V souvislosti s jednostranným zrušením Dohody o partnerství mezi Ostravou a Volgogradem administrací města Ostravy zaslali občané města Ostravy spolu se společenskými organizacemi Volgograďanům své stanovisko, v němž krok ostravské administrace odsuzují. Redakci NP o tom informoval předseda MěR ČRS Karel Šesták.
Drazí přátelé,
se zármutkem, znepokojením a zlobou současně jsme přijali zprávu, že administrativa města Ostravy vypověděla smlouvu o partnerských vztazích s městem Volgograd, která byla včetně doplňujícího protokolu podepsána 1. února 2010. Tato smlouva navázala na předchozí dohody, jejichž znění sice nesplňovalo požadavky doby, ale byly to dokumenty svědčící o dlouhodobých přátelských vztazích obou měst, přesněji řečeno jejich obyvatel, papírově od roku 1949, fakticky o dva roky déle.
V Ostravě není člověka, který by neznal a neobdivoval statečný boj obránců Stalingradu a slavné vítězství nad hitlerovskými vojsky, které znamenalo rozhodující zvrat v druhé světové válce a bylo důležitým krokem k oslavě Dne vítězství 9. května 1945.
Desítky, možná stovky občanů Ostravy navštívily své družební město, a stejně jsme s radostí vítali delegace z vašeho města. Ti, kteří na vlastní oči spatřili Mamajev kurgan, sochu Matky Vlasti, navštívili muzeum Stalingradské bitvy, prošli se volgogradskými ulicemi, mluvili s veterány nebo mladými lidmi, ti všichni se přesvědčili, že přídomek »Město hrdina« Volgogradu po zásluze náleží. Nejde jen o vítězství vojenské, jde také o vítězství tvrdé práce, díky které Vaše město povstalo z trosek a jeho dnešní podoba si nic nezadá s nejúpravnějšími městy světa.
A my jsme hrdí na to, že jsme mohli pomoci v těch úplně prvních poválečných letech obnovy, že i skromný dar našeho města v podobě polních kuchyní přispěl k tomu, že ve volgogradských ulicích namísto válečného běsnění opět zazněl dětský smích.
V Ostravě se nemáme za co stydět, vždyť osvobozovací boje o naše město si vyžádaly mnoho desítek tisíc obětí na straně sovětských vojáků i Čechoslováků, o škodách a strádání civilního obyvatelstva nemluvě. Proto je pro nás úcta k padlým dodnes otázkou zásadní, proto ctíme i přátelský svazek s britským městem Coventry a německými Drážďany, jejichž obyvatelé také zažili hrůzy války na vlastní kůži.
Co je založeno na opravdovém přátelství konkrétních lidí v konkrétních dobách, to žádný dokument nemůže vyjádřit. On pouze písemně zachycuje na papír, co se odehrává v lidských srdcích. A my bychom Vás chtěli ujistit o tom, že naše srdce každý den bijí pro přátelství mezi národy, pro sbratření měst jako základu lidové diplomacie, něčeho, co je oproštěno od čistě politického či ekonomického vnímání pojmu spolupráce. Roztrhání jednoho či dvou listů papíru tak nemůže zvrátit fakt, že v našich myslích, v našem současném a budoucím jednání město Volgograd, hrdinské město na Volze, je a navždy zůstane naším městem-pobratimem.
Ti, kteří dnes sedí na ostravské radnici, jsou možná z jiného těsta. Ale co znamená hlasování padesátky lidí proti obrovské vůli nás všech, jejichž jménem píšeme tento dopis! Těch padesát pro naplnění oné smlouvy vlastně nikdy nic neudělalo, takže pro ně to byl bezcenný kus papíru, stejně jako oni jsou bezcenní pro naše město.
Pro nás však slovo Stalingrad je slovem posvátným a mělo by být pro všechny lidi na celém světě. A to nás utvrzuje v přesvědčení, že MY jsme nositeli praporu přátelství, ne členové městské rady, kteří dnes tu jsou a zítra nebudou. My, občané Ostravy napříč politickým spektrem, mladí, středního věku, penzisté, členové Česko-ruské společnosti, členové ostravského klubu Ruský dům, naši přátelé, spolupracovníci, sympatizanti. Pokud jste viděli fotografie z oslav osvobození nebo ostravského pochodu Nesmrtelného pluku, víte, jaká je to síla.
