Když se řekne Čína, většině lidí se vybaví ruch megapolí jako Peking nebo Šanghaj, starobylé chrámy rozeseté po celé této ohromné zemi a samozřejmě Velká čínská zeď. Jen málokdo si však uvědomí, že tato země skrývá i města, která dýchají nečekaně evropskou atmosférou. Jedním z těch, kdo toto netušil, jsem i já a město, které na mne touto atmosférou dýchlo, je Tsingtao – přístavní město v provincii Shandong, které překvapuje svou koloniální architekturou, širokými bulváry i rozvinutým průmyslem.
Od koloniální minulosti k technologické budoucnosti
Tsingtao leží na břehu Žlutého moře a pyšní se bohatou historií, jejíž nedílnou součástí je i období německé koloniální éry na přelomu 19. a 20. století. Právě tehdy zde vznikla řada elegantních budov v evropském stylu – vily s červenými střechami, kamenné kostely i ulice lemované kaštany, jež jako by z oka vypadly německému městečku. Procházka čtvrtí Badaguan tak připomíná spíše výlet do Bavorska než do východní Asie.
A právě čtvrť Badaguan je jedním z nejmalebnějších koutů Tsingtaa. Čtvrť Badaguan – volně přeloženo jako »Osm průchodů« tvoří historické jádro města. Tvoří ji síť ulic pojmenovaných po slavných čínských vojenských branách, avšak domy, které je lemují, jsou převážně evropské vily z období přelomu 19. a 20. století. S úžasem pozoruji domy postavené v různých stylech – od německého secesního a bavorsko-alpského, přes anglický venkovský styl, ale patrné jsou na mnoha místech i prvky francouzské architektury. Často šlo o rezidence bohatých německých úředníků a obchodníků, které byly později využívány čínskými elitami a během 20. století i významnými politickými osobnostmi. Jedním z nejznámějších objektů je i vila, která sloužila mj. i jako letní sídlo Mao Ce-tunga. Tato stavba v novogotickém stylu připomíná evropské zámečky a dnes je otevřena veřejnosti jako muzeum.
Na rozdíl od typicky rušných čínských měst působí Badaguan až překvapivě poklidně. Vily jsou obklopené upravenými zahradami a stromy, ulice jsou lemované platany, magnóliemi a borovicemi. Blízkost moře zajišťuje příjemné klima a svěží vzduch, který láká k procházkám nebo piknikům. Díky této atmosféře je čtvrť populární nejen mezi turisty, ale i mezi novomanželskými páry, které zde často fotí svatební portréty. Není divu – kombinace historické architektury a romantického pobřeží působí až filmově.
I když byla německá koloniální éra v Číně poměrně krátká, její stopy v Tsingtao zanechaly trvalý dojem. Německá čtvrť je dnes pečlivě udržována a chráněna jako kulturní dědictví. V této čtvrti se snoubí německý řád, romantika a exotika Dálného východu, což z ní činí skutečný unikát nejen v rámci Číny, ale i celé Asie. Návštěva Badaguan ale není jen architektonickým zážitkem – je také připomínkou spletité historie kontaktu mezi Východem a Západem. Součástí této historie komplikované historie je místního pivovar, který byl založen německými osadníky roku 1903. Značka Tsingtao Beer dnes patří mezi nejznámější čínská exportní piva na světě.
Ale Tsingtao není jen městem minulosti. Moderní čtvrti s mrakodrapy a obchodními centry, živá pobřežní promenáda i rychle se rozvíjející přístav svědčí o dynamickém růstu a důležitém postavení města v dnešní Číně.
Já ale již opouštím historické jádro města a vydávám se do místního přístavu. Jak jinak, než přes most v zátoce Jiazhou. Most měří více než 36 kilometrů přes moře a je pozoruhodným technickým dílem. Otevřen byl v roce 2011 a v době svého otevření držel titul nejdelšího mostu přes moře na světě. Jeho výstavba byla ukázkou inovativních řešení pro stavbu v náročných podmínkách chladných severních vod Číny. Spojením městské čtvrti Tsingtao se čtvrtí Huangdao se stal klíčovým motorem regionálního rozvoje – podpořil hospodářský růst, cestovní ruch a kulturní výměnu.
