Proti fašismu včera, dnes a snad ne i zítra podle díla Julia Fučíka

Každý rok se v Plzni scházíme u hrobu rodiny Julia Fučíka v den výročí jeho popravy (8. září 1943) a připomínáme si jeho díla a myšlenky. Akce se účastní vlastenecké organizace a další zájemci. Letos jsme si připomněli pomocí jeho článků z roku 1934 a 1940 hrozbu války a nebezpečí fašismu.

První článek z Rudého práva 7. ledna roku 1934 byl o zdravém rozumu a kapitalistickém tisku, který píše, co se zrovna mocným hodí, a po čase mění názory o 180 stupňů. Druhý je z ilegálních novin z roku 1940 o Goebbelsově propagandě a odbojářích proti fašismu z řad české inteligence. Protože je to článek výborně napsaný a vysoce aktuální i dnes v době obrovské lživé propagandy, tak ho přináším v plném znění.

Jubileum »zdravého rozumu« (RP 7. 1. 1934)

»Přítomnost« Ferdinanda Peroutky slaví jubileum: deset let svého vycházení. Opravdu, není to soukromá záležitost tohoto listu a je to fakt významný. List, který vychází po deset let a zachovává věrnost linii, je skutečně listem, který je na svém místě a plní své poslání. A nelze upřít, že Přítomnost na svém místě je.

Když před deseti lety začala vycházet, byla doba – kdy moudrá buržoazie musila uvažovat o prostředku, kterým by bylo možno zachytit celé stovky inteligence kolísající ještě po přestálých revolučních krizích – nejistá a tedy i nebezpečná. Musela uvažovat o listu, který by se zmocnil takové kolísající inteligence na základě nějaké populární věci, nějakého populárního hesla, aby ji získal i pro věci a hesla nepopulární. Musela najít pokrokový výraz, který by dovedl hájit její zájem. Našla ho a našla i muže k tomu: Ferdinanda Peroutku a jeho »zdravý rozum«.

»Zdravý rozum« není heslo nepopulární, jak se snaží po celých deset let dokazovat redaktor Přítomnosti. Zdravý rozum je něco, co lidé chtějí, a dokazuje-li se k tomu ještě, že zdravý rozum je věc vzácná vyskytující se toliko v Přítomnosti, dosáhne se tím dvojnásobného úspěchu. A tak Přítomnost, nezávislý časopis, vydávaný hradním křídlem české buržoazie, po deset let jde neúchylně po linii »zdravého rozumu«, aby obhájil vše, v čem miliony lidí pociťují šílenství kapitalistické anarchie.

Po pět let mluvil Peroutkův zdravý rozum o demokracii pro všechny, aby pak dalších pět let mluvil o demokracii jen pro demokraty, po sedm let mluvil Peroutkův zdravý rozum o obludných nesmyslech marxismu, aby pak roku osmého prohlásil, že Marx měl přece pravdu a aby to prohlásil jen a jen proto, že už tu Marxovo pravdu každý viděl a aby dále »zdravým rozumem« mohl zastřít její důsledky, po devět let mluvil ten zdravý rozum o tom, jak dětinské a nerozumné je každé mluvení o nebezpečí války, o tom, jak znamenitě je zajištěn světový mír nejrůznějšími pakty a smlouvami, aby pak roku desátého prohlásil, že válka je zase za dveřmi a že se honem všemi prostředky musí zbrojit a probouzet válečný duch. Po deset let pracoval ten zdravý rozum k tomu, aby zatemnil rozum svých čtenářů.

Ne, neobviňujeme Ferdinanda Peroutku a jeho desetiletý boj z hlouposti nebo neprozíravosti. Obviňujeme jej z chytráctví, z lišácké chytrosti, s níž dokonalým jazykem a obratnou pohotovostí zastíral před svými čtenáři přípravy buržoazie k fašismu, s níž zastíral zbrojení a nové hrozící pohromy válek, s níž zastíral mnohým lidem cestu k poznání, co se musí udělat, aby na světě skutečně vládl rozum člověka. Ať byla jakákoliv otázka, ať to byla otázka proletářských vězňů nebo cenzury, otázka krize nebo třeba otázka moderní poezie, Peroutka ve své Přítomnosti dovedl vždy najít výstižný výraz, kterým posloužil reakci.

A teď vzpomínaje sám desetiletého jubilea svého listu, zdůrazňuje znovu výjimečné postavení, jež má se svým »zdravým rozumem«, proti němuž prý stojí »pudovost komunismu«. Dobře vzpomněl na komunismus ve svém jubilejním článku. Ano, proti nebezpečí komunismu byla založena Přítomnost. To byl její první hlavní úkol. A přece se zase mýlí, chce mýlit, když říká, že stojí jeden proti stu. Není jeden, s ním je všecka buržoazie, která dělala nejprozíravější politiku, aby si usurpovala moc. Ale rozpočte-li se to, je ten nepoměr ve skutečnosti vyšší. Neboť jako mluvčí buržoazie je jeden proti desítkám tisíc proletářů, trpících řádem, který on hájí.

(drob)