Kuba v bouři

Když kubánská velvyslankyně Saylin Martínez Tarrío vystoupila v pondělí 8. Prosince v budově KSČM v rámci přednášky pořádané Institutem české levice, nepůsobila jako diplomatka, která přijela jen formálně splnit povinnost. Její řeč byla lidská, naléhavá a nečekaně otevřená. Mluvila o hurikánech, které každoročně devastují Kubu, o výpadcích elektřiny, nedostatku paliva i o tom, jak tvrdě dopadá na zemi americká blokáda. Přesto hlavním poselstvím jejího bystoupení bylo, že Kuba je silná země, která hrdě zvládá jakékoliv problémy a nikdy se nevzdává a nevzdá.

Její přednáška nebyla suchým výčtem faktů. Bylo to svědectví ženy, která ví, jak těžký je život obyčejných Kubánců — a která navzdory všemu věří, že její země má sílu obstát. Poselství znělo jasně – Největší škody nezpůsobují hurikány, ale politika USA.

Saylin začala přirozeně tam, kde se život Kubánců v posledních letech láme: u přírodních katastrof.

Hurikán Melisa byl podle ní jedním z nejhorších za poslední období. Zničil přes 93 tisíc domů, poškodil 15 tisíc školských budov, 400 zdravotnických zařízení, zabil 20 tisíc kusů dobytka a poškodil 80 tisíc hektarů plodin. To vše v zemi, která se potýká s omezenými zdroji i logistikou.

Blokáda je největší katastrofou

Pak ale dodala větu, která rezonovala celým sálem: »Největší škody ale nezpůsobují přírodní jevy. Největší škody způsobuje politika USA, která trvá už více než šest desítek let. Je to takový permanentní uragán.«

Podle ní embargo — které je v praxi tvrdou blokádou proti Kubě— postihuje prakticky každý aspekt života: finanční toky země jsou sledované a banky za spolupráci s Kubou čelí sankcím; země nemá přístup k mezinárodním půjčkám; produkty kubánského původu nesmí do USA a lodě, které na Kubě zastaví, nesmí půl roku do amerických přístavů; dramaticky se omezuje dovoz paliva a tím vznikají dlouhé výpadky proudu.

»Je to ekonomická válka. A jejím cílem je způsobit obyvatelstvu nedostatek, zoufalství a nespokojenost,« připomněla Saylin citaci z amerického memoranda z roku 1960.

Turismus, zdraví, každodenní život

Možná nejvýrazněji vnímají sankce běžní lidé. Turismus, jeden z hlavních zdrojů příjmů, čelí problémům i proto, že občané USA nesmí na Kubu cestovat.

V oblasti zdravotnictví, na kterou byla Kuba dlouhodobě hrdá, se podle Saylin objevují problémy, které nikdy předtím nebyly běžné: »Dětská úmrtnost, která byla na úrovni vysoce rozvinutých zemí, stoupla z 5 na 8 promile. Je to přímý důsledek omezeného přístupu k léčivům a technologiím.«

A Kuba přitom sama lékařskou pomoc vyváží — jedna z forem solidarity, kterou vláda považuje za zásadní součást své identity. Jenže i to se stalo terčem tlaku: země, které kubánské doktory přijmou, podle ní riskují americké sankce.

Jak Kubu vnímá svět

Velvyslankyně se obsáhle věnovala i informacím a mediálnímu obrazu. Podle ní je dnes ve světě běžné, že stačí, aby zpráva vypadala věrohodně, a šíří se dál — i když realitu míjí.

USA se podle ní snaží přesvědčit svět, že problémy Kuby nejsou způsobeny embargem, ale špatným řízením země. »To je lež. I když některé potíže vznikají z našich vnitřních důvodů, blokáda je hlavní překážkou našeho rozvoje. Bez ní bychom většinu problémů vyřešili rychle a efektivně,« řekla.

Přes politickou izolaci má Kuba podle Saylin silné vztahy se státy globálního Jihu. Od 1. ledna 2025 se Kuba připojí jako přidružený stát k BRICS, což by mělo otevřít nové možnosti pro investice a obchod.

Vyzdvihla také spolupráci s Čínou: výstavba 95 solárních elektráren po celé zemi, pomoc během hurikánu Melisa, společné projekty v energetice a infrastruktuře. »Slunce máme jisté,« řekla s úsměvem při popisu solární strategie ostrova. Solární elektrárny, které Čína omáhá na ostrově svobody budovat, jsou strategicky rozmístěny po celém ostrově. Ty by měly do tří let zabezpečit více jak třetinu potřebné elektrické energie.

Ekonomika a geopolitika

Ekonomická situace země je podle ní nejtěžší za dlouhá léta. Vláda podle ní přijímá kroky, které by byly dříve nemyslitelné, ale okolnosti je k nim nutí: diferenciace cen, větší vstup zahraničních firem, snaha stabilizovat energetiku.

Velkým problémem je i emigrace — především mladých odborníků. »Když nebudeme vychovávat a zapojovat naše děti a mladé lidi, nebude nikdo, kdo by pokračoval v tom, co budujeme.« Kubánská politika podpory mladých ale na ostrově velmi dobře funguje. I ona je toho příkladem jako nejmladší velvyslankyně u nás.

Saylin také upozornila na rostoucí napětí ve Venezuele. Podle ní se pod záminkou boje proti drogám vytváří prostor pro zásahy, které mohou destabilizovat celý region. »Jsme region míru. Je nepřijatelné, aby byl mír ohrožen politickými zájmy,« řekla.

Ostrov, který se nevzdává

Závěr její přednášky byl nejsilnější. Nebyl o politicích, nebyl o USA, ani o ekonomice. Byl o lidech. »Kubánský lid je velmi odolný. Jsme hluboce přesvědčeni o tom, co bráníme. A svůj ostrov, svou svrchovanost a svůj model budeme bránit. My to nevzdáme.«

A dodala i velké výročí: 100 let od narození Fidela Castra. Pro Kubánce je tato osobnost silný symbol.

Saylin mluvila více jak hodinu a pak další hodinu odpovídala na dotazy. Čísla byla tvrdá, geopolitika složitá. Ale pod vším tím byl slyšet osobní příběh — příběh ženy, která vidí svou zemi v bouři a přesto věří, že zůstane stát. Tak jako většina Kubánců. A právě to dělalo její vystoupení tak silným.

Helena KOČOVÁ