Komunistická Kérala byla 1. listopadu vyhlášena prvním státem v Indii, který se měl zbavit extrémní chudoby.
Skutečnost na facebookových stránkách International Magazine kvitují desítky uživatelů. Jeden z nadšených ohlasů nabízíme:
Slib splněn! Když se v roce 2021 zase dostala vláda koalice Levicové demokratické fronty (s Komunistickou stranou Indie – marxistickou v čele) k moci, prvním rozhodnutím jejího kabinetu byl závazek učinit Kéralu bez extrémní chudoby skutečností.
Tento projekt, zahájený s cílem vymýtit extrémní chudobu během pěti let, dnes dosáhl úplného úspěchu. Blahopřeji levicové vládě za to, že dodržela slovo a za její závazek k rozvoji zaměřenému na lidi!
Multidimenzionální index chudoby (MPI) vyvíjí Niti Aayog, vládní indický think tank pro veřejnou politiku. Sleduje zdravotnictví, vzdělání a základní životní úroveň (dům, elektřina, kanalizace a další majetek).
A rovněž podle něj Kérala, malý svazový stát v jihozápadní Indii, dosáhla už v roce 2023 indexu (chudoby) 0,7 procenta, nejnižšího v Indii. Další byl sousední stát Tamilnád se 4,3 procenta. Stát založený na rybolovu a zemědělství má nejvyšší index lidského rozvoje.
1. Kérala má nejvyšší mzdu v zemi.
2. 100procentní elektrifikaci domácností.
3. 100procentní přístup k toaletám a dalším hygienickým vymoženostem.
4. Vlastnictví auta je tu 25 procent, nejvyšší v Indii.
5. Nechybí nejvyšší průměrná délka života a nejnižší úmrtnost kojenců.
6. Pyšnit se může i univerzálním zápisem dětí do školy a nejnižší mírou negramotnosti v zemi…
(rom)
4 komentáře
O chudobě ale vy, komouši víte naprosto nejvíc.. to jsou paradoxy, což..? )))))
Nechápu kde vidíte paradox. Komunismus se prostě prosazoval více tam, kde byly lidé chudší. Takže ano, víme o ní více – zajímáme se o ni a mnoho z nás v ní žije. Pořád si myslíte, že socialismus vedl k chudobě. Tak to ale není. Komunismus se uchytil tam, kde se lidé měli špatně. Kdyby se měli dobře, nikdy by o změně režimu neuvažovali. A i když i komunisté přiznávají, že minulý socialismus měl mnoho chyb, tak ekonomika mnohých zemí za něj rostla rychleji než dnes a lidé viděli, že se věci zlepšují – byť i nedoháněl bohatší státy tak rychle, jak chtěli a měli méně svobody (kterou ale dnes také lidé nemají – protože mohou vždy jen to, na co mají peníze, takže svoboda je dnes jen pro někoho. Ony paradoxy vlastně neexistují. Většinou dojem paradoxu vzniká tím, že něco nechápete. Takže si to zkuste dostudovat. Doporučuji například knihy Mýtus a realita hospodářské vyspělosti Československa mezi světovými válkami a Stalinova ekonomika. A kromě toho ten, kdo se učí létat musí občas spadnout. Ani to není žádný paradox.
Článek toho moc neříká, takže některé zkusím uvést některé podrobnosti. Například konkrétní projekty:
———–
Extreme Poverty Eradication Project (EPEP)
–
Toto je centrální iniciativa pro vymýcení extrémní chudoby, která byla podle vlády spuštěna v roce
V rámci EPEP bylo identifikováno ~ 64 006 rodin, které byly považovány za „extrémně chudé“.
Každé rodině je sestavován „mikroplán“ (micro-plan), tj. konkrétní plán pomoci podle jejich situace: bydlení, zdravotní péče, zaměstnání, dokumentace apod.
Výsledky: podle prohlášení státu – výstavba a renovace domů, poskytnutí pozemků určitému počtu rodin, podpora pro živobytí (income-generation), zdravotní podpora, potravinová podpora, krizová pomoc.
Například v distriktu Kottayam vzniklo 978 mikroplánů, poskytovala se potravinová pomoc, léčba, palliative care, vydávání identifikačních dokumentů, rekonstrukce domů apod.
The Times of India
———–
Kudumbashree
Jeden z dlouhodobých (ne nově spuštěných v rámci EPEP, ale zásadních) programů pro chudobu a posilování komunit, zejména postavený na ženských sebe-pomocných skupinách („self-help groups“).
Třístupňová struktura: Neighborhood Groups (NHG), Area Development Societies (ADS), Community Development Societies (CDS).
Kudumbashree pomáhá lidem získávat mikrofinancování, vzdělání, zapojení do ekonomických aktivit, a je klíčový prvek pro lokalizované plány boje s chudobou.
