Vítek Prokop: Cesta do hlubin demokratovy duše

Za hlasitého jásotu českých pravičáků vstoupil 1. ledna v platnost zákaz propagace komunismu. Plzeňský radní za Piráty a neúspěšný kandidát do Poslanecké sněmovny i Senátu Daniel Kůs si natočil o zákazu infantilní video, pozadu nezůstal s pochvalným příspěvkem na sociálních sítích ani »Fiala verze 2«, totiž Martin Kupka z ODS, či »křesťan« Tomáš Zdechovský. Opravdu si naši pravičáci myslí, že můžou zavřít do vězení nějakou myšlenku? Opravdu neznají rčení, že zakázané ovoce chutná nejlépe? Ano a ano.

Většina z nich ostatně ani nedokáže správně komunismus definovat. Kdyby ano, tak by jej nikdy nemohli srovnávat s nacismem. Nacismus hlásá rasovou nadřazenost a nutnost vyhubit všechny údajně podřadné rasy. Komunismus hlásá beztřídní a bezstátní společnost. To doopravdy shodné věci nejsou. Ba co víc, v boji proti nacismu položily své životy tisíce československých komunistů – jejich památku tato novela nechutným způsobem poplivává.

Zákaz propagace je pouhým projevem zoufalství vládnoucí třídy a dalším důkazem, že ti, co se nejvíce ohánějí demokracií, žádnými demokraty nejsou. Za 35 let své existence nemá stávající režim za sebou žádné pořádné úspěchy – pokud tedy nechceme považovat za úspěch, že v naší zemi otevřel obchody McDonald’s. Za 35 let nevybudoval údajně efektivnější kapitalismus u nás jedinou novou jadernou elektrárnu či jediné nové vodní dílo. Místo toho máme nejdražší bydlení v Evropě, nejdražší energie v Evropě a nejdražší telekomunikační data v Evropě. Údajně efektivnější kapitalismus před několika lety vytvořil fronty na antibiotika, na která vládnoucí moc dokázala zareagovat akorát doporučením, že mají lidé obvolat stovku lékáren. Takhle vypadá ten nejlepší možný systém, ke kterému nemá existovat žádná alternativa?

V zákoně č. 198/1993, o protiprávnosti komunistického režimu, se píše o zodpovědnosti KSČ za: »programové ničení tradičních hodnot evropské civilizace, za vědomé porušování lidských práv a svobod, za morální a hospodářský úpadek provázený justičními zločiny a terorem proti nositelům odlišných názorů«. Ovšem nelze všechny tyto body vztáhnout na současný režim? Co udělali ti u moci pro tradiční hodnoty evropské civilizace? Nic. Vědomé porušování práva na bydlení reálně znamená stovky mrtvých lidí, co umrzli od roku 1989 na ulici, přestože vytápěných prostor máme více než dost. Nikdy dříve nedošlo k tak velkému morálnímu úpadku jako dnes v pozdním kapitalismu, kdy i láska získala svoji cenovku a »díky« sociálním sítím existuje dokonce i »trh s pozorností«. Veškeré hodnoty nahradil divoký individualismus a bezduchý konzumerismus. O žádném hospodářském zázraku ve státě, kde chudoba ohrožuje až tři miliony lidí z deseti milionů, nemůže být moc řeč. A nyní »díky« novele trestního zákoníku byl kodifikován i teror proti nositelům odlišných názorů. Proč k tomuto kroku ale dochází právě nyní?

Proč právě teď?

Čeští pseudodemokraté léta tvrdili, že komunisté vymřou. Nestalo se tak. Na Západ od nás naopak vidíme, že se zvedá nová popularita socialistické myšlenky. Je jen otázkou času, kdy se tato vlna přelije i k nám – již zmiňované nedostupné a předražené bydlení spolu s žebráckými mzdami pro to vytváří ideální prostředí, a ti u moci to vědí. Proto bylo potřeba vydat tento zákaz. Vládnoucí moc, která se tolik zaklíná demokracií, svobodou projevu a diskusí, přichází s hrozbou žaláře. Vágní formulace zákona umožní, aby byl na míru přizpůsobován různým případům a fungoval jako preventivní bič proti každému, kdo zpochybní nadvládu kapitalismu. Právě na to upozornili při svém protestním happeningu 31. prosince mladí sociální demokraté před budovou ministerstva spravedlnosti. Měl jsem tu čest na akci vystoupit s projevem a jsem rád, že si tolik mladých lidí uvědomuje, že tento zákon ohrožuje celou levici.

