Karbanátkový kotrmelec ministra Výborného

Obrat o 180 stupňů předvedl ministr zemědělství Marek Výborný. Ke konci loňského roku připravil novelu vyhlášky, která měla mimo jiné omezit používání názvosloví u masných výrobků. Pod tlakem nebývale silné kritiky z řad aktivistů ovšem otočil a seznam chráněných názvů masných produktů nebude v rámci vyhlášky předkládat. V minulosti přitom návrh na omezení podpořili nejen zemědělci a potravináři, ale i mnozí nezávislí odborníci.

Seznam chráněných názvů masných produktů měl přitom pouze definovat kvalitativní požadavky na masné výrobky. Zemědělci a potravináři dlouhodobě zastávají postoj, že názvy jako párek, klobása či řízek by měly být používány jen u výrobků odpovídajících jasnému složení. Veganské potraviny však dosud nejsou nijak definované a mají zcela jinou výživovou hodnotu. Spotřebitel si tak může myslet, že příslušný výrobek plní stejnou roli ve výživě jako jeho vzor živočišného původu, přestože takové vlastnosti daná potravina vůbec nemá.

Vyhláška nikomu nic nezakazovala, jen specifikovala, za jakých okolností je možné použít vybrané názvy potravin.

Obcházení požadavků na kvalitu

Navrhovaná úprava tak byla pouze doplněním některých specifikací, které dříve nebylo nutné s ohledem na situaci na trhu provádět. Zkušenosti z minulosti také ukazují, že pokud nejsou specifikovány zákonné názvy, dochází k poměrně rychlému propadu kvality výrobků na trhu. Důvodem je především tlak na cenu a ústup od používání dražších surovin.

Důležité je také upozornit na zavádějící prohlášení zastánců rostlinné stravy, kteří tvrdili, že díky živočišnému názvu má zákazník intuitivní představu o tvaru, chuti i použití produktu. Rostlinné výrobky rozhodně nemají stejnou roli ve výživě jako jejich vzory živočišného původu.

Klamavá tvrzení

»Imitace potravin živočišného původu zneužívají výrazy z masného průmyslu. Často jde o zavádějící a klamavé tvrzení se snahou ukrást tradiční názvy živočišných výrobků. O kvalitativních parametrech nemůže být vůbec řeč. Například sója je velmi silný alergen pro mnoho konzumentů. Pokud mají tyto alternativní výrobky na trhu uspět, nemůže to být za cenu klamavé reklamy,« připomněl prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.

 Výživová hodnota rostlinných produktů napodobujících potraviny živočišného původu je totiž v mnoha případech horší. Mnohdy neobsahují základní živiny a v některých případech dokonce ani bílkoviny.

»Pan ministr by měl možná věnovat více pozornosti mlčící většině svého elektorátu, a ne se rozhodovat podle počtu e-mailů, které mu aktivisté, nadnárodní společnosti a placení lobbisté posílají. Ti navíc ve své komunikaci používají líbivou pohádku o houbovém řízku, který ovšem nikdo nikdy neviděl. A taky o karbanátku, který ve své kuchařce definovala již před více než dvěma sty lety Magdalena Dobromila Rettigová. Takže o pracně připravované vyhlášce rozhodl počet e-mailů a peníze nadnárodních společností. Jsme tedy semletí jako karbanátek,« dodal předseda představenstva Českého svazu zpracovatelů masa Jaromír Kloud. 

Posílení zákonných názvů

Zemědělci a potravináři jsou přesvědčeni, že zástupcům výrobců alternativních potravin ani tak nevadila novela vyhlášky, ale spíše nedávný rozsudek Evropského soudního dvora. Ten totiž upřesňuje pohled na zákonné názvy a způsob jejich používání. Ve svém zdůvodnění posiluje roli zákonných názvů a de facto říká, že je není možné obcházet dovětky. Například »veganské maso« nebudou smět dodavatelé používat.