Po více než půlhodinovém přejezdu přes mořský záliv již vjíždím do přístavu Huangdao. Přístav jedním z největších a technologicky nejvyspělejších přístavů na světě. Je lídrem v oblasti inteligentní logistiky a automatizace. Jako první na světě provozuje plně automatizovaný kontejnerový terminál, který využívá 5G technologii. Tento terminál je vybaven bezobslužnými jeřáby, autonomními vozidly a systémy řízenými umělou inteligencí, které neustále optimalizují pracovní procesy. Přístav rovněž využívá technologie jako blockchain pro sledování dodavatelského řetězce a prediktivní údržbu, což přispívá k větší efektivitě a spolehlivosti. Inovativní postupy v oblasti zelené energie, jako je využívání pobřežní energie pro zakotvené lodě, podporují udržitelnost a ekologičnost. Přístav se tak tímto způsobem stává vzorem pro moderní námořní obchod, který spojuje vysokou technologii s ohledem na životní prostředí, snižuje náklady a emise a poskytuje bezproblémové globální propojení!
Celá aglomerace Tsingtao je pro mne fascinující kombinací Východu a Západu, historie a současnosti. Nabízí chuť staré Evropy v srdci Asie, přímořské klima, výtečné mořské plody a samozřejmě osvěžující minerální vody Laoshan. Můj čas strávený zde ovšem vypršel, čeká mne přejezd do dalšího přímořského města v provincii Shandong – města Yantai.
Inovace a moře jako hnací síla rozvoje
Po příjezdu do města Yantai mne čeká nalodění a plavba kurs »Genghai č. 1.« Tedy do integrovaného, inteligentního ekologického komplexu mořské farmy na dohled od pobřeží města Yantai. Komplex se nachází v oblasti s hloubkou mořské vody kolem 10 metrů. Díky automatizovaným krmným systémům, monitorování životního prostředí, 5G komunikaci a podvodním inspekčním robotům dokáže tento chytrý rybářský komplex každoročně chovat 200 000 kvalitních mořských ryb. Roční produkce může dosáhnout přibližně 150 000 kilogramů. Tento obrovský komplex ale neslouží jen pro chov ryb. Jeho součástí je i turistické zařízení, které má hlavní palubu ve tvaru hvězdice a slouží jako edukativní i volnočasová destinace pro turisty. Hlavní struktura komplexu má sedm pater dominantně se tyčící na mořskou hladinou s vnitřní plochou 10 000 metrů čtverečních, kde si návštěvníci mohou vychutnat mořské plody a vyzkoušet různé interaktivní atrakce.
Po návratu zpět na pobřeží nesmím vynechat návštěvu ulice Chaoyang, která je jednou z nejstarších a nejhistoričtějších ulic v Yantai. Nachází se na úpatí hory Yantai a díky blízkosti přístavu se rychle stala klíčovým centrem obchodu mezi Čínou a světem již na konci 19. století. Na ulici se proto mísí čínská a západní architektura, která dokládá bohatou minulost tohoto místa. V době svého vybudování byla ulice plná obchodů, bank a továren s nápisy v čínštině i angličtině. Dnes se zde historie mísí s moderním životem – kavárny a kluby přinášejí do této půvabné staré ulice novou energii. Rád bych zde strávil více času, ale můj čas strávený v provincii Shandong se naplnil. Čeká mě několikahodinová cesta rychlovlakem zpět do Pekingu, během které si přehrávám, co vše jsem v této provincii zažil.
Při cestě přes Qufu a Nishan, rodiště Konfucia, námořní metropoli Tsingtao a pobřežní inovační centrum Yantai jsem měl možnost poznat 2 500 let staré kulturní a filosofické dědictví Číny. Vedle poznávání kultury jsem ale viděl i inovační a technologické úspěchy. Zatímco se Shandong modernizuje a přizpůsobuje se novým výzvám 21. století, uchovává si ale i svou bohatou historickou a kulturní tradici.
Jaroslav RŮŽIČKA, Peking