Družba našich měst žije a bude žít bez ohledu na to, je-li administrativně evidována, či nikoliv. Její poselství, které nosíme v našich duších a našich srdcích, předáme dalším generacím, našim dětem, našim vnukům, všem, kteří chtějí naslouchat. Bude to možná most přes rozbouřené vody, ale bude mít pevné základy. Těmi základy jsou historická pravda, dobrá vůle, odmítání nenávisti, odolnost proti zradě.
Na shledanou v Ostravě nebo ve Volgogradu!
S úctou obyvatelé města Ostravy, vaši přátelé 30. dubna 2022
(Redakčně kráceno)
6 komentáře
náš bývalý ,,přítel na věčné časy a nikdy jinak” vesele krade ( není čemu se divit,takhle se chová odjakživa ) 🙂
🙂 🙂 – https://www.novinky.cz/zahranicni/clanek/zase-jsme-neco-ukradli-zapadu-rusove-kritizuji-napoje-coolcola-a-fancy-40397523#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=novinky.web.nexttoart&dop_req_id=j8KLtHHYz1C-202205191442&dop_id=40397523
Ano, to je pro bolševictvo typické. V jejich hněvivých prohlášeních jsou v drtivé většině, ovšem v praxi ve volbách tahají za tak krátký konec, že snad ani není patrný. To znám z dob bolševického kralování. Všichni pracující celého východočeského kraje jsou právem rozhořčení nad (doplňte si podle potřeby, tak třeba rejdy záškodníků, činností zaprodanců a samozvanců, tzv. demokratů, revanšistů, emerického prezidenta, žraloků z volstrítu, renegátů apod.). Ve skutečnosti se pracujících nikdo neptal a pisatel sám nepracuje.
Ale k meritu věci. Soudruzi, vám přece ve stycích s Volgogradem nikdo nebrání. Zakazuje vám snad někdo procházet se u Mamajevovy mohyly a poklábosit s občany města hrdiny? Pro cara vší Rusi budete vítanou návštěvou, která otřese NATO a rozbije ty neopodstatněné sankce proti bratrské pomoci ukrajinskému lidu. Slova nepostačí, činy jsou rozhodující. Tak šup, delegaci do Volgogradu a ukázat zaprodancům, jak většina Ostravaku podporuje město hrdinu a ruský hrdinský lid. To teprve bude rána pro pravici a rudý prapor všude vítězně zavlaje. Musíte využít výhod demokracie, která vám přece družit se s Volgograďany nezakazuje. Tedy na rozdíl od vašeho kralování do roku 1989, kdy jaksi těm druhým tu družbu s jejich kamarády bolševici zakazovali.
Ale podivejme se,srdce ještě lidem biji, no netěšte se, vláda neomarxistů námi zvolenáa, to bude řešit dvěma způsobý
A.aaa Hyperinflaci
B.Válkou ,která má skončit atomovou zimou
Kdyby to áaaaaato nestačilo, tak pry policejni stát ,jak řiká náš banderovec ÝáURI ,odhajlovany i formaci KSČM,když ještě byla v Parlamentu a doposud se za to lidu neomlumluvila a,už prý už i aaaaaa aaaa zacaáala projekt Kopejme spolu hladomorny!
Dostávám tu stiznosti mých voličů,že jdou na nakup vezmou si jako kdysi TISiC korun,a za nè nenakoupi už dost potravy a po cestě domů roni slzy !
Tady je prostor k diskuzi,zda to jsou slzy vzteku nebo radosti,že nemusi už nikdy ztloustnout!
No za cara Puttlera se to rusakum nemůže stát .Tam utekl Mc Donald ptyč a nyni se tam už neřiká
JE TO KRAVA A ŽERE u Mc Donalda!
Bum,bum,bum třáska ten dum!
No ni?
AAt
Ano. Takový dopis také podepisuji. Jsem pro přátelství mezi národy a nenávíst je mi cizí.
Josef : prosím vás,to ,,přátelství mezi národy” je fráze,od nepaměti tohle existuje jen potud,dokud je to výhodné – jinak skutečnost je taková,že z dnešních přátel ,,na život a na smrt” se zítra stanou zarytí nepřátelé a naopak …
Trochu to připomíná dopis 99 pragováků z roku 1968, ale ti se na rozdíl od ostravských komistů pod svůj dopis podepsali.
Komentáře jsou uzavřeny.