Protesty zemědělců byly úspěšné. Dohoda EU–Mercosur ZATÍM u ledu

Tisíce zemědělců z celé Evropy se v polovině ledna sjely do Štrasburku, aby už poněkolikáté hlasitě vyjádřily svůj nesouhlas s obchodní dohodou mezi Evropskou unií a jihoamerickým uskupením Mercosur. Nebyl to první masový protest. A měly evidentně smysl. Evropský parlament spornou dohodu poslal k přezkumu Soudnímu dvoru EU.

Proč je zemědělcům trnem v oku? »Obchodní dohoda mezi Evropskou unií a jihoamerickým uskupením Mercosur, které sdružuje Argentinu, Brazílii, Paraguay a Uruguay, fakticky otevírá evropský trh levným a méně kvalitním dovozům hovězího masa, drůbeže a cukru. Potraviny z těchto zemí nemusí splňovat vysoké evropské standardy jakosti ani požadavky na výrobní proces. V Jižní Americe se například běžně používají antibiotika, růstové hormony či pesticidy, které jsou v Evropské unii dlouhodobě zakázané. To vytváří nerovné podmínky na trhu a může vést k útlumu evropské kvalitní produkce, což zemědělci a potravináři jednoznačně odmítají. Argumenty, že jihoamerické dovozy v omezeném množství nemohou evropský trh zásadně ovlivnit, neobstojí. Zkušenosti například s levnými dovozy cukru z Ukrajiny, které vedly k výraznému propadu cen, ukazují opak,« vysvětlil Jan Doležal, prezident Agrární komory ČR, která protesty aktivně podporovala.

»Nelze soutěžit s někým, kdo vyrábí za úplně jiných podmínek. Nedává smysl, aby Evropská unie na jedné straně zemědělcům každý rok utahovala šrouby nákladných regulací a byrokracie a na straně druhé otevírala trh zvýhodněným dovozům z regionů, kde tyto povinnosti neexistují,« tvrdí předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha. Na argument zastánců dohody, že by šlo jen o malý objem dovozu připomněl nedávnou zkušenost s bezcelními dovozy cukru z Ukrajiny, které ukázaly, že dovozy představující pouze 2 až 3 % evropské spotřeby dokázaly srazit ceny o 35 %. A to vedlo k poklesu pěstebních ploch cukrové řepy, uzavírání cukrovarů a prakticky nevratnému zmenšení celého odvětví v Evropě. S Mercosurem podle něj obdobný scénář hrozí také v sektoru hovězího masa a dalších citlivých komodit. »Trh reaguje na levné dovozy extrémně rychle. Stačí relativně malý objem a cena letí dolů. Je naivní si myslet, že se to nedotkne evropských producentů. Dotkne, a zásadně,« upozornil Pýcha.

Podle české agrární komory by dohoda nejvíc ohrozila tři nejzranitelnější potraviny: hovězí maso, drůbež a cukr. V těchto odvětvích doslova hrozí existenční střet, který čeští a unijní producenti nemohou v nerovných podmínkách vyhrát. Komora upozorňuje na alarmující praxi v Brazílii, kde lze zakoupit bez předpisu silná antibiotika používaná u zvířat pro podporu růstu. Tato praxe vede ke vniku nebezpečných bakterií odolných vůči léčbě, což představuje globální zdravotní hrozbu. V jihoamerických chovech jsou navíc běžně užívány růstové hormony, které jsou v EU už dávno zakázané.

Díky levici

Dohodu již sice schválila Rada EU i Evropská komise, Evropský parlament však spornou dohodu s jihoamerickým obchodním sdružením poslal k přezkumu Soudnímu dvoru EU. Tomu může trvat až dva roky, než vydá rozhodnutí. To v praxi znamená významný odklad ratifikace a také oddálení dovozu zaoceánských zemědělských produktů a čas na další mobilizaci proti smlouvě.

Rezoluci na přezkum předložili poslanci klubu Levice s podporou dalších skupin i nezařazených – aktivní v tom byla například europoslankyně za STAČILO! a předsedkyně KSČM Kateřina Konečná, která se osobně účastnila i protestních akcí zemědělců. Pro návrh získali 334 hlasů, tedy víc než potřebnou polovinu. Proti ní hlasoval i europoslanec za STAČILO! Ondřej Dostál. I ten byl mezi demonstranty a dění komentoval: »Na demonstranty ve Štrasburku zkusili, co šlo – slzný plyn, dokonce kolem nich nechali proběhnout Danuši Nerudovou, to bylo velmi kruté. Ale stále jsou zde.«

»Tato dohoda může část evropských i českých zemědělců zlikvidovat, protože sem pustí zboží z Jižní Ameriky, kde ale nemají EU, a tak nemusí plnit celou řadu nesmyslných byrokratických překážek. A bohužel ani kvalitativních standardů. Takže logicky mají nižší náklady na výrobu. Jsem ráda za alespoň jeden úspěch. A to, že se nám podařilo tuto nevýhodnou dohodu poslat na soudní přezkoumání, protože byla vyjednávána velmi netransparentně. Reálně pro to zvedli ovšem ruku jen 4 z 21 europoslanců za ČR. Já, Ondra Dostál, Nikola Bartůšek a Ivan David. Ostatní europoslanci se na zemědělce vykašlali úplně,« poznamenala Konečná.

Výsledek protestů okomentoval i Martin Pýcha. »Rozhodnutí Evropského parlamentu je jasným signálem, že když zemědělci mluví jedním hlasem, dokážou pozornost politiků nakonec získat a dosáhnout alespoň dílčích úspěchů. Kéž europoslanci pochopí i to, že neprotestujeme jen proti jedné dohodě, ale za budoucnost evropského zemědělství, za rovné podmínky a za bezpečné, kvalitní potraviny pro evropské spotřebitele. Když jednou domácí produkci potravin omezíme pod jistou úroveň, znovu ji obnovit může být ve střednědobém horizontu nejen neuvěřitelně nákladné, ale možná i agronomicky a ekonomicky nemožné,« uzavřel předseda Zemědělského svazu ČR.

(dp)