Určitě i mnohým z vás, čtenářům, přišla mailem zpráva, ústřední sdělení bylo: »Zrada v přímém přenosu: Stanjura přiznal, že peníze nešly na povodně, ale na zbrojení!«.
Jde o pravdu, či zavádějící informaci?
Pojďme se na fakta obsažená v rozesílaném mailu podívat blíže. Tvrzení, že ministr financí Zbyněk Stanjura přesměroval prostředky určené na pomoc obětem povodní na nákup zbraní, není přesné. V září 2024 zasáhly Českou republiku rozsáhlé povodně. Nejvíce postižený byl Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V reakci na tuto situaci vláda vyčlenila mimořádné prostředky na obnovu infrastruktury, domácností a obcí. Z části těchto rozpočtových rezerv, přibližně 15,4 miliardy korun, byla účetně vykázána část do kapitoly obrany, aby ČR naplnila závazek vůči NATO vydávat 2 % HDP. Ministerstvo financí zdůraznilo, že zbylé prostředky určené na obnovu po povodních zůstávají k dispozici a budou postupně vypláceny obcím a lidem. Ministerstvo pro místní rozvoj eviduje v rozpočtu na tento účel zhruba dