Česko se musí vymanit z modelu montovny a svou budoucnost stavět na výzkumu, inovacích a exportu vlastních technologií. Místo toho zatím úspěšněji exportuje vlastní talentované vědkyně a vědce, kteří se po získání zkušeností v zahraničí již nevrátí, varuje organizace Czexpats in Science.
Podle studie organizace Czexpats in Science, sdružující české vědce a vědkyně v zahraničí, jich působí na vědeckých institucích v zahraničí několik tisíc. Z průzkumu, který je součástí studie, vyplývá, že »určitě« se vrátit plánuje jen 10 %, zatímco zhruba třetina se vrátit spíše nechce. Více než polovina zůstává nerozhodnutá.
»Návrat jen zhruba desetiny vědců a vědkyň je pro českou vědu a ekonomiku velká prohra. Musíme usilovat o návrat alespoň poloviny expatů. Bariérou nejsou jen nízké platy, ale paradoxně i fakt, že vědec přichází zvenčí,« řekl Matouš Glanc, ředitel Czexpats in Science. »Ochota k návratu se navíc snižuje s přibývajícími lety v zahraničí a narozením dětí. Když už se vědci vracejí, tak nejčastěji nikoli kvůli vědě, ale z osobních důvodů, například kvůli stárnoucím rodičům,« uvedl Glanc.
Místo zájmu narážejí na zavřené dveře
Zájem o návrat tu přitom je. Více než 80 % dotázaných by rádo s českou vědou spolupracovalo intenzivněji. Problém je, že domácí prostředí je často nedokáže přesvědčit, že o ně skutečně stojí. Hlavní bariérou pro návrat jsou sice nízké platy (69 %), ale hned na druhém místě stojí netransparentnost výběrových řízení, nepotismus a obsazování pozic vlastními absolventy. Tuto bariéru označila za klíčovou více než polovina dotázaných.
Respondenti popisují prostředí, kde se o volných místech člověk dozví spíše u piva než z veřejných výběrových řízení. Ženy uváděly výrazně horší zkušenosti včetně sexismu, který instituce odmítaly řešit. Několik vědců odešlo poté, co upozornili na neetické praktiky a vedení se postavilo proti nim. Přesto většina projevovala zájem o návrat s motivací přispět ke změně.
Univerzity trpí kolektivní neodpovědností
Institut pro rozvoj vysokého školství upozorňuje, že české univerzity trpí »kolektivní neodpovědností«. »Akademičtí senátoři často mezi kandidáty na rektora hledají toho nejslabšího, který bude do činnosti fakult zasahovat co nejméně a nebude je obtěžovat příliš mnoha inovacemi,« řekl Šimon Stiburek z Institutu. Rektor sice formálně odpovídá za univerzitu, ale nemůže prosadit skutečnou změnu bez souhlasu akademického senátu, součinnosti děkanů a dalších aktérů. »Mnoho lidí má schopnost změny zablokovat, ale nikdo je nemůže prosadit. Důsledkem je kolektivní neodpovědnost a nekompetence,« potvrdila právní vědkyně Pavlína Hubková.
Univerzity navíc často fungují jako volné konfederace fakult, kde v důsledku tohoto systému přežívají i neživotaschopné programy: nikoli jako důsledek koncepčního rozhodnutí, ale proto, že nikdo nemá sílu je zrušit. Klíčové pozice se neobsazují v otevřených výběrových řízeních, ale volbou. Často kandidáta kolegové »přemluví, aby to vzal«, protože tyto pozice znamenají odpovědnost bez reálných pravomocí, takže schopní akademičtí manažeři je odmítají.
Zahraniční inspirace
Dobrou zprávou je, že s podobnými problémy se dříve potýkaly i země, které jsou dnes ve vědě a výzkumu na světové špičce. Příkladem dobrých změn je Finsko, které v roce 2010 změnilo způsob řízení univerzit. Strategické pravomoci přesunulo na správní radu, v níž musí být alespoň 40 % externích členů, a zároveň posílilo roli rektora. Akademickému senátu ponechalo kontrolní funkci.
»Akademická samospráva nebyla popřena, ale byla transformována do podoby, kdy je mnohem akceschopnější a umožňuje strategické řízení univerzit a efektivní koordinaci napříč fakultami. I díky tomu se Finsku daří rozvíjet jednu z nejinovativnějších ekonomik v Evropě,« je přesvědčen Stiburek.
Jiří WERTZ
8 komentáře
Dobře, chcete pryč, tak vše zaplatit….
Tohle celkem chápu u lékařů a podobných povolání, kteří tak jako tak mají dobré místo. Ale pokud dostanete na výběr mezi vědeckou prací v cizině a prací v supermarketu u nás, tak to zas tak jednoznačně nevidím. Je ale pravda, že pokud mají lidé školu zadarmo, pár let by u nás pracovat měli.
Proč by lidé měli zůstávat a žít ve velmi podřadných zemích, kde se už ani nedá mluvit o žití, ale jen o základním přežívání.. A definice podřadných zemí má i několik různých charakteristik.. Kam jednoznačně patří i ČR, která je pro bohaté židy úplně výborná s dosazenou Sorosovou židovládou a plná poslušných a pracovitých českých a uprchlických Gójů, kteří jim slouží jako levní pracovní otroci. Normální člověk si prostě ani neumí a nesmí představit, že by úplně a bez práce měl vysoký peněžní příjem a mohl si prostě jenom až do sytosti užívat života a zemské krásy všude na světě kam se mu jen zlíbí.. Zkuste si jenom představit, že jste žid, a vlastníte nějakou velkou příjmovou organizaci jako je třeba pronájem bytů v Praze, (což je klasika), kde vlastníte několik domů a paneláků a každý měsíc berete nájem, řekněme z 300 bytovek. Což nepřehnaně měsíčně klidně dělá částku 4.050.000 korun aniž by jste hnul prstem…Takže tu máme chrakteristiku číslo ((1) Pánové a otroci ve vyhrocené kolonii)).
