Ovocnáři sledují vývoj počasí s obavami. Definitivní dopady nočních mrazů bude možné vyhodnotit až v průběhu května, podle meteorologů hrozí ranní mrazíky letos zhruba do poloviny měsíce. Nejohroženější jsou nyní již odkvetlé druhy – zejména meruňky, broskvoně, třešně a švestky, ale i právě kvetoucí jabloně. Nejen květ, ale především malý plůdek, je přitom extrémně citlivý – poškození může nastat už při teplotách kolem −2 °C.
Vedle každoročního rizika mrazů čelí české ovocnářství dlouhodobým ekonomickým problémům. Za posledních 30 let se výměra sadů snížila o více než 40 % a jen v roce 2023 ubyl přes milion stromů. Produkce ovoce se v roce 2024 propadla na přibližně 48 tisíc tun.
»Pěstitelé často nemají jinou možnost než sady likvidovat. Nízké výkupní ceny, vysoké náklady, včetně nákladů způsobených složitými regulacemi, a silná konkurence dovozů – zejména z Polska – v kombinaci s nízkou preferencí domácí produkce ze strany supermarketů postupně vytlačují domácí produkci z trhu,« upozornil předseda Ovocnářské unie Martin Ludvík.
Situace českých ovocnářů je přitom specifická. Na rozdíl od jiných zemí Evropské unie není hlavním problémem samotná cena domácí produkce – ta je ve většině případů srovnatelná nebo nižší než u dovozů ze západní Evropy. Rozhodující roli ale hraje silný tlak levného ovoce z Polska. Čeští pěstitelé se dostávají do situace, kdy jsou nuceni přibližovat se cenám, které pro ně nejsou ekonomicky udržitelné. Pokud se jim to nepodaří, ztrácejí přístup na trh; pokud ano, produkce se jim dlouhodobě nevyplácí. Výsledkem je postupné omezování investic, stárnutí sadů a snižování produkce, což dále oslabuje jejich schopnost dodávat potřebné objemy.
Ekonomicky dává největší smysl pěstovat vysoce kvalitní jakostní ovoce pro čerstvý trh. To je ale největší problém kvůli nedostatku pracovní síly, škodám v důsledku mrazu, sucha a krupobití.
Problémem není jen samotné pěstování, ale i to, že čeští ovocnáři přišli o podíl na zpracování a zároveň nedokážou v současné struktuře trhu soustředit dostatečné objemy pro stabilní dodávky do obchodní sítě. Zatímco v minulosti existovala síť zpracovatelských podniků navázaných na pěstitele, dnes většina přidané hodnoty vzniká mimo Českou republiku.
Podle Zemědělského svazu spočívá jedna z cest k větší stabilitě v posílení odbytových družstev. Ta mají v ostatních sektorech zejména úlohu ve vyjednání výhodnější ceny při prodeji maloobchodníkům a případně ve společném zpracování – provozování potravinářských závodů.
Jiří WERTZ
2 komentáře
Tento rok jarní Máj/Květen prakticky vůbec nebyl a možná přijde až teď v červnu? A nejen že mnohé květiny nemohly vykvést, ale také ten všemožný jarní hmyz dost vymřel, protože nenašel potravu.
Milovníci přírody, jako jsem i já pozorují co se v přírodě děje a když vidím v zahradě zoufalé čmeláky jak marně hledají květiny, tak už pro ně delší dobu mám instalovaná cukrová krmítka, kde mi i dělá velkou radost, když vidím jak to čmeláci s vděkem používají. Ta hmyzová krmítka už provozuji několit let, když v minulosti přišly opačně jarní vedra a květiny všude usichaly. Spousta lidí si v zahrádce instalují tak zvaný hmyzový hotel, ale úplně přehlíží, že ten užitečný hmyz v krizových dobách také nutně potřebuje potravu, kde jenom stačí voda a trochu cukru jako 30% roztok. A upravenou nádobu, kde se mohou dobře držet a nespadnout tam a utopit…
„ozhodující roli ale hraje silný tlak levného ovoce z Polska. Čeští pěstitelé se dostávají do situace, kdy jsou nuceni přibližovat se cenám, které pro ně nejsou ekonomicky udržitelné. “
– – –
Soběstačnost, stabilita a zaměstnanost vs využívání toho aktuálně nejvýhodnějšího – dokud někdo nepřijde s ekonomickým systémem, který to dilema vyřeší, tak budou problémy pořád.
Komentáře jsou uzavřeny.