Nejvíce vydělávající jsou na pracovištích čím dál méně v kontaktu s ostatními, a izolují se tak od mas. Prokázal to výzkum odborníků v celkem dvanácti zemích včetně České republiky. Tento proces přitom vede k řadě negativních jevů a má dopad na kvalitu zaměstnání, sociální soudržnost, ale i na růst populismu. Vyplývá to z odborné studie vědců z několika zemí, kterou vydal American Journal of Sociology. Podílela se na ní i Alena Křížková z Národního institutu SYRI.
Vědci se zabývali situací ve dvanácti zemích. Konkrétně jde o Česko, Dánsko, Francii, Japonsko, Kanadu, Maďarsko, Německo, Nizozemsko, Norsko, Španělsko, Jižní Koreu a Švédsko. »Naše pracoviště je každodenním prostředím kontaktů, setkávání, výměny zdrojů, ale i vytváření nároků na lepší pracovní podmínky. Izolaci elity od mas pozorujeme dlouhodobě, tento proces ještě poroste a souvisí s řadou negativních jevů, které jsme se snažili popsat,“ uvedla Křížková, která kromě SYRI působí na Sociologickém ústavu Akademie věd.
Odborníci popsali rostoucí izolaci nejvýše vydělávajících zaměstnaných, kam zařadili horních deset procent. „Je patrný dramaticky klesající kontakt elit s jejich kolegy s nižšími příjmy na jednom pracovišti,“ uvedla Křížková. Tento trend sledujeme ve většině zkoumaných zemí. ČR je však specifická nejen tím, že se zde v posledních dvou dekádách prudce zvýšila izolace vysoko vydělávajících, ale zároveň došlo k silné izolaci zaměstnaných ve spodní čtvrtině výdělkového spektra od těch, co vydělávají více. Tento druhý trend probíhá i např. v Dánsku, ale neděje se v dalších zemích, jako je Maďarsko či Francie.
Tyto závěry mají význam pro pochopení interakčních procesů na pracovištích, kde lidé tráví většinu času. »Procesy, jež vedou k izolaci elity od mas, podkopávají kvalitu zaměstnanosti a patrně podporují i růst populistické nevole vůči stále izolovanějším elitám,« uvedla Křížková.
Restrukturalizace ekonomik tedy vede k významným změnám, které mohou mít dopad nejen na kvalitu zaměstnání, ale i na sociální soudržnost.