Každý se určitě někde narodil. Štěstí mají ti, kteří prožili v tom místě většinu, nebo docela celý svůj život. Já jsem opačný případ. Narodil jsem se v Jičíně, ale nikdy jsem tam nežil. Ne že bych toho nějak zvlášť litoval. Prostě to tak vyšlo. Přesto jsem větší část života prožil v jičínském okrese a v Královéhradeckém kraji, kam Jičín svou polohou vždy patřil.
Přesto mám k Jičínu spoustu životních vzpomínek. Jako dítě jsme tu přestupovali s rodiči při cestě z Hradce do Mlýnce u Kopidlna. Snad sto a vícekrát jsme takto jezdili za prarodiči ze strany mé předčasně zesnulé maminky. Později jsem tu měl na zámku svatbu. Dva roky jsem si tady zaučil na škole proti kinu a na Novém Městě, kde jsem dělal rok také ředitele. No a průběžně jsem odtud rád a často vyrážel na výlety po Českém ráji. Nejdříve jako kluk s tatínkem či tetou Boženkou a sestrou a sestřenicemi. Později na školní výlety se svojí třídou. Ale ze všeho nejčastěji sám, na svém kole. Účastnil jsem se aktivně několika ročníků »pohádkového« festivalu a měl tu a mám dodnes plno přátel. V místní nemocnici se nám narodila dcera, ve stejné, kde jsem se narodil i já. V ní mi několikrát lékaři pomohli z nepříjemné nemoci. A za odměnu jsem tu naplňoval roli dobrovolného dárce krve.
Ani už dál nebudu v tomto výčtu pokračovat. Můj rodný Jičín je město mého života a já ho opravdově miluji, jako bych tam byl stále bydlel…
Olda SUCHORADSKÝ, Hradec Králové
FOTO – autor a jeho archiv
1 komentář
Dej jsi své jméno ju
Komentáře jsou uzavřeny.