USA, NATO a EU jsou ve střetu ohledně využití zbrojního programu v hodnotě jednoho trilionu dolarů – tedy kdo se vlastně napakuje!?!
A německý hegemon v Evropě? Diplomacie beze zbraní je pro něj jako hudba bez nástrojů…
Evropská unie a NATO se nacházejí v eskalující kritické situaci, ve »válce o vliv«. Střet je o využití (zisky) masivního evropského programu znovuvyzbrojování v hodnotě více než jeden trilion dolarů, který by měl směřovat ve formě objednávek převážně do USA. Naopak vojenská strategie Německa je založena na myšlence, že Německo jako největší evropská ekonomika musí a převezme vedoucí roli v NATO, ve stále komplexnějším a ostřejším prostředí hrozeb – včetně vojenských. Znamená to změnu paradigmatu v Evropě, role hlavně německého a francouzského potenciálu. A podtrhuje ambice Německa ovlivňovat události. To vše je už schváleno generálu Carstenu Breuerovi – vůdci Bundeswehru. Německý kancléř Friedrich Merz navíc prohlásil, že evropská diplomatická síla bude skutečně účinná pouze tehdy, bude-li podpořena vojenskými schopnostmi. »Existuje krásné rčení Fridricha II., který kdysi řekl, že diplomacie beze zbraní je jako hudba bez nástrojů. Z toho vždy vyvozuji následující vzorec: chceme se umět bránit, abychom se nemuseli bránit. Evropská diplomatická síla skutečně naplní svůj potenciál pouze tehdy, pokud ji podpoříme vojenskými schopnostmi. Proto se obracím na Francouze a říkám: Pojďme si promluvit o tom, jak můžeme Evropu bránit.« Tento program Německa je konstruovaným hlavním pilířem evropského obranného dogmatu, který je pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa. USA vyžadují velké objednávky pro americký zbrojní průmysl. Německo, Francie, Španělsko, ale i ČR a SR v tomto programu vidí naopak nástroj nejen orientovaný na zbrojení-obranu, ale i na prostředky na reorganizaci části svého průmyslu. Cíl radikálního zvýšení výdajů na obranu otevřel debatu o tom, kdo vlastně bude kontrolovat průmyslový a výrobní rozměr opětného vyzbrojování v Evropě – tj. v oblasti, ve které má EU větší odborné znalosti a potenciál a kde je ukryt cíl německo-francouzské hegemonie.
Konflikt ohledně obranného průmyslu
Neshody v NATO se točí kolem toho, kdo povede eskalaci výroby zbraní a jak to ovlivní zbraňové systémy, které bude Evropa v budoucnu používat. EU prosazuje politiku posilování samostatného evropského obranného průmyslu a vnitroevropské spolupráce, zatímco NATO to hraje na obě strany. Hlavně ale podporuje tzv. transatlantickou spolupráci – tj. udržování amerických zbraňových systémů v evropském arzenálu. Jak poznamenává analytik z EU Institute for Security Studies: Obě strany se shodují, že by se Evropa měla více podílet na své obraně, ale neshodují se v tom, jak tohoto cíle dosáhnout. Proto Trump hrozí »odchodem« USA z Aliance, nebo i omezením základen v SRN. Evropa má přece nakupovat v USA!
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se setkává pravidelně s generálním tajemníkem NATO Markem Ruttem, přičemž klíčovým tématem programu je i politika obranného průmyslu. Předsedkyně EK však musí vyhovět hlavně německému a francouzskému průmyslu. EU prosazuje schválené iniciativy, jako jsou evropské systémy protivzdušné obrany, »zeď dronů« na hranici s Ruskem a posilování svých vojenských struktur, což jsou kroky, které NATO vnímá se skepticismem. Rutte marně varuje, že Evropa »sní«, pokud si myslí, že se dokáže bránit bez USA. EU mezitím uvolnila finanční nástroje a fiskální pravidla, tj. program SAFE, a to s cílem podpořit výdaje na obranu, a zároveň již uplatňuje politiky, které při zadávání veřejných zakázek zvýhodňují evropský průmysl. Německo navrhuje »vyváženější« přístup, tj., zachování přístupu k americkým systémům, jako jsou systémy Patriot a letadla F-35, zatímco Macron přímo mluví o evropské armádě.
Rostoucí napětí posiluje i politika Washingtonu. Trumpův konfrontační postoj vůči Evropě posílil v Bruselu pozici nezbytnosti »strategické autonomie« v oblasti obranné výroby a evropské armády. Představitelé EU tvrdí, že Evropa musí »rychle, masivně a za nízké náklady« zvýšit domácí produkci zbraní.