Ale neočekávejme, že budeme mít novou generaci politických vězňů – režim funguje daleko zákeřnějším způsobem a je chytřejší, než se na první pohled může zdát. Případný obžalovaný stráví dlouhé roky u soudů různých instancí, které si budou jeho případ přehazovat a kde se bude stále znovu a znovu posuzovat, zda naplnil svým konáním skutkovou podstatu trestného činu. Nakonec bude možná i osvobozen, ale to až v momentě, kdy bude zcela finančně zruinován a psychicky zničen roky prožitými v nejistotě.

Zárodky fašismu

Masaryk kdysi prohlásil: »Tož demokracii už máme, teď abychom měli i nějaké demokraty.« Jenže demokracie bez skutečných demokratů může být jenom fraškou. A u nás máme leda tak pseudodemokraty. To, kolik jich je, se ukázalo právě v reakci na toto omezení svobody slova. Kdo jsou tito pseudodemokraté konkrétně? Jsou to ti lidé, kteří mluví o volbách jako o svátku demokracie, jen dokud vyhrávají jejich názory. V momentě, kdy prohrají, začnou volat po tom, aby bylo některým skupinám obyvatelstva odebráno volební právo – nejčastěji lidem bez vysokoškolského vzdělání či seniorům. Jsou to lidé, kteří neumějí oponenty přesvědčovat, ale umějí je jen urážet – vzpomeňme si na nyní nejmladší poslankyni Smejkalovou, jak pořvávala při kampani na přívržence STAČILO!, že jsou »rudí vlastizrádci«. Pseudodemokraté jsou ti lidé, kteří mají plná ústa svobody a demokracie, a přitom tak rádi »vtipkují« o vyhazování levičáků z helikoptér (tak likvidoval levicové aktivisty chilský diktátor Pinochet – pozn. red). Jinými slovy, jsou to zárodky českého fašismu.

Ostatně kdo byli historicky ti největší antikomunisté? Nacisté. Ti tady u nás naposledy zakázali propagaci komunismu. To, že stávající režim kráčí v jejich stopách, není náhoda. Muž, který na veřejnosti hajloval, sbírá nacistické relikty a »vtipkoval« o genocidě, si u nás může myslet na post ministra životního prostředí. Ale ti, co by chtěli upozorňovat na sociální jistoty minulého režimu, nechť se mají na pozoru před státní mocí!

Novou svatou štvanici proti komunismu pak vede Ústav pro studium totalitních režimů, který paradoxně sám používá praktiky totalitní moci. Jako například, když vyhodil badatelku Muriel Blaive, která měla »nesprávně« tvrdit, že minulý režim dokázal reflektovat požadavky obyvatelstva, anebo když si Ústav vynutil stažení učebnice, která uváděla i pozitivní stránky protosocialismu.

Demokracie vypadá jinak

V Komunistickém manifestu najdeme jednu elegantní větu, kterou jsem citoval při kampani antikomunistům: »Komunisté usilují o spojení a dorozumění demokratických stran všech zemí.« Demokracie totiž nejsou umrzlí bezdomovci, nejsou to matky samoživitelky, co nemají peníze na oběd pro své děti, a nejsou to důchodci, co musí pracovat, aby vyžili. A stejně tak demokraté nejsou ti, co dnes oslavují zákaz propagace komunismu.

Demokraté jsme my, co usilujeme o překonání stávajícího predátorského stavu společnosti, protože demokracie znamená vládu lidu a lid nemůže efektivně vládnout, dokud veřejné mínění ovládá hrstka bohatých, co si kupuje politiky a co neustále okrádá běžného pracujícího na nízkých mzdách a vysokých cenách. Tento ideál skutečné demokracie inspiroval statisíce lidí, aby překonali nejrůznější druhy perzekuce a vytrvali. A bylo jedno, jak se tento ideál jmenoval a jaké symboly měl – žádný mocenský aparát jej nedokázal vymazat z povrchu zemského!

Vítek PROKOP