Sezóna respiračních onemocnění se už rozjela

Když se venku ochladí, stromy začnou ztrácet listy a děti se vracejí do lavic, skrytě to začíná – podzimní sezóna respiračních nemocí. Už během září lékaři zaznamenali nárůst případů onemocnění dýchacích cest. Co je dobré vědět, čemu věnovat pozornost a jak se bránit?

To, že v populaci dochází k nárůstu respiračních onemocnění, zvláště poté, co se lidé vrátí z prázdnin zpět do pracovních či školních kolektivů, je běžným jevem. Letos je potřeba k tomu připočíst i poměrně proměnlivé počasí, kdy se střídaly až horké dny s velmi chladnými a deštivými.
Ne vždy jde ale o »pouhou rýmu« či »nachlazení«. Lékaři zaznamenávají hlavně nárůst případů covidu. »Aktuálně registrujeme přibližně 400 případů za den. Je to ale očekávaný vývoj, protože jsme na začátku respirační sezóny, jak my říkáme. Onemocnění covidem předchází klasickou respirační sezonu, jak jsme zvyklí u chřipky. To, co je důležité, je, že zatím jsou pouze jednotky nemocných osob v nemocnicích,« říká hlavní hygienička Barbora Macková, ředitelka Státního zdravotního ústavu.
To dosvědčují i data hygienických stanic. Zatímco v srpnu bylo případů relativně minimum, od září dochází k setrvalému nárůstu. Zatímco 2. zářijový týden (8.–14. 9.) bylo evidování 3400 nových případů, další týden (15.–21. 9.) již cca 5300 nových případů.

Nachlazení, nebo něco jiného?

S určitými projevy zdravotního diskomfortu se v tomto období setkává mnoho lidí. Jak ale rozeznat, o jaké onemocnění jde a jak moc je závažné? Zjednodušeně se dá říci, že nachlazení se projevuje hlavně zarudlým nosem, kýcháním, mírnými bolestmi v krku a rýmou. Obvykle jde o mírné onemocnění, které trvá tři až sedm dní, a hospitalizace nejsou potřeba.
Situace se ale může rychle změnit, pokud jde o COVID-19. Typickými příznaky jsou bolest hlavy, kašel, horečka, únava, případně známá ztráta čichu a dušnost. Průběh nemoci může být mírný, ale u starších osob a lidí s chronickými onemocněními se může stát závažným. V loňském roce bylo v České republice hospitalizováno přibližně 3800 pacientů s COVID-19, z toho 11,5 procenta tvořily reinfekce.
Podobně závažná může být chřipka, která se projevuje horečkou, bolestmi svalů, únavou, bolestí v krku a kašlem. I když průběh bývá u většiny lidí mírný, u rizikových skupin může vést k vážným komplikacím. V chřipkové sezóně 2024/2025 bylo v Česku hlášeno 272 závažných případů chřipky vyžadujících hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče a 67 lidí podlehlo následkům této infekce.
Dalším, méně známým, ale stále závažným onemocněním je respirační syncytiální virus (RSV). Ten se projevuje kašlem, rýmou, horečkou a dušností a může způsobit těžké respirační potíže, zejména u kojenců, starších osob a osob s oslabenou imunitou.

Potřeba široké prevence

Počet nakažených už ukazuje trend – respirační sezóna je v plném proudu a s ní roste i riziko šíření infekcí, zejména mezi dětmi ve školách, seniory a lidmi s chronickými nemocemi. I když většina průběhů covidu bývá mírná, rizikové skupiny mohou mít komplikace, a proto je prevence klíčová. Jak chránit sebe i ostatní?

• Oblečení do vrstev a ochrana před prochladnutím – šála, čepice, vrstvení oblečení.
• Větrání a vlhkost vzduchu – suchý vzduch oslabuje sliznice a podporuje šíření virů.
• Hygiena rukou – mytí rukou a vyhýbání se kontaktu s obličejem výrazně snižuje riziko nákazy.
• Respirátor v rizikových situacích – v MHD, přeplněných prostorách nebo při nemoci.
• Nepřecházet nemoc – pokud se cítíte nemocní, zůstaňte doma, odpočívejte a chraňte ostatní.
• Účinnou prevencí proti těžkému průběhu onemocnění zůstává očkování.
  Nové vakcíny proti covidu jsou již dostupné a poskytují ochranu zejména seniorům, lidem s chronickými nemocemi a osobám se sníženou imunitou. Starší vakcíny z minulého roku chrání jen minimálně, proto je doporučeno přeočkování aktuální verzí. Očkování proti chřipce je ideální absolvovat od října, aby ochrana pokryla hlavní vrchol sezóny, který bývá koncem ledna a začátkem února.

Ekonomické dopady

Respirační nemoci, zejména chřipka, mají v České republice nejen zdravotní, ale i významný ekonomický dopad. Podle údajů České lékařské komory chřipka ročně připraví českou ekonomiku o přibližně 27 miliard korun. Tento odhad zahrnuje náklady na nemocenské dávky, ztrátu produktivity práce a další ekonomické ztráty spojené s nemocí. Vzhledem k těmto vysokým nákladům je prevence respiračních onemocnění, jako je očkování, považována za efektivní investici. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) jsou prevence, kontrola a léčba respiračních onemocnění jedny z nejefektivnějších zdravotních intervencí z hlediska nákladů.

