Nedostatek pracovní síly se v české ekonomice šíří napříč profesemi, nejvíc ale pálí firmy v oblasti stavebnictví. Podle průzkumu Hospodářské komory hlásí chybějící klíčové profese bezmála šedesát procent stavebních firem, v celém segmentu se mezi nejžádanějšími objevují montážní dělníci či elektrotechnici. Šetření Hospodářské komory ČR mezi 450 firmami napříč regiony ukazuje, že nedostatek lidí systémově brzdí české stavebnictví.
NEMÁTE ČAS ČLÁNEK ČÍST? MŮŽETE SI HO POSLECHNOUT
Montážní dělníci a elektrotechnici chybějí více než pětině podniků a nedostatek řemeslníků na stavbách se propisuje do potíží zhruba 17 % podniků, které označují chybějící personál jako bariéru v podnikání.
Celkově postrádá klíčové profese nadpoloviční většina stavebních firem, konkrétně 57,9 %. »Stavebnictví je dlouhodobě svázané zdlouhavými povolovacími řízeními a přebujelou administrativou. Nedostatek lidí je dalším střípkem do mixu překážek, s nimiž se sektor potýká, a které prohlubují problémy s dostupností bydlení,« řekl Roman Renda, analytik Hospodářské komory ČR.
Svaz podnikatelů ve stavebnictví zároveň varuje, že do pěti let může na trhu práce chybět až 74 000 lidí. Ministerstvo průmyslu a obchodu ve shrnutí výsledků stavebnictví za prosinec 2025 připouští, že i při zlepšující se kondici oboru zůstávají hlavními bariérami růstu nedostatečná poptávka a nedostatek zaměstnanců.
»Stavebnictví je nejslabším místem českého trhu práce. Nové projekty brzy nebude mít kdo stavět, přestože tento segment podle posledních statistik patří k tahounům tuzemské ekonomiky,« připomněl Petr Přichystal ze společnosti Lomax. Čísla mu dávají za pravdu – tuzemská stavební produkce podle Českého statistického úřadu meziročně stoupla o 9,3 %, objem nových stavebních zakázek pak narostl o 8,8 %. Celkově bylo české stavebnictví v průběhu roku 2025 nad úrovní unijní sedmadvacítky.
Montéři nejsou
Z pohledu provozu budov je montážní práce klíčová a často rozhoduje o tom, jestli stavba funguje i po předání. A právě tady se nedostatek lidí projevuje nejtvrději. »Úbytek lidských i materiálních kapacit je nejvýraznější za posledních pět let, pociťujeme to především u montérů, jejichž práce je technicky velice náročná,« popsal Přichystal. Firmy proto častěji přesouvají část činností do dílen, standardizují montážní postupy a u servisních zásahů více plánují. Přesto se tlak nakonec přelévá do cen i čekacích dob.
V praxi to znamená rozkouskované zakázky, delší čekání na subdodávky a vyšší náklady na koordinaci. To se v technické správě budov typicky projeví na servisu, reklamacích i dostupnosti montážních kapacit pro opravy. »Řada společností už naráží na limity svých provozních kapacit, což do budoucna může vést k prodlužování dodacích lhůt a vytvářet tlak na růst cen stavebních prací,« upozornil Michal Vacek, ředitel poradenské společnosti CEEC Research.
Změny ve vzdělávání i řízená migrace
Čísla Svazu podnikatelů ve stavebnictví jsou výmluvná, ve stavebnictví pracuje zhruba 415 tisíc lidí, z toho přibližně 40 tisíc tvoří Ukrajinci a dalších 35 tisíc cizinci z ostatních zemí světa. To je pracovní síla, která drží při životě hlavně »tvrdé profese« – od hrubé stavby po montáže technologií. Krátkodobě bez rychlejšího zapojení pracovních sil ze zahraničí nepůjde udržet tempo stavební produkce. I proto vláda představila novou hospodářskou strategii, která klade důraz na modernizaci vzdělávání. Podle Přichystala chybí větší podpora technických oborů ze strany státu, tam totiž leží budoucnost naší ekonomiky. Jednou z cest, jak k oboru přitáhnout mladou generaci může být větší zapojení moderních technologií, včetně využití robotizace či umělé inteligence při výuce na specializovaných středních školách.
