Čína chce být pilířem stability ve světě chaosu, říká ministr zahraničí Wang Yi

638

V době rostoucích konfliktů, geopolitického napětí a proměn světového řádu chce Čína vystupovat jako stabilizační síla mezinárodní politiky. Na tiskové konferenci pro světová média to zdůraznil ministr zahraničí Wang Yi, který představil čínský pohled na klíčové otázky současného světa – od konfliktů na Blízkém východě přes vztahy se Spojenými státy a Evropou až po budoucnost globální ekonomiky.

Tisková konference čínského ministra zahraničí patří každoročně k nejsledovanějším diplomatickým událostem. Do sálu přichází více než stovka novinářů z celého světa a vystoupení sledují živě čínské i zahraniční televize. Právě zde totiž zaznívají postoje Pekingu k nejdůležitějším otázkám současné světové politiky – od mezinárodní spolupráce a ekonomiky až po konflikty a války, které dnes formují globální scénu.

Na úvod Wang Yi zdůraznil, že čínská diplomacie se snaží chránit principy mezinárodního práva, podporovat multilateralismus a přispívat k míru a stabilitě ve světě.

»V dnešním světě se změny, jaké jsme za celé století neviděli, odehrávají stále rychleji. Transformace a turbulence jsou propojené a konflikty se objevují častěji,« uvedl Wang Yi. Podle něj chce Čína spolupracovat se všemi zeměmi, které sdílejí podobný pohled na světový řád, a společně budovat »komunitu se sdílenou budoucností lidstva«.

Čínská diplomacie podle Wang Yi vychází z několika základních principů – respektu k mezinárodnímu právu, odmítání jednostranných kroků a podpory spravedlivějšího světového řádu.

Ministr zahraničí připomněl, že svět se nachází v období hlubokých proměn, kdy staré rovnováhy mizí a nové se teprve formují. V takové situaci je podle něj stále důležitější posilovat dialog, spolupráci a společné hledání řešení globálních problémů.

Současně zdůraznil, že zahraniční politika Číny úzce souvisí s jejím domácím rozvojem – jejím cílem je vytvářet stabilní mezinárodní prostředí, které umožní další modernizaci země.

Multipolární svět místo dominance velmocí

Jedním z hlavních motivů tiskové konference byla myšlenka vznikajícího multipolárního světa. Podle Wang Yi by budoucí mezinárodní systém neměl být řízen pouze několika velkými mocnostmi, ale měl by více odrážet rozmanitost dnešního světa.

»Na světě je více než 190 zemí. Historii lidstva vždy utvářelo společné úsilí mnoha národů a budoucnost světa by měla být výsledkem spolupráce všech,« uvedl ministr zahraničí.

Multipolarita podle něj znamená svět, ve kterém mají všechny státy – bez ohledu na svou velikost, ekonomickou sílu nebo politický vliv – možnost podílet se na řešení globálních problémů a spoluutvářet mezinárodní pravidla. Právě širší zapojení různých regionů a zemí může podle čínské diplomacie přispět k větší stabilitě a vyváženosti mezinárodního systému.

Podle Wang Yi se svět dnes postupně mění a stále více zemí chce mít silnější hlas při rozhodování o globálních otázkách. Tento trend podle něj odráží přirozený vývoj mezinárodních vztahů v 21. století.

Konflikty na Blízkém východě

Velkou pozornost věnoval Wang Yi také situaci na Blízkém východě, kde se podle něj napětí znovu nebezpečně stupňuje. V souvislosti s útoky na Írán upozornil, že další eskalace konfliktu by mohla mít vážné důsledky pro celý region i svět.

Čínský ministr zahraničí vyzval k okamžitému zastavení vojenských operací a k návratu k politickému řešení sporů. Podle něj historie Blízkého východu opakovaně ukazuje, že použití síly nepřináší trvalé řešení. »Když vidíme Blízký východ znovu pohlcený plameny, musíme si uvědomit, že tato válka neměla vůbec začít. Je to válka, která nikomu neprospívá,« uvedl Wang Yi. Ozbrojené konflikty podle něj pouze prohlubují nenávist, vytvářejí nové krize a zvyšují utrpení civilního obyvatelstva.

