Evropská komise plánuje od roku 2028 zavedení nové daně z elektroodpadu, která má přinést až 15 miliard eur ročně do rozpočtu Unie. Výše příspěvku bude odvozena od množství elektrozařízení uvedeného na trh, které se nepodaří členskému státu vybrat zpět jako elektroodpad. Cílem je podpořit recyklaci, zlepšit environmentální výsledky a zároveň posílit vlastní příjmy EU.
V České republice je systém pro sběr odpadních elektrozařízení rozvinutý a dosahuje velmi dobrých výsledků, uvedl David Chytil, člen představenstva společnosti REMA Systém, která zajišťuje sběr odpadních elektrozařízení na českém trhu. Kolektivní systém REMA například dosáhl v roce 2024 míry sběru elektroodpadu 77 %, tedy výrazně nad rámec povinné 65% hranice. Tento výsledek ukazuje, že dobře nastavený systém může být funkční i bez dodatečných a zbytečných fiskálních tlaků.
Riziko nerovnováhy
Z pohledu odborné praxe přináší návrh daňové reformy smíšené dopady. Na jedné straně může motivovat vybrané státy ke zlepšení sběru elektroodpadu a naplňování recyklačních cílů, které se v praxi dlouhodobě nedaří plnit. Ne každý stát v EU totiž plní zákonem definovanou hranici míry sběru odpadních elektrozařízení, která je stanovena na 65 %. Některé evropské státy jsou dokonce hluboko pod touto povinnou hranicí. Z posledních dostupných souhrnných dat z roku 2022 byla Česká republika čtvrtá nejlepší ze států Evropské unie. Tehdy dosáhla míry sběru 57 %, přičemž unijní průměr byl na úrovni 40 %. Pod unijním průměrem bylo například Dánsko (cca 31 %) či Německo (cca 32 %).
Na straně druhé však existuje riziko, že daň dopadne i na subjekty, které dlouhodobě prokazují vysokou efektivitu a plní své povinnosti v rámci platné legislativy. Nejasný zůstává také způsob, jakým budou jednotlivé státy rozpočítávat novou finanční zátěž. Je otázkou, zda ji ponesou veřejné instituce, výrobci nebo kolektivní systémy, které reálně zajišťují provoz sběrné sítě a samotný proces recyklace. V konečném důsledku by se však zátěž přenesla na občana.
Stále více povinností…
Diskuse se aktuálně soustředí na vymezení hranic mezi eko- logickými cíli a fiskální motivací Evropské unie. Čím lépe budou členské státy sbírat elektroodpad, tím méně finančních prostředků se vybere. »Z pohledu ekologického přínosu, a zejména rozvoje tohoto odvětví nepovažujeme tuto cestu za správnou,« zdůraznil Chytil. Důraz by totiž měl být kladen na rozvoj infrastruktury, na osvětu obyvatel a přísnou kontrolu těch, kdo své povinnosti obcházejí. Členské státy Evropské unie již mají nastavené mechanismy, a proto není nutné naše odvětví dále přeregulovávat. V oblasti zpětných odběrů odpadních elektrozařízení navíc již nyní dochází k výraznému nárůstu povinností a regulací, které se v praxi často pozitivně neprojeví. Pozitivní změnou může být plánovaný digitální systém sledování přepravy odpadu, který by měl být plně funkční od května 2026. Z pohledu odborné veřejnosti jde o krok správným směrem, který zvýší transparentnost a umož- ní lepší kontrolu toku elektroodpadu v rámci EU.
Zavádění nové daňové povinnosti by však mělo být provázeno důsledným posuzováním jejích dopadů. FOTO – archiv
2 komentáře
Tak ono se diskutuje o fiskální motivaci EU? Tak hurá! Týden potom, co se EU rozhodla stát nejvetší militaristickou a útočnou skupinkou ve vesmíru, se začínají zvedat eurodaně. O tom snad není třeba diskutovat, to je nad slubce jasnější….
„Čím lépe budou členské státy sbírat elektroodpad, tím méně finančních prostředků se vybere.“ – – Ale to je účel – až se lidé naučí likvidovat odpad v dané kvótě, kvóta se zvedne a zase se vybere se stejně jako pře tím, dokud nebude všechen odpad likvidován jak má. To samozřejmě nevylučuje potřebu investic do té infrastruktury a podobně. Ale to hlavní co je potřeba připomínat je to, že náklady mají nést především ti, kteří na neekologičnosti a na systému který je na ní založen nejvíce vydělávají a ne běžní lidé.
Komentáře jsou uzavřeny.