————————–
Další možnost je Ukrajina, která je životně už úplně beznadějná chakteristika číslo ((2). Válečně zničená a zaniklá koloniální země)).
————————–
Další možnost je třeba zdrhout někam, kde jsou mnohem lepší poměry a platy, jako například Švýcarsko, kam se i spousta Němců snaží přesunout a usadit. Což je charkteristika číslo ((3)= celkem vyvážená kapitalistická země, ale už i začleněná do USraelské říše, která se poslušně podřídila USA a Bruselu.
—————————
Nejlepší jsou asi naprosto suverení a svobodné země Rusko a Čína, kde má Rusko obrovskou výhodu dostatečných surovin a obrovského životního prostoru, a světově nejlepší možnosti životního úspěchu, pakliže se sami nezacpou tím nenažraným oligarchismem, který potřebuje otrocký režim. O proti Číně, která bezva jede a má nejlepší společenský systém a technologický vývoj. Jediné co nás Evropany odráží je řeč a přelidněnost. Takže nic pro normalní občany, ale bezva pro kreativní a podnikatelské osoby, kteří tam mohou velmi dobře žít. Což je charakteristika číslo ((4) dvě pozitivní velmoci.
—————————
Vynechávám ty USraeldké parchantské, zlodějské, země jako USA, Izrael, Anglii, Francii, i Německo, kde si nepolepšíš a jako uprchlík už nejdou šance…Uvítal bych článek a diskusi o této tématice, že ČR je nemožná země a kam je nejlepší zdrhnout? Je mi líto, že v ČR a i v Evropě už vůbec nevidím nějakou dobrou budoucnost.
Byla by zajímavá statistika, kam ti vědci odchází. Ale o tom že to hlavně jsou ty země které doporučujete dost pochybuji. Další věc je, že těm vědcům jde o podmínky pro vědu a pro ně. Jaký mají s nájmem problém běžní lidé je asi moc zajímat nebude. Pokud chudí dělají nejen na bohaté ale i na vyšší platy vědců, tak přeliv funguje. U nás se to ale směruje jen na ty bohaté, často bez ohledu na inteligenci. Podle AI nejčastěji odchází do zemí: Německo, Velká Británie, USA, Švýcarsko, Skandinávie. Myslím že většina z nich by s tou Čínou a Ruskem nesouhlasila. A já vám to také moc nevěřím.
Stačí se podívat na film „Enigma“, jak dopadl špičkový matematik a vědec Alan Turing v Anglii. A takových biografických filmů o vědcích na špatné straně existuje i více. Pro mě je Rusko a Čína zaručeně ta lepší strana, kde už delší dobu připravuji a sbírám infornace, a chystám se tam přesunout. Nemám co ztratit a není žádný problém poznat a vybrat si, mezi Ruskem a Čínou protože tam cestování není žádný problém. V Rusku jsem už byl, a je mi to blízká slovanská země, a ruštinu docela ovládám. Obchodně mě obě země velmi lákají a mám i co nabízet. Takže to už mám i rozjeté a příště nashle a polibte…
Turing spáchal sebevraždu, protože byl obviněn z homosexuality. Myslím že od jeho doby se situace dost změnila a dnes by s tím neměl problémy nikdo a už vůbec ne vědci. Homosexualita je dnes brána jako normální. Takže ten váš případ moc nesedí. Do Ruska nebo Číny samozřejmě odjet můžete, nikdo vám nebrání. Pokud jde o „nashle a polibte“ tak myslím, že bez vašich propagačních příspěvků by se dost lidí obešlo. Navíc o tom že je přestanete psát dost pochybuji, i kdyby jste se náhodou skutečně přestěhoval. A pravda je, že pokud se přestěhujete a budete psát z první ruky, možná to bude i zajímavější. Pokud ne, také to přežiju.
Zase vám uchází, že A.Turing byl špičkový vědec a matematik, ale také velký režimový naivka. Jako vědci mu dělali značné potíže a musel se hodně snažit a měl jenom hodně štěstí, že měl úspěch. Každý jiný vědec by si řekl, „tak vy mi děláte problémy a policejní dohled kvůli homosexualitě.. tak já na vás kašlu“.. a tak by možná i mohl déle žít.. a Anglie by šla do hajzlu. Což se už i děje všude v Evropě, kde právě probíhají velmi podobné principy že jim těm USraelcům NATO serem..
Hlavně mi uchází jak to co píšete souvisí s předchozím tématem. Dobře, byl to naivka. To ale nic nemění na tom, že dnes jsou podmínky jiné než tehdy a pro dnešní dobu to není argument. A tehdy na nic kašlat nemohl, postavili jej před soud a odsoudili jej (mohl si vybrat mezi několikaletou léčbou včetně hormonální nebo vězením, zkusil léčbu ale psychicky to neunesl). Nějak nechápu jak by nějaký vědec mohl kašlat na vymahatelné nařízení soudu. Mohl by se maximálně pokusit o útěk ze země (ale jinde by to tehdy lepší nebylo) nebo se ukrývat (což by pro něj byl asi také velký trest sám o sobě a určitě by jej nenechali pracovat na nějakém vědeckém postu, kde by si jej každý všiml. Dnes sice vědci problém mají, ale nezavírají je. A i tehdy byl Turing výjimka.
Komentáře jsou uzavřeny.