Havíři odcházejí s hlavou vztyčenou

Po téměř 250 letech hlubinného dobývání vyvezla počátkem února společnost OKD z dolu ČSM-Sever ve Stonavě poslední vozík černého uhlí. Tím skončilo hlubinné dobývání černého uhlí nejen v Moravskoslezském kraji, ale v celé České republice. Za touto událostí se přímo do areálu dolu vydala celá řada lidí, bývalých či končících horníků.

OKD byly jediným těžařem černého uhlí v zemi. V revíru se s vyhledáváním uhlí začalo už kolem roku 1775. První zaznamenaná těžba je z roku 1782, a to tisíc tun za celý rok.

Slavnostní, podle mnohých však spíše smuteční akt doprovodilo svým projevem několik řečníků, mimo jiné třeba generální ředitel OKD Roman Sikora, hejtman Josef Bělica či třeba ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, podle něhož někteří horníci po ukončení těžby černého uhlí budou moci jít do důchodu dřív i bez odpracování stanoveného počtu směn pod zemí. Sociální správa by jim měla chybějící čas odpustit a předčasnou penzi uznat.

Polívčičku si přihřál i prezident Petr Pavel. Na dálku poslal horníkům přes velkoplošnou obrazovku vzkaz plný frází. Lidé ho však vypískali. O pískotu při projevu prezidenta informoval Karvinský a Havířovský deník.

Stovky propuštěných

»Havíři odcházejí s hlavou vztyčenou. Mají na co být hrdi, protože mnohé z toho materiálního, čím jsme nyní obklopeni, by bez těch, kteří se starali, aby se uhelné zásoby z hloubky stovek metrů pod zemí dostaly na denní světlo, vůbec nevzniklo. Mnoho z havířů hornické práci navíc obětovalo své zdraví, a ne všem bylo dopřáno vrátit se ze šichty ke svým nejbližším. Za to jsme jim vzdali hold,« uvedll generální ředitel OKD Roman Sikora.

Zatímco Česko těžbu černého uhlí ukončilo, Polsko v ní chce ještě řadu let pokračovat. To ale umožňuje zejména silná podpora ze strany státu. Uhlí má navíc v tamní energetice stále klíčovou roli.

V letošním prvním čtvrtletí opustí OKD na 900 zaměstnanců, pro něž už firma nebude mít uplatnění – koncem ledna 750 zaměstnanců a k 28. únoru dalších 150.

Dostanou odstupné ve výši až 11násobku průměrného měsíčního výdělku, na což se vynaloží více než 500 milionů korun. Ve stejném období ukončí činnost i většina pracovníků dodavatelů důlně-stavebních prací.

»Na útlumové práce budeme v počáteční fázi potřebovat zhruba 600 kvalifikovaných zaměstnanců s konkrétními odbornostmi, což bylo hlavním kritériem při určování nadbytečných pracovníků. Stejně jako při dosavadním propouštění budeme klást důraz na individuální přístup, otevřenou komunikaci a maximální podporu každému odcházejícímu,« tvrdí personální ředitel OKD Radomír Štix.

Odcházejícím, kteří dosud nedosáhli nároku na starobní důchod, bude k dispozici dobrovolný program OKD Nová šichta. Funguje od roku 2014 a od té doby jej využilo přes 1000 zaměstnanců těžební společnosti. Zájemcům pomáhá najít pracovní uplatnění nebo nastartovat vlastní podnikání.

Co bude dál?

Firma OKD, kterou nyní prostřednictvím společnosti Prisko vlastní stát, byla jediným producentem černého uhlí v Česku. Těžba se ale přestala ekonomicky vyplácet, a tak firma v posledních desetiletích postupně všechny doly zavřela. Od února 2021 těžila už jen v Dole ČSM s lokalitami Sever a Jih, kde se stroje natrvalo zastavily v noci na 1. února. Poslední vozík českého černého uhlí vyjel z hloubky 1300 metrů. OKD mění své podnikání, bude například jímat a využívat důlní plyn, začíná podnikat ve výrobě topných směsí. Ukončení těžby černého uhlí v Česku bude mít podle analytiků na tuzemskou energetiku spíše jen zanedbatelný dopad.

