Kuchařky bez domova končí

Loučíme se. Tentokrát napořád. Smutná zpráva, kterou na Facebooku oznámily Kuchařky bez domova. Projekt pomáhající ženám, které se ocitly v těžké životní situaci a skončily na ulici, se dlouhodobě potýkal s finanční neudržitelností a bez pomoci státu již nedokáže dále fungovat.

Sociální podnik Kuchařky bez domova funguje pod organizací Jako doma – Homelike, o. p. s., která provozuje i ubytovnu a komunitní centrum pro ženy v tísni. Jde o českou neziskovou organizaci, která se věnuje ženskému bezdomovectví, pomáhá ženám bez domova a snaží se odstraňovat nerovnosti, se kterými se ženy se zkušeností bezdomovectví setkávají.

Jedním z projektů organizace jsou právě Kuchařky bez domova, projekt, který od roku 2017 funguje na Praze 5 jako Jídelna kuchařek bez domova. Cateringové služby a pokrmy, které nabízejí, podporují jejich návrat do společnosti. Projekt pomáhá ženám bez domova zvednout se z obtížné situace, získat zaměstnání a vrátit se do běžného života. »Připravujeme chutné, rostlinné a cenově dostupné pohoštění. Využíváme potravinové přebytky a hlásíme se k principům sociálního podnikání,« uvádí na svých stránkách organizace Jako doma. Kuchařky bez domova zpracovávají přebytky ovoce a zeleniny, které by se jinak vyhodily. Týdně využijí 50-120 kg jídla, které je například špatně polepené etiketou. Kuchařky bez domova také spolupracují s farmáři i obchodními řetězci a ročně zachrání stovky kilogramů jídla. Vaří vegansky a zaměstnávají jak ženy v seniorském věku, tak matky samoživitelky nebo ženy s handicapem.

Podnik během osmi let trvání dokázal pomoci téměř stovce žen. Boural stereotypy, informoval veřejnost o problematice ženského bezdomovectví v médiích, zasazoval se za udržitelnost stravování a proti plýtvání potravinami.

»Projekt Kuchařky bez domova se dlouhodobě potýká s finanční neudržitelností, a proto jsme se po hluboké a pečlivé diskusi rozhodly sociální podnik uzavřít. Cesty zpět už bohužel není,« uvedly organizátorky projektu.

Důvody? Chybí systematická podpora státu. Kuchařky bez domova kombinují vlastní příjmy z cateringu, jednorázové projekty a pomoc veřejnosti. Je to však málo a k dalšímu přežití projektu to už bohužel nestačí.

»Z cateringů se již déle neuživíme. Nejsme běžný komerční podnik a vždy budeme potřebovat financování navíc. Na rozdíl od zaměstnavatelů na chráněném trhu práce pro nás bohužel neexistuje srovnatelná podpora od státu,« stojí v oznámení konce projektu. Podnik zaměstnává ženy se zkušeností s bezdomovectvím, ať už na smlouvu, nebo formou brigády. Ty získávají zkušenosti v profesionální kuchyni, díky čemuž mohou získat stálou práci např. v gastronomii. »Kuchařky bez domova vaří rostlinné pochoutky, ale také pomáhají jedna druhé, vzdělávají sebe i jiné, hrají divadlo, bourají předsudky, vydávají noviny, pomáhají potřebným a planetě, zkrátka mění svět. Spolu se ženami se postupně učíme, jak podporovat nejen je, ale i další potřebné a přírodu. Slovo ‚kuchařka‘ s námi dostalo nový rozměr!« vysvětluje organizace.

Mateřská organizace Jako doma nadále bude ženy podporovat v nízkoprahovém centru na Palmovce, na MU Neklanova a v rámci multidisciplinárního týmu, který již brzy zahájí svou činnost. Organizace nyní s Kuchařkami pracuje na podpoře v nalezení nové práce a navázání na další služby.

Udržitelná cesta

Kuchařky bez domova zpracovávají přebytky ovoce a zeleniny, které by se jinak vyhodily. Týdně využijí 50-120 kg jídla, které je například špatně polepené etiketou. Kuchařky bez domova také spolupracují s farmáři i obchodními řetězci a ročně zachrání stovky kilogramů jídla.

Jana DUBNIČKOVÁ

Praha se o své občany neumí postarat

Praha je město velkých rozdílů. Na jedné straně boháči nadnárodních společností, bank a mezinárodních firem, na druhé straně žebráci a bezdomovci. A mezi nimi jsou ti, kteří mají příjem, ale ve výši, že jen tak tak vyjdou do konce měsíce. Týká se to rodin s dětmi i seniorů, kteří celý život poctivě pracovali, vytvářeli hodnoty a teď se musí rozhodovat, jestli zaplatí nájem, koupí si jídlo nebo si půjdou koupit léky. Tyto skupiny se mohou den ze dne ocitnout na ulici, bez domova.

Před třiceti lety jsme si to neuměli představit. Až kapitalismus nám ukázal, jak »spravedlivý« je tento režim. Právo na bydlení zmizelo do nenávratna, chudoba, nezaměstnanost a přežívání díky almužnám a dávkám se staly skutečností.

Hlavní město je na první příčce, pokud jde o počet lidí bez domova. Netýká se to jen dospělých. Spolu s nimi spadá do této zoufalé situace stále víc dětí. Mnozí se poctivě snaží do beznaděje nespadnout, případně napřít veškeré síly, aby se z ní dostali. Někdy je jim podána pomocná ruka, jindy jsou sraženy do bezvýchodnosti třeba těmi, kteří mají pomoc potřebným lidem ve své kompetenci… poslanci, ministři, úředníci, radní, zastupitelé.

Projekt Kuchařky bez domova je jedním z těch, které měly za úkol dát novou šanci ženám bez přístřeší, ženám, které se většinou ne vlastní vinou dostaly na dno. Dal jim šanci získat práci a vrátit se do normálního života. Získaly zkušenosti s profesionálním vařením, pustily se do vzdělávání, začaly pomáhat nejen sobě, ale i ostatním. Spolupracovaly s farmáři i s velkými řetězci, využívaly potravinové přebytky. Teď mají snad skončit. A já se ptám, proč? Kdo za to nese zodpovědnost?

Několikrát jsem navštívila jejich provozovnu na Praze 5. Čisté prostředí, milé ženy za pultem, vynikající kvalita stravování. Člověk se tu cítil doma. A zároveň měl dobrý pocit z toho, že pomáhá dobré věci. A najednou má projekt skončit?

Praha je bohaté město. Ale o své občany se postarat neumí. Peníze jsou asi potřeba jinde. Ztrácejí se v černých dírách korupce, v prodražených dopravních stavbách, v platech externích pracovníků za práci placených úředníků, mizí v politických neziskovkách plnících úkoly na objednávku. A i stát se zavřenýma očima dává od těchto problémů ruce pryč. V tomto režimu se přece každý musí postarat sám o sebe.

Marta SEMELOVÁ, předsedkyně KV KSČM Praha, bývalá poslankyně zabývající se sociální problematikou