykázalo Německo ve výši 39,43 eur za 100 kWh, následované Dánskem (37,63 eur) a Irskem (36,99 eur). Naopak nejnižší ceny byly zaznamenány v Maďarsku (10,32 eur), Bulharsku (12,17 eur) a na Maltě (13,01 eur).

Navzdory stabilním průměrům EU naznačují srovnání národních měn v některých zemích významné cenové pohyby. Ceny elektřiny pro domácnosti prudce vzrostly v Portugalsku (+14,2 % ve srovnání s druhým pololetím roku 2023), Finsku (+13,6 %) a Francii (+12,9 %). Země jako Lotyšsko (-17,8 %), Nizozemsko (-14,3 %) a Belgie (-12,3 %) mezitím zaznamenaly výrazné snížení cen.

(jw)