Technická likvidace Dolu ČSM, ve kterém se uhlí těžilo skoro půl století, potrvá asi tři roky, podle plánu by měla být dokončena na přelomu let 2028 a 2029. Společnost OKD si na ni našetřila 3,3 miliardy korun. Součástí bude ekologická likvidace zařízení používaných v dole, bezpečné uzavření všech důlních děl, likvidace jam či demolice povrchových objektů.

Levice pro záchranu zásob uhlí

Ukončení těžby v OKD se věnoval i lednový seminář Institutu české levice.Na setkání levicových stran a expertů pod názvem »Konečná ČERNÉHO uhlí? ČERNÁ tečka za průmyslem, který nás uživí?« se účastníci shodli, že je nezbytné zabránit nevratnému znehodnocení zásob hnědého i černého uhlí, jediné domácí energetické a také chemické suroviny. Po nynějším ukončení těžby je nezbytné hlubinné doly i povrchové lomy zakonzervovat tak, aby zásoby uhlí nebyly znehodnoceny a zůstaly zachovány pro budoucnost, která může disponovat novými technologiemi pro jejich využití.

Energetický analytik Vladimír Vlk upozornil, že ostravské uhlí je velmi kvalitní, ze 63 % je koksovatelné, a koks je surovina nezbytná pro metalurgický průmysl. Dalších 27 % bylo uhlí energetické. Černé uhlí se těžilo i na Kladensku, kde je využívala Poldi Kladno. Vyráběla nejkvalitnější chromniklovou, tzv. chirurgickou o cel – a víme, jak po privatizaci dopadla. Byl to záměr, aby se zlikvidovala, byl to velký konkurent amerických firem.

»Fialova vláda rozhodla, že se uhelné doly uzavřou. Co to znamená? Důl se musí zasypat, a musí se udělat odpis uhelných zásob. Když to uděláte, sdělujete příštím generacím, že je to uhlí nevytěžitelné. Ale my musíme zachovat vytěžitelnost těch zásob. Zasypání dolů znamená větší energetickou závislost. A to je ten největší problém. Nevíme, jak se k tomu postaví nová vláda,« řekl Vlk.

Místopředseda ÚV KSČM Milan Krajča zdůraznil, že komunistická strana vždy vnímala energetickou bezpečnost jako jednu z priorit, a dlouhodobě prosazuje energetickou nezávislost. Z tohoto hlediska je důležitý energetický mix. »Vystupovali jsme proti likvidaci těžby uhlí v České republice a upozorňovali jsme, že uhlí je pro naši zemi podstatným zdrojem energie, dodávek tepla i průmyslovou surovinou,« sdělil Krajča. Je podle něj třeba vzít v úvahu i otázku zaměstnanosti. Jen na Ostravsku od roku 1990 do konce letošního ledna jen v těžebním průmyslu bylo zrušeno 100 000 pracovních míst. V jednom regionu je to neuvěřitelné číslo, které ten region poznamená i do budoucna.

Geolog Jiří Kobza uvedl, že při stávající spotřebě máme zásoby hnědého i černého uhlí na sto let. Když se těchto zásob zbavíme, a předěláme energetiku na plyn, který nemáme vůbec – a je jedno, zda půjde o ruský demokratizovaný plyn s patřičnou přirážkou z Německa nebo břidličný plyn z USA – bude uhelný průmysl likvidován v celé šíři. Nejenže jsou zaplavovány doly, ale jsou ničeny i těžební stroje.

»Green Deal, migrační pakt, fiskální pakt, to všechno má jeden cíl – konec evropské civilizace takové, jak ji známe. Protože naše civilizace stojí a padá s elektřinou. Když nebude, nebude fungovat nic. Jediné řešení je zachovat naše jaderné a uhelné elektrárny a mít spolehlivý zdroj levné elektřiny. Jako geolog vidím čas jinak než klimatologové,« řekl Kobza s tím, že se blížíme ke konci meziledové doby. Jdeme do pětiletého cyklu snížené sluneční aktivity. »Bude se ochlazovat, bude větší spotřeba energie. Přitom se budou zavírat elektrárny, ale nesmíte topit uhlím ani dřevem, musíte topit elektřinou. Nezdávejme se zdrojů, které máme, a nestávejme se závislými na zdrojích, které nemáme!« zdůraznil Kobza.. (jw)