ROZHOVOR

Pacienti se dnes o očkování hlásí sami,
říká praktická lékařka pro dospělé Kateřina Jirousová

Jak hodnotíte nástup letošní podzimní sezóny respiračních onemocnění? Vidíte výrazný nárůst případů oproti loňsku?
Vyšší nemocnost, v porovnání s předešlými roky, zatím v ordinaci nepozoruji. Výjimkou bylo »období covidu«, kdy byly přeplněny čekárny i telefonní linky a lidé chodili doslova s každým pšíknutím, protože mediální strach byl téměř hmatatelný.
Dalším důvodem, proč nevidím velký nárůst, je i to, že moji pacienti si zvykli na možnost každoročního očkování – nejen proti chřipce, ale i dalším nemocem, které lze objednat v ordinaci praktického lékaře.

Jak běžný člověk rozezná nachlazení od chřipky, COVID-19 či RSV? Jaké příznaky by měly okamžitě přimět nemocné k návštěvě lékaře?
Jsou to všechno virová onemocnění postihující dýchací ústrojí. Příznaky bývají podobné: kašel, rýma, zvýšená teplota nebo horečka, únava, bolesti svalů a kloubů. Jako typický projev covidu se uváděla ztráta čichu, ale ta může nastat i při obyčejné rýmě.
Kdy jít k lékaři je individuální – někdo při teplotě 37,3 »umírá«, jiný chodí do práce. U zdravých většinou platí, že »neléčená viróza trvá týden, léčená sedm dní«. U chronicky nemocných a oslabených jedinců je situace vážnější, proto je potřeba lékařské vyšetření a někdy i hospitalizace. Antibiotika jsou u virových onemocnění neúčinná, ale při nasedající bakteriální infekci je nasazujeme.

Které věkové skupiny jsou podle vás letos nejvíce ohrožené? Na co by si měli dát pozor?
Jako téměř u všech sezónních nemocí jsou ohroženi novorozenci a kojenci, zejména předčasně narozené nebo s vrozenou chorobou, a dále starší lidé a osoby s poruchou imunity.
U dospělých doporučuji každoroční očkování proti chřipce – i když virus mutuje, průběh onemocnění je pak obvykle mírnější. Vakcína je plně hrazena pro osoby nad 65 let a imunitně oslabené. Společně lze očkovat i proti covidu či pneumokokům. A samozřejmě platí i obecná doporučení: dostatek ovoce a zeleniny, pohyb na čerstvém vzduchu, méně stresu, kvalitní spánek a otužování.

Jak očkování vnímají pacienti?
Chřipku očkujeme už léta, máme seznam pravidelných zájemců, který se postupně rozšiřuje. Objednáváme vakcíny podle počtu pacientů, aby skutečně každý, kdo má zájem, dostal svou dávku. Dnes už není nutné pacienty zvlášť přesvědčovat, naopak se hlásí sami. U nově pětašedesátiletých očkování aktivně nabízím, ale vždy je to na jejich rozhodnutí. Většinou se setkávám se souhlasem.

Jak je vhodné načasovat očkování, aby chránilo po celou sezónu?
Ideální je konec září, říjen nebo listopad. Vakcína začne chránit asi dva týdny po aplikaci a kryje období, kdy epidemie zpravidla přichází – od prosince do března.

Co doporučujete pacientům s mírnými respiračními příznaky, kteří chtějí zůstat doma?
Léčba je symptomatická – na rýmu nosní spreje či inhalace, na suchý kašel antitusika, na vlhký expektorancia, na teplotu paralen nebo ibuprofen. K tomu klid na lůžku, dostatek tekutin, vitamínů, větrání a zvlhčování vzduchu.
Vítám i používání respirátoru u nakažených a zvýšená hygienická opatření – časté mytí rukou, praní ložního prádla a ručníků na vyšší teploty, aby se infekce méně šířila.

A na závěr – co užívání paracetamolu, léku široce doporučovanému při teplotách – zejména s ohledem na zprávu ministra zdravotnictví USA o možných rizicích v těhotenství? Jak mají lidé vnímat obdobné zprávy přicházející ze světa?
Dne 24. 9. 2025 vydal Státní ústav pro kontrolu léčiv prohlášení, že se připojuje k aktuálnímu stanovisku Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA), které potvrzuje, že léčivá látka paracetamol zůstává důležitou možností léčby bolesti nebo horečky u těhotných žen.
V roce 2019 EMA posoudila dostupné studie, které zkoumaly souvislost mezi užíváním paracetamolu v těhotenství a neurologickým vývojem dětí. Agentura dospěla k závěru, že výsledky studií jsou neprůkazné, tedy že nelze prokázat žádnou souvislost s neurovývojovými poruchami u dětí.
Zpráv a zdrojů, odkud čerpat informace, je skutečně mnoho. Proto je vždy dobré si každou mediální novinku ověřit na věrohodném místě, eventuálně se poradit se svým lékařem. Jednak by měl mít informace o lécích a jejich účincích a také může poradit, kde věrohodné informace hledat.

Helena KOČOVÁ