Energetické priority a rizika

Vedle budování nových bezemisních zdrojů Česká republika počítá i s prodloužením provozu stávající jaderné elektrárny v Dukovanech až na 80 let. Tento krok reflektuje evropské a globální trendy i vývoj české ekonomiky, uvedlo ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO). K možnému delšímu provozu jaderné elektrárny Temelín se nyní provádějí analýzy.

Osmdesátiletý provoz předpokládá rozsáhlé investice a modernizační programy. Ty zahrnují například obměnu některých prvků strojoven – například generátorů, ale i dalších velkých celků, obnovu vybraných potrubních tras, armatur a elektrických prvků i postupné zavádění nových řídicích a bezpečnostních systémů.

»Velmi správně vyhlásil SÚJB a ministerstvo průmyslu možnost prodloužení životnosti Dukovan, určitě ty stávající reaktory, co tam jsou, mají delší životnost, než se uvádělo,« řekl profesor Radek Škoda v panelové diskusi Institutu české levice na téma Energetické priority a rizika. »Nicméně argument, že Dukovany se budou muset vypnout, byl jeden ze základních argumentů, proč se říkalo, že ty korejské reaktory se mají stavět v Dukovanech, a ne v Temelíně. Takže já na jednu stranu jsem velmi rád, že se řeklo, že stávající Dukovany se budou prodlužovat, protože to dělají všichni, a naším příkladem může být třeba Pakš v Maďarsku. Ale na druhou stranu tam vidím riziko, že za pár měsíců někdo přijde, ať už to bude ministerstvo nebo ČEZ, a řekne: ,my jsme chtěli Korejci nahradit Dukovany, a když teď se budou prodlužovat, tak tam ta potřeba nebude´«, obává se Škoda.

Připomněl, že u nás byla jaderná energetika na špici v celém socialistickém táboře a vznikl zde celý dodavatelský řetězec od těžby uranu přes výrobu jaderného paliva v Ústavu jaderných paliv na Zbraslavi, úpravnu v Mydlovarech až po základnu strojírenskou, která je v Plzni. »My jsme byli schopni vyrobit celý jaderný reaktor i s palivem,« řekl Škoda. Poté, když se rozhodlo, že se přejde od konceptu těžkovodního reaktoru s přírodním uranem na sovětské reaktory VVR, už jsme byli schopni vyrobit všechno mimo jaderného paliva, protože jsme tady neměli kapacity na obohacování a museli jsme palivo dovážet. Nicméně pořád jsme byli mezi pěti až deseti nejrozvinutějšími jadernými ekonomikami světa. Takže máme na co navazovat.

Dnes jsme v situaci, kdy velmi úspěšně provozujeme šest reaktorů, 2 v Temelíně, 4 v Dukovanech. Máme tu výzkumnou kapacitu a přemýšlíme o stavbě nových reaktorů. V JETE a JE Dukovany jsme byli schopni reaktory postavit mimo jaderného paliva ze 100 %, pokračoval ve svém výkladu prof. Škoda.

Projekt byl sovětský, ale implementace byla naprosto naše. Teď tu máme jeden podepsaný kontrakt na 2 korejské reaktory v Dukovanech, kde se zpočátku mluvilo o 60% podílu českého průmyslu, potom ministr Vlček hovořil o 30% podílu českého průmyslu a nyní ministr Havlíček nemluví o tomto vůbec, ale reálně jsme na 25% účasti českého průmyslu, uvedl energetický odborník. »Když to srovnám se zeměmi, které staví jaderné reaktory, tak například v Turecku anebo v Egyptě – to jsou země, které neměly vůbec žádný jaderný program – stavějí ruské reaktory VVR 1200 a počítají, že první jednotka bude mít 30 % lokalizace a druhý blok bude mít 50 % lokalizace.«

Ministerstvo paliv plánovalo

Pokud porovnáme státy, které neměly vůbec žádnou jadernou kapacitu (například Turecko a Egypt), s našimi zkušenostmi, je smutné, že v případně dukovanských reaktorů mluvíme o českých dodávkách pouze na turbíny a generátory. Tato situace není optimální, odtušil s jistou mírou ironie Škoda. Nicméně je tu nová vláda a přemýšlíme o dalších nových jaderných zdrojích.

Podle Škody je energetika buď dobrá, nebo špatná; není levicová, či pravicová. Za dob ministerstva paliv a energetiky se plánovalo dopředu a připravovaly se plány, které byly realistické. A v té době se plánovalo, že mimo Dukovan a Temelína budou postaveny ještě 2 další jaderné elektrárny: v Blahutovicích, což je na polovinu cesty mezi Olomoucí a Ostravou, a mezi Kolínem a Pardubicemi. Tyto elektrárny měly pokrývat Českou republiku; na Slovensku mimo Bohunic a Mochovcí byla v plánu ještě lokalita Kecerovice u Košic. (jw)