ListFinancial Times (FT) poukazuje na to, že navzdory institucionálním neshodám zůstává většina rozhodnutí stále na členských státech, které určují, kam směřuje přibližně 90 procent výdajů na jejich obranu. Výsledkem je i podle FT složitá rovnováha zájmů mezi EU a NATO, kde spolupráce koexistuje se soupeřením o vliv v největším evropském zbrojním programu posledních desetiletí. A nová vyzbrojovací politika v pojetí USA vyjadřuje nový typ vazalství – pět procent HDP na zbrojní výdaje, které budou doprovázeny permanentními půjčkami států Evropy a současně ořezáváním výdajů a velkým daňovým zatížením pro občany.
Důsledky? Možná válka a ožebračení Evropanů
Analýza FT nicméně přehlíží, že požadavky USA na obrovské výdaje na zbrojení jsou 2x až 4x větší než byly obvyklé v minulosti (v Evropě). K tomu bude patřit i vytvoření nových armád! S horentními výdaji bude nutně korespondovat ořezání výdajů na školství, sociální a rozvojovou politiku. Zbrojní horečka a »energetické a válečné hrozby« mají dnes dopad nejen na životní úroveň občanů, ale i na politickou situaci v jednotlivých evropských státech a na reálnou konfrontaci Západu s Ruskem!
Ioannis SIDEROPULOS
4 komentáře
!Analýza FT nicméně přehlíží, že požadavky USA na obrovské výdaje na zbrojení jsou 2x až 4x větší než byly obvyklé v minulosti (v Evropě).“
– – Ale to je normální Trumpova taktika při vyjednávání – Nadhodí nesmyslné požadavky a nadává všem, kdo na ně nepřistoupí. A i když ten druhý hodně uhne, tak je to pro Trumpa pořád vítězství. Lidi jako je Trump je potřeba poslat tam, kam slunce nesvítí. Jenže to EU nedokáže. A že se EU nedokáže bránit bez USA? No, zaprvé dnes se potřebuje bránit hlavně proti USA. A když se dostaneme do sféry vlivu někoho jiného, tak co? Když nás ovládali Rusové, byly životní jistoty a dostupnější bydlení. Ale nebyl tak velký konzum. Většina lidí žila v klidu a dobře. Běžným lidem může být jedno, do jaké sféry spadají. Problém budou mít možná miliardáři a hlavouni, a nevím, proč bych měl přispívat na zbrojení, které bude obhajovat jejich způsob života. Tak jako tak běžní lidé budu dělat na ty nahoře. Navíc se ukazuje, že zbraně jsou neefektivní. USA příliš nepomohli na Ukrajině a s válkou Íránu mají také problém. Kupodivu státy které zbrojí daleko méně jako je Čína a zaměřují se spíše na ekonomickou moc jsou na tom obvykle lépe a spíše prosadí svůj vliv. Mimochodem se obecně uznává, že USA vyhráli studenou válku tak, že omezili zbrojení a začali dávat peníze na užitečnější věci. Stupňovat závody ve zbrojení je nesmysl. Navíc v době, kdy obyvatelstvo EU vymírá a je nahrazováno je prosazování války asi tak rozumné, jako když při vypuknutí požáru vašeho domu začnete dělat ze sklepa toho domu muniční sklad. Místo záchrany života a hašení investujete do něčeho, co vám bouchne pod zadkem, protože nejste schopni vycházet ze sousedy, považujete je za satanáše a musíte je za každou cenu porazit, protože vás přece chtějí zničit.
KDOVI ZDA PANA Putina napadne,že je nutné uzavřít ukrajinskou hranici ze směru Bělorusko.Tak,muže být zástavenacválka
?!
Dnešní technika to muže umožnit beze ztrat na životech a bez dodávek zbraní od Lejdy teflonové LEJNO a munice se zastavil denacifikace Ukrajiny zabíjenim těch banderovcu,kteří ještě zbyli po SS divizi GALIZIEN.
Dodatek: dobrý ruský článek v němčině o možnosti vypuknutí jaderné války
https://rtde.life/international/157836-wer-blinzelt-zuerst-ist-atomkrieg/
Na Rusku je průkazně spolehlivé, že když řeknou „tady je naše červená čára“, tak to také tak platí, jako jsme to už i viděli v Ukrajině. A Rusové teď zase na RT jasně říkají, že když Evropa bude dále podporovat a vyzbrojovat Urajinu, že budou muset v Evropě jako v Ukrajině začít bombardovat tyto výrobny a nepřátelské cíle. A mimo jiné, že nepřipustí, aby Německo mohlo vojensky tak vysoko vyzbrojovat, že by to Rusko jako tehdy Hitler, mohlo nebezpečně ohrožovat. Takže by už bylo hodně na čase někam z Evropy zdrhout…
Komentáře jsou uzavřeny.