»Síla nedává pravdu. Zákon džungle se nesmí vrátit a ovládnout svět. Úmyslné použití síly nedokazuje sílu člověka. Civilisté jsou nevinní a neměli by být oběťmi.«

Čína podle něj dlouhodobě prosazuje cestu dialogu a diplomacie. Základem řešení by měl být respekt k suverenitě jednotlivých států. »Lidé na Blízkém východě jsou skutečnými pány tohoto regionu. Záležitosti Blízkého východu by měly být řízeny regionálními zeměmi nezávisle. Plánování barevné revoluce nebo snaha o změnu režimu nenajdou žádnou podporu veřejnosti.«

Podle Wang Yi je jedinou cestou hledat politická řešení prostřednictvím jednání. „Čína vždy věří, že mír je to nejcennější. Všechny strany by se měly co nejrychleji vrátit ke stolu pro jednání, řešit rozdíly rovným dialogem a usilovat o dosažení společné bezpečnosti.“

Vztahy mezi Čínou a Spojenými státy

Wang Yi se věnoval také vztahům mezi Čínou a Spojenými státy, které podle něj mají zásadní význam pro stabilitu celého světa. Zdůraznil, že konflikt nebo otevřená konfrontace mezi velkými mocnostmi by měla vážné důsledky pro globální bezpečnost i ekonomiku. „Konflikt nebo konfrontace mezi velkými zeměmi by přinesly katastrofu pro svět,“ uvedl a dodal, že v minulosti každé rivalství velmocí a bloková konfrontace nevyhnutelně přinášely lidstvu katastrofu a bolest. „Proto Čína nikdy nepůjde vyšlapanou cestou usilovat o hegemonii, jak její síla roste, ani nevěříme logice, že svět mohou řídit velké země.“

Podle čínského ministra zahraničí by se vztahy mezi oběma zeměmi měly opírat o vzájemný respekt, mírové soužití a spolupráci výhodnou pro obě strany, ze které může čerpat celý svět. „Čína i USA jsou obě velké země. Ani jedna strana nemůže druhou přetvořit, ale můžeme si vybrat, jak chceme jednat.“

Čína podle něj neusiluje o hegemonii ani o dominanci ve světové politice a věří, že mezinárodní systém by měl být založen na rovnosti států a respektu k mezinárodnímu právu. „Čína je vždy odhodlaná a otevřená. Je zásadní, aby americká strana pracovala stejným směrem. Věřím, že když se obě strany budou chovat upřímně a v dobré víře, budeme schopni prodloužit seznam spolupráce a zkrátit seznam problémů.“

Evropa jako partner v proměňujícím se světě

Wang Yi se věnoval také vztahům mezi Čínou a Evropou, které podle něj v posledním roce znovu získávají na dynamice. Připomněl, že vzájemný obchod mezi oběma stranami přesáhl hranici jednoho bilionu dolarů a miliony evropských turistů navštívily Čínu díky novým bezvízovým opatřením. V posledních měsících se zároveň uskutečnila řada návštěv evropských lídrů v Pekingu a byly podepsány nové dohody o spolupráci.

Podle čínského ministra zahraničí tato čísla ukazují, že vztahy mezi Čínou a Evropou mají pevný základ ve sdílených zájmech a mohou přispívat ke stabilitě v nejistém mezinárodním prostředí. „Čína vždy věřila, že Evropa by měla být důležitým pólem v multipolárním světě a významnou silou podporující stabilitu mezinárodního řádu,“ uvedl Wang Yi. Evropa je podle něj zároveň klíčovým partnerem Číny na cestě modernizace a hospodářského rozvoje.

Zdůraznil také, že pro stabilitu vzájemných vztahů je důležité realistické a vyvážené vnímání Číny v evropském prostoru. Podle něj se stále častěji objevují názory, že Čína není soupeřem, ale partnerem při řešení globálních výzev. Tento pohled je podle něj zvláště patrný mezi mladší generací Evropanů, která se na Čínu dívá otevřeněji a pragmatičtěji.

Velký prostor věnoval také ekonomické spolupráci. Čína a Evropa jsou podle něj v mnoha oblastech přirozeně komplementární a jejich hospodářské vazby mohou přinášet výhody oběma stranám. „Vzájemná závislost není rizikem a propojené zájmy nejsou hrozbou,“ zdůraznil Wang Yi. Otevřenost a spolupráce podle něj ekonomickou bezpečnost neoslabují – naopak ji mohou posilovat.