———–
Sociální programy
Karunya Healthcare Scheme: zdravotní pojištění pro slabší vrstvy – rodinám v nižších příjmových vrstvách je poskytováno krytí až do určité částky (např. sekundární a terciární péče).
Snehapoorvam: podpora pro děti, které přišly o rodiče.
Snehasparsham: finanční podpora pro svobodné matky („unwed mothers“) v určitém věku a příjmové kategorii.
Jeevanam Self-Employment Scheme: program na podporu samostatného zaměstnání (sebezaměstnání) pro závislé obětí trestné činnosti, tj. pomáhá rodinám, kde někdo utrpěl škodu v důsledku kriminality.
Operation Sulaimani: zajímavý netradiční program jídla – v distriktu Kozhikode lze získat „kupony“ na jídlo v restauracích, určené pro lidi, kteří si nemohou dovolit platit, a restaurace dostávají kompenzaci.
———————-
Infrastruktura a bydlení
V rámci EPEP byly domácnostem extrémně chudých rodin poskytovány domy nebo renovace.
The Times of India
V některých případech je zmíněno i přidělení pozemků (land grants) těmto rodinám.
Dále je investováno do sociální infrastruktury – zdravotní zařízení, zařízení pro paliativní péči, přístup k základním službám podle mikroplánů rodin.
Participativní přístup
Identifikace rodin probíhá na lokální úrovni s využitím pracovníků z komunity: např. ASHA pracovnice (zdravotní) a místní samosprávy.
Tento přístup pomáhá lépe cílit pomoc tam, kde je potřeba, a vytvářet individuální plány podle skutečných potřeb rodin.
———————————
Daňová politika v indických státech je kombinací centrálních a státních pravomocí.
———————————
Závislost na GST
Kerala, stejně jako jiné indické státy, významně závisí na výnosech z GST (Goods and Services Tax).
Podle prohlášení keralského ministra financí došlo k výpadku příjmů kvůli sníženým sazbám GST.
To je rizikové pro financování sociálních programů — pokud stát nemá dostatečné vlastní daňové příjmy, je více zranitelný vůči vnějším fiskálním šokům.
———–
Omezené možnosti přímého státního zdanění
Indické svazové státy nemají plnou pravomoc nad všemi typy daní — například přímé daně (jako daň z příjmu) jsou primárně federální (centrální).
Státy mají pravomoc nad některými daněmi, například majetkovými, určitými poplatky, daněmi z nemovitosti, některými spotřebními daněmi v rámci státní legislativy — ale to závisí značně na konkrétním státě a jeho právním rámci. (Konkrétní čísla pro Kéralu nejsou snadno dostupná v jednoduchých mediálních článcích.)
———–
Fiskální tlak
Jak uvádí ministr financí K.N. Balagopal, značná část státního rozpočtu jde na platy a penze veřejných zaměstnanců, což znamená méně volných prostředků pro nové sociální programy, pokud nejsou daňové příjmy dostatečné.
Tlak na udržitelnost sociálních výdajů je tím vyšší, protože stát musí vyvažovat velké výdaje na infrastrukturu, školství, zdravotnictví, bydlení a zároveň spravovat deficit a dluh.
——————————————–
Vlastnictví: státní vs soukromé
——————————————–
Jak moc je v Kérale státní a soukromé vlastnictví:
Kerala má silnou tradici veřejného sektoru a veřejných podniků. Historicky levicově orientovaná vláda podporuje veřejné služby, veřejný sektor a sociální státní intervence.
Existují státem vlastněné podniky (PSU – Public Sector Undertakings), které operují v různých odvětvích (průmysl, infrastruktura, energetika apod.). Přesná data o tržním podílu všech PSU v ekonomice Kéraly jsou ale složitá a nejsou v běžných mediálních zprávách detailně rozebrána.
———–
Soukromý sektor
Současně v Kérale silně působí soukromý sektor: zemědělství, služby, malé i větší podniky, turismus, IT, zdravotnictví apod.
Mnoho programů chudoby a rozvoje (např. v sociálním bydlení, mikrofinancování, živobytí) využívá soukromé partnerství (ne vždy stát dává všechno, spolupracuje s komunitními skupinami, nevládními i privátními subjekty).
Smíšená ekonomika
V praxi je Kerala smíšená ekonomika: veřejný sektor hraje významnou roli v infrastruktuře, práci, sociálních službách, zatímco soukromý sektor přispívá k růstu, podnikání a inovacím.
Projekty jako Kudumbashree ukazují, že stát spoléhá na komunitní i soukromé formy ekonomické aktivity (mikro- a malá výroba, družstva, mikrofinancování).
Neuvěřitelné- perfekt práce…
Komentáře jsou uzavřeny.