Když Čína plánuje budoucnost… Více než osm tisíc delegátů vidí o dva kroky dál

312

Každé jaro se do Velké síně lidu v Pekingu sjíždějí tisíce delegátů a novinářů z celého světa. Právě zde se odehrávají dvě nejvýznamnější politická zasedání v Číně – jednání Čínského lidového politického poradního shromáždění (CPPCC) a Národního lidového kongresu (NPC). Letos se jich účastnilo více než osm tisíc delegátů a tisíce novinářů z různých zemí světa.

Pro Čínu jsou tato zasedání jedním z nejdůležitějších momentů politického roku. Diskutuje se zde nejen o aktuálních otázkách domácí politiky, ale také o dlouhodobých prioritách hospodářského a společenského rozvoje země.

Letošní zasedání jsou pozorně sledována nejen v Asii, ale i v Africe, Evropě či ve Spojených státech. Diskuse delegátů totiž doprovází schvalování nového 15. pětiletého plánu, který určuje hospodářské a společenské priority Číny na období let 2026 až 2030.

A protože čínská ekonomika dnes patří mezi hlavní pilíře světového hospodářství, každá změna její strategie se přirozeně promítá i do globálních trhů, mezinárodního obchodu a technologického vývoje.

Proč čínský vývoj zajímá celý svět

Vývoj čínské ekonomiky dnes sledují vlády, investoři i podnikatelé po celém světě. Čína je druhou největší ekonomikou planety a zároveň jedním z hlavních motorů globálního růstu. Stabilita jejího hospodářství tak má přímý dopad na světový obchod, průmyslové řetězce i finanční trhy.

Zároveň jde o jeden z největších spotřebitelských trhů světa. Jak uvedl Wang Wentao, ministr obchodu, během tiskové konference k ekonomickým otázkám čtvrtého zasedání 14. Národního lidového kongresu, čínský spotřebitelský trh se během období 14. pětiletého plánu stal druhým největším na světě a podle parity kupní síly dokonce největším.

S rostoucí životní úrovní obyvatel se zároveň proměňuje struktura spotřeby. Hrubý domácí produkt na obyvatele v Číně vzrostl během posledních let z přibližně 10 tisíc dolarů na více než 13 tisíc dolarů. Spolu s tím se mění i preference spotřebitelů – stále větší význam mají služby, cestování, kultura, technologie nebo zážitková ekonomika.

Zajímavý příklad přinesly letošní oslavy čínského nového roku. Během devítidenních svátků podnikli obyvatelé země téměř 600 milionů domácích cest a celkové výdaje za cestování dosáhly přibližně 803 miliard jüanů. Výrazně roste také takzvaná technologická spotřeba – například využívání robotických služeb, umělé inteligence či digitálních aplikací v každodenním životě.

To vše ukazuje, že čínská ekonomika již není pouze výrobní základnou světa, ale také významným inovátorem a stále více také dynamickým domácím trhem, který mimo jiné vytváří nové příležitosti pro globální či zahraniční firmy.

Směr, kterým se bude Čína ubírat

Velkou pozornost letos přitahuje především nový 15. pětiletý plán (2026–2030), který bude určovat směr rozvoje druhé největší ekonomiky světa v příštích pěti letech. Podle ekonomů a analytiků jde o strategický dokument, jenž má Čínu posunout od modelu rychlého růstu k modelu »vysoce kvalitního rozvoje« založeného na inovacích, technologickém pokroku a modernizaci průmyslu.

Jedním z hlavních pilířů nového plánu je technologická soběstačnost a rozvoj špičkových technologií. Čína chce v následujících letech výrazně posílit výzkum a vývoj v oblastech, jako jsou umělá inteligence, robotika, polovodiče, kvantové technologie nebo biotechnologie. Tyto sektory mají být základem nové generace průmyslu a pomoci zemi udržet konkurenceschopnost v globální ekonomice.

Součástí strategie je také takzvaná iniciativa »AI+«, která má propojit umělou inteligenci s průmyslem, vědou, kulturou i veřejnou správou. Cílem je využít nové technologie napříč ekonomikou a vytvořit tak nové »produktivní síly« založené na inovacích a digitalizaci. Země chce zároveň zavést etická pravidla pro AI i robotiku, která by měla nastavit jasný rámec vývoje i kontrolu.

Velký důraz klade plán také na modernizaci průmyslové struktury. Vedle rozvoje nových odvětví se počítá i s modernizací tradičních průmyslových sektorů, jako je chemický průmysl, strojírenství nebo těžba surovin. Čína chce postupně vybudovat moderní průmyslový systém, který bude kombinovat pokročilé technologie s tradiční výrobou.

Dalším důležitým tématem je posílení domácí ekonomiky a spotřeby. Čínská vláda se snaží postupně snížit závislost růstu na exportu a více podporovat domácí poptávku. Analytici očekávají, že v následujících letech poroste význam domácí spotřeby, která by měla tvořit stále větší část čínského HDP. V současnosti představuje přibližně 52 procent ekonomiky.