Jiří WERTZ
9 komentáře
Většina stavařů si „na zahradě“ tajně staví zásobníky a atomové bunkry, protože nechtějí dopadnout jako Ukrainci.. I když to v ČR půjde velmi rychle? ..
Atomové bunkry si staví hlavně miliardáři, co neví co s penězi a potom pár nadšenců očekávajících konec světa. Rozhodně ne průměrní stavaři. Ani průměrný podnikatel většinou za tohle nebude vyhazovat peníze.
Ne každý musí být „podnikatelem“/kapitalistou…
Také není. Ve vyspělých kapitalistických zemích je méně podnikatelů než například v těch nejzaostalejších Afrických státech. Kde nejsou velké firmy, musí každý dělat sám na sebe – podnikat. Čím vyspělejší stát, tím méně podnikatelů.
Lidi jsou. Jen je kapitalismus nedokáže dostat tam, kde jsou potřeba. Manažeři a akcionáři musí brát miliony a pak není na zaplacení normálních lidí. Chyba není v tom že nejsou lidi, ale v tom, že zaplatit je není priorita systému. A také v tom, že mnoho lidí dělá věci spíše škodlivé – právníci mají nejvyšší ohodnocení za obhajobu grázlů, ekonomové za zprostředkování daňových úniků, spekulanti za to, že zdražují vše pro ostatní. A pak se někdo diví, že nemáte peníze na svatby? A že než zaplatit našim lidem, aby si mohli dovolit mít rodinu, tak raději budeme prosazovat přistěhovale? To nevidíte, jak to dopadlo ve „vyspělých kapitalistických státech“, kde už většinu původní populace nahradili přistěhovalci? A řízená migrace je hloupost. Vždycky nakonec bude řízená tak, aby vydělali stavební firmy a na další vývoj systému se bude kašlat. Plánují jen okamžitý zisk. Na nic víc nemají. A podle toho to dopadne.
No to není jen o penězích. Klaus rušil učňáky stavebního ražení. Chodili tam kluci ze zvláštních škol, ale byli velice šikovní.
Kde je dnes najdete a kdy se vrátíme k učňovskému školství? Ne každý musí mít maturitu.
Ano, je to i o tom, že lidé nemají potřebné vzdělání. To ale nic nemění na tom, že lidé jsou. Jestli jim systém nedokáže dát potřebné vzdělání nebo jestli nedokáže přesměrovat peníze, to už je vedlejší. To hlavní je selhání systému. Ale nesouhlasím s tím, že je nutné omezit maturity. Jedním z důvodů úpadku učňovského školství je to, že lidé předem ví, že tam chodí ti méně inteligentní. Spíš nevidím důvod, proč by třeba nemohl existovat na řemeslo jak učňovský obor, tak středoškolský. Pokud se počítá s tím, že na učňáky chodí ti méně inteligentní, je potřeba, aby sytém dal najevo, že řemesla jsou i pro ti inteligentní a že zaměření na řemeslo neznamená omezení šancí na další vzdělávání. V některých státech je běžné, že se lidé po učňáku hlásí na vysokou školu. To u nás není. Já chápu, že kluci ze zvláštních škol mohli být v něčem šikovní. To ale nic nemění na tom, že to že chodili do zvláštní školy mělo nějaký důvod a že někteří chtějí intelektuálně náročnější vzdělání. A systém by měl umožňovat propojit řemesla a intelekt. Náš systém to ale umožňuje jen velmi omezeně a proto je logické, že lidé dědi na řemesla dávat nechtějí. Klausovo rušení učňáků sice problémy zhoršilo, ale nestačilo by ani jejich zachování. Byl potřeba rozvoj.
Je možné, že nějaký jedinec ve stavebnictví by zvládl průmyslovku, paraxi ve stavebnictví a Vysokou školu. Kde takové lidi ale najít? Muselo by nastoupit znovu kádrování.
Pokud by jedinec absolvoval všechny tři části, bylo by to pro stát ieální
Je možné, že nějaký jedinec ve stavebnictví by zvládl průmyslovku, paraxi ve stavebnictví a Vysokou školu. Kde takové lidi ale najít? Muselo by nastoupit znovu kádrování.
Pokud by jedinec absolvoval všechny tři části, bylo by to pro stát ideální
Komentáře jsou uzavřeny.