Aktualizovaná data Ústavu zemědělské ekonomiky a informací za rok 2024 potvrzují, že změna nastavení přímých plateb v rámci Společné zemědělské politiky v ČR výrazně poškodila ekonomiku středních zemědělských podniků. Vede to mimo jiné k prodeji některých z nich větším hráčům na trhu. Právě střední zemědělci přitom tvoří páteř české produkce potravin. Zemědělský svaz proto navrhuje změnu nastavení redistributivní platby.
V případě podniků okolo 600 hektarů poklesla ziskovost o více než 80 %. Od roku 2023 začala v České republice platit nová redistributivní platba, která přesouvá 23 % rozpočtu přímých plateb na prvních 150 hektarů každého podniku. Politicky byla tato změna obhajována Fialovou vládou tvrzením, že větší podniky se mají více »uživit trhem« a menší podniky potřebují větší podporu. Aktualizovaná data za rok 2024 ale ukazují, že tento předpoklad neodpovídá realitě. Ještě v roce 2022 činil důchod ze zemědělské činnosti na hektar u podniků o průměrné velikosti 37 hektarů 10 022 Kč/ha, u podniků o velikosti 155 hektarů 9951 Kč/ha, u podniků kolem 595 hektarů 8511 Kč/ha a u největší kategorie podniků 7833 Kč/ha. Rozdíly existovaly, ale nebyly tak dramatické.
Po zavedení redistributivní platby se však ekonomické nůžky rychle rozevřely. V roce 2023 klesl důchod na hektar u podniků kolem 600 hektarů na 1490 Kč/ha a u největších podniků na 2894 Kč/ha, zatímco menší podniky zůstaly na úrovni 8–9000 Kč/ha.
Data za rok 2024 tento trend potvrzují. Podniky kolem 600 hektarů dosahují pouze 1681 Kč/ha, největší kategorie podniků 546 Kč/ha, zatímco menší podniky se pohybují mezi 7775 a 8621 Kč/ha.
»Data ukazují, že všichni zemědělci byli bez dotací ve ztrátě už před změnou systému. Rozdíl je pouze v tom, že jedněm jsme přilepšili a druhým jsme významnou část podpory vzali. Přitom právě střední a větší podniky zajišťují rozhodující část české produkce potravin,« řekl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Nemůžeme chtít obojí současně
Současná debata o zemědělské politice je podle Zemědělského svazu vnitřně rozporná. Na jedné straně zaznívá kritika větších podniků za to, že hospodaří příliš intenzivně a měly by více omezovat výrobu, snižovat používání přípravků, nechávat část půdy ladem nebo zvyšovat náklady na ochranu krajiny a welfare zvířat. Na druhé straně se od stejných podniků očekává, že se »uživí trhem« bez veřejné podpory.
»Nemůžeme chtít obojí zároveň. Buď po zemědělcích chceme, aby se živili trhem – pak jim ale musíme nechat prostor vyrábět efektivně a konkurovat. Anebo po nich chceme, aby hospodařili méně intenzivně a plnili více environmentálních požadavků. Pak jim však musíme tyto vyšší náklady kompenzovat,« upozornil Pýcha.
Zvláště problematické je, že nejvyšší podporu dnes dostávají podniky s nejnižší produkcí na hektar. U nejmenších podniků se výše dotací na korunu produkce po zavedení redistribuce zvýšila přibližně z 50 na 70 haléřů. Naopak větší podniky, které produkují nejvíce, o významnou část podpory přišly a podíl jejich dotací na jednu korunu produkce klesl na 16 haléřů. Pokud stát dramaticky změní rozdělování veřejných prostředků v sektoru, ve kterém jsou ekonomické subjekty, bez ohledu na svoji velikost, v průměru celé ČR po odečtení dotací ve ztrátě, je třeba takové rozhodnutí dělat citlivě a po důkladné diskusi se všemi aktéry, protože logicky významnějším snížením podpor některé skupině podnikatelů rozhoduje o jejich existenci a neexistenci. Data za rok 2024 potvrzují velmi tvrdý dopad změny z roku 2023 na střední kategorii farem, která stojí za většinou produkce potravin v ČR. Proto je důležité otevřít debatu o úpravě současného systému přímých plateb na národní úrovni.
Výsledek za rok 2025
V lednu Zemědělský svaz odhadoval dle interního šetření mezi svými členy hospodářský výsledek českého zemědělství za rok 2025 na 9,6 miliardy korun. Poté, co zemědělci v pokračování šetření uvedli hodnoty zisku, které skutečně odevzdali v daňovém přiznání, celková hodnota je 10,7 miliardy korun. Jde sice přibližně o dvojnásobek oproti mimořádně špatnému roku 2024, v delší časové řadě však stále patří mezi podprůměrné výsledky.
Zlepšení bylo způsobeno především dobrou cenou mléka. Mléčných farem je v České republice pouze přibližně 1500 z celkových 30 000 zemědělců. Pozitivní byl rok 2025 také například u cen hovězího masa. To ale nedokáže vykompenzovat několik let stabilně nízkých cen rostlinných komodit, které jsou často pod výrobními náklady.
»Navíc výhled pro letošní rok se po zhoršování cen živočišných komodit a současném růstu cen pohonných hmot a hnojiv v souvislosti s konfliktem na Blízkém východě opět zhoršuje. Pokud se nezmění základní nastavení zemědělské politiky, může být aktuální rok pro české zemědělství značně obtížnější než ten předchozí,« uzavírá Pýcha.
(jw)
4 komentáře
EU v poslední době uzavřela nějaké smlouvy o volném obchodu. To asi zvýší dovoz potravin. A opět budeme řešit, jestli chceme levné potraviny nebo soběstačnost v produkci. Obojí nezvládneme.
EU nemůže konkurovat cenou a na dotace nebude mít prachy. Musí konkurovat technologií a to dnes znamená geneticky modifikované plodiny. Jenže když lze někde dělat rozvoj, tak EU vymyslí regulace a vývoj zatrhne. Všichni se budou bát, jak je GMO otráví, což je nesmysl. Běžné šlechtění může dělat totéž co přímé genetické modifikace, jen modifikace to dělá efektivněji a rychleji.
„Vede to mimo jiné k prodeji některých z nich větším hráčům na trhu. “
– – –
V socialismu kolektivizace zemědělství, v kapitalismu oligarchizace zemědělství. Aby ještě ti malí zemědělci rádi nevzpomínali na tu kolektivizaci. Ale dnes se jim politicky vysvětlí, že když nezvládnou konkurenci, nemají si na co stěžovat a že vlastně mají to, co chtěli. Předtím sice nemohli nakládat s majetkem jak se jim líbilo, ale dnes budou mít úplné houby.
Článek si v podstatě protiřečí. Nejdřív se mu nelíbí, že ti větší koupí ty menší, a pak chce větší dotace pro ty větší. Autor by si měl rozmyslet, zda chce několik silných podniků nebo konkurenci mnoha menších.
Komentáře jsou uzavřeny.