I tento čtvrtek vychází Naše pravda!

Riskantní nákupy v bazarech – nevím co je v tom článku, ale riskantní nákupy v bazarech mi připomínají asymetrii informací. Za vysvětlení jejich důsledků dostal v roce 2001George Akerlof Nobelovu cenu. Jedná se o to, že prodávající ví o věci více než kupující. A je to jeden z důvodů selhávání neregulovaných trhů v kapitalismu.
—–
Akerlof používá trh s ojetými vozy jako příklad problému nejistoty kvality. Ojetý vůz je takový, když je vlastnictví převedeno z jedné osoby na druhou po době používání prvním majitelem a nevyhnutelným opotřebením. Existují dobré ojeté vozy (které jsou označeny jako „broskve“) a vadné ojeté vozy (to jsou právě „citrony“). To obvykle v důsledku záleží na několika, ne vždy, sledovatelných proměnných jako je styl jízdy majitele, kvalita a frekvence údržby a historie nehod. Z důvodu, že je mnoho důležitých mechanických částí a dalších prvků na první pohled skrytých a nejsou snadno přístupné pro kontrolu, kupující automobilu předem neví, zda se jedná o „broskev nebo citron“. Takže nejlepší odhad kupujícího pro dané auto je, že auto má průměrnou kvalitu; v souladu s tím bude kupující ochoten zaplatit pouze cenu automobilu o známé průměrné kvalitě. To znamená, že majitel pečlivě udržovaného, nikdy nezneužívaného, ​​dobrého ojetého vozu nebude schopen získat dostatečně vysokou cenu, aby se mu prodej tohoto vozu vyplatil.

Majitelé dobrých aut proto nebudou uvádět svá auta na trh ojetých vozů. Stahování dobrých automobilů snižuje průměrnou kvalitu automobilů na trhu, což způsobuje, že kupující revidují svá očekávání vůči danému vozu. To zase motivuje majitele středně dobrých vozů, aby neprodávali a tak dále. Výsledkem je, že trh, na kterém jsou asymetrické informace týkající se kvality, vykazuje vlastnosti podobné vlastnostem popsaným v Greshamově zákonu: špatné vede k dobrému. (Ačkoli se Greshamův princip vztahuje konkrétněji na směnné kurzy, je možné čerpat modifikované analogie).[9]

Podle poradce ruského prezidenta SSSR právně stále existuje. Tak. Bylo by vhodné, aby se o tom vyjádřila NP, ale nikoli jako tištěné noviny, nýbrž i na tomto webu. Můžeme chápat, že NP by si nechala zaplatit za distribuci tištěné N P, která je stejně ztrátová, ale dnes mají přednost sociální sítě, i když z nich redakce nic neurve. Cennější je tedy informace a tudíž zveřejnění informace o tom SSSR.