Současně varoval před rostoucím protekcionismem v mezinárodním obchodě. „Stavění zdí a bariér povede jen k sebeizolaci,“ řekl. S nadsázkou přitom dodal, že je rád, když evropští partneři vystupují z „malého podkroví protekcionismu“ a vstupují do „fitness klubu čínského trhu“, kde mohou posilovat svou konkurenceschopnost.

Tchaj-wan je historickou součástí Číny

V souvislosti s mezinárodními vztahy a postojem některých západních politiků se Wang Yi během tiskové konference vyjádřil také k otázce Tchaj-wanu, kterou označil za jednu z nejcitlivějších a nejzásadnějších otázek čínské zahraniční politiky. „Tchaj-wan je nedílnou součástí Číny už od starověku. Nikdy nebyl, není a nikdy nebude samostatnou zemí,“ uvedl čínský ministr zahraničí.

Připomněl, že status Tchaj-wanu byl podle Pekingu jednoznačně potvrzen řadou mezinárodních dokumentů, včetně Káhirské deklarace, Postupimské proklamace, japonského nástroje kapitulace po druhé světové válce i rezoluce Valného shromáždění OSN číslo 2758.

Podle Wang Yi je otázka Tchaj-wanu vnitřní záležitostí Číny a představuje jednu ze základních červených linií čínské politiky. „Tchaj-wan byl Čínou znovu získán před více než osmdesáti lety a nikdy nedovolíme, aby ho jakákoli síla znovu oddělila od Číny,“ zdůraznil.

Současně varoval před aktivitami podporujícími takzvanou „nezávislost Tchaj-wanu“. Podle něj právě tyto kroky představují hlavní riziko pro stabilitu v oblasti Tchajwanského průlivu. „Čím více mezinárodní společenství podporuje princip jedné Číny a odmítá nezávislost Tchaj-wanu, tím stabilnější bude situace v Tchajwanském průlivu,“ uvedl Wang Yi.

Podle něj je znovusjednocení Číny historickým procesem, který nelze zastavit.

Globální řízení a role OSN

Wang Yi se věnoval také otázce globálního řízení a roli mezinárodních institucí v době rostoucích krizí. Připomněl především Iniciativu globálního řízení (Global Governance Initiative – GGI), kterou představil čínský prezident Si Ťin-pching.

Podle něj se svět potýká s rostoucími globálními výzvami a současně i s nedostatkem efektivního mezinárodního řízení. Multilateralismus je podle něj pod tlakem a mezinárodní systém potřebuje nové impulzy. „Iniciativa globálního řízení vznikla právě proto, aby na tyto výzvy reagovala,“ uvedl Wang Yi a připomněl, že ji již podpořilo více než 150 zemí a mezinárodních organizací.

Klíčovou roli v tomto systému by podle něj měla i nadále hrát Organizace spojených národů. „Vedoucí postavení OSN musí být zachováno a její ústřední role posílena,“ zdůraznil. „OSN není dokonalá, ale bez OSN by byl svět jen horší.“

Podle Wang Yi by se mezinárodní systém měl více otevřít zemím globálního jihu a lépe odrážet proměňující se rovnováhu sil ve světě.

Budoucnost lidstva je ve společném úsilí

Wang Yi se dotkl také budoucnosti světové ekonomiky a procesu globalizace. Podle něj se mezinárodní obchod i hospodářská spolupráce stále častěji potýkají s rostoucím protekcionismem a novými bariérami.

„Prosazování protekcionismu je jako zamknout se v temné místnosti – může to zabránit větru a dešti, ale zároveň to zablokuje světlo a vzduch,“ uvedl.

Podle čínského ministra je proto důležité podporovat otevřenou světovou ekonomiku, posilovat multilaterální obchodní systém a zajistit, aby ekonomická globalizace přinášela výhody všem zemím.

„Světové dějiny nikdy nepsala jen jedna země. Budoucnost lidstva musí být výsledkem společného úsilí všech národů.“

Helena KOČOVÁ, Peking