S tím souvisí také opatření zaměřená na stabilizaci trhu s nemovitostmi a dostupnější bydlení. Vláda plánuje mimo jiné podporu nájemního bydlení tím, že vlády provincií například odkoupí nové domy, a další reformy, které mají pomoci uklidnit realitní sektor a zároveň zvýšit dostupnost bydlení pro mladé rodiny ve velkých městech.

Zvláštní pozornost je věnována také demografickému vývoji. Čína chce vytvořit takzvanou »společnost přátelskou k rodinám«, která má pomoci reagovat na klesající porodnost a stárnutí populace. V plánu jsou například rozšířené programy podpory rodin, dostupnější péče o děti, rozvoj předškolního vzdělávání nebo větší investice do systému sociálního zabezpečení a zdravotnictví.

Velkým tématem zůstává také zelená transformace ekonomiky. Čína chce v příštích letech urychlit rozvoj obnovitelných zdrojů energie, podporovat zelené technologie a snižovat ekologickou zátěž průmyslu. Tyto kroky mají pomoci splnit dlouhodobý cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2060.

Ekonomické vyhlídky pro rok 2026: růst navzdory globální nejistotě

Podle představitelů vlády má Čína pevné základy pro další ekonomický růst. Celkový objem čínského hospodářství již přesáhl 140 bilionů jüanů, což je historicky nejvyšší hodnota.

Pro letošní rok vláda očekává růst ekonomiky přibližně o 4,5 až 5 procent. V absolutních číslech by to znamenalo zvýšení výkonu ekonomiky o více než 6 bilionů jüanů, což odpovídá velikosti hospodářství středně velké vyspělé země.

K dosažení tohoto cíle má přispět několik hlavních opatření.

Prvním je posílení makroekonomické politiky a koordinace fiskálních a měnových nástrojů. Vláda plánuje aktivnější fiskální politiku a rozsáhlé investice do infrastruktury i moderních technologií.

Druhým pilířem je budování silného domácího trhu. Čína chce dále stimulovat spotřebu a podporovat investice veřejného i soukromého sektoru.

Velké investice směřují například do infrastruktury označované jako »šest sítí« – tedy vodních, energetických, datových, komunikačních, logistických a městských infrastrukturních systémů. Investice do těchto projektů by měly podle odhadů přesáhnout 7 bilionů jüanů.

Třetím pilířem je modernizace průmyslového systému a rozvoj nových technologických odvětví. Například sektor umělé inteligence by mohl podle plánů během pěti let dosáhnout hodnoty přes 10 bilionů jüanů. Další velkou oblastí je kosmická a navigační technologie. Rozvoj satelitního systému Beidou má vytvořit průmyslový sektor s hodnotou přes 1 bilion jüanů. Čína zároveň plánuje výrazně posílit podporu inovací a rizikového kapitálu, aby podpořila vznik nových technologických firem a průmyslových odvětví.

Otevřená ekonomika a globální spolupráce

Vedle domácích reforem zdůrazňují čínští představitelé také význam otevřeného mezinárodního obchodu. Čína je dnes hlavním obchodním partnerem více než 160 zemí a regionů světa. Velký význam mají také obchodní vztahy s Evropou, která je pro čínskou ekonomiku jedním z klíčových partnerů.

Současně však čínští představitelé upozorňují, že světová ekonomika prochází obdobím velkých změn. Geopolitické napětí, regionální konflikty nebo narušení dodavatelských řetězců podle nich vytvářejí nové výzvy pro globální stabilitu.

Podle Pekingu by proto mezinárodní vztahy měly být založeny především na dialogu, vzájemném respektu a spolupráci. Čínská diplomacie zároveň zdůrazňuje nutnost zachování stability světových trhů a odmítá jednostranné kroky, které by mohly ohrozit globální hospodářství.

Apel na stabilitu a mírový rozvoj

V závěru tiskových konferencí zazněla také výzva k větší stabilitě mezinárodního prostředí.

Podle čínských představitelů dnes svět čelí rostoucímu napětí a častějším regionálním konfliktům. V této souvislosti zazněla například kritika vojenských operací proti Íránu a výzva k obnovení dialogu a diplomatických řešení.

Čínská strana zdůrazňuje, že dlouhodobý hospodářský rozvoj je možný pouze v prostředí stability a spolupráce. Právě proto Peking opakovaně zdůrazňuje koncept mírového rozvoje a vzájemně výhodné spolupráce jako cestu k řešení globálních výzev.

Co si z toho může odnést Evropa

Debaty na letošních zasedáních ukazují, že Čína se snaží současně modernizovat svou ekonomiku, posilovat domácí trh a zároveň zůstat aktivním hráčem globálního obchodu. Pro země s otevřenou ekonomikou, mezi které patří i Česká republika, je proto vývoj v Číně mimořádně důležitý. Ať už jde o průmysl, nové technologie, energetiku nebo obchod, právě spolupráce mezi ekonomikami může v době globálních nejistot představovat jednu z cest, jak posílit stabilitu a prosperitu nejen jednotlivých států, ale i celého světového hospodářství.

Helena KOČOVÁ, Peking

K tématu se vrátíme i v tištěné Naší pravdě, která vyjde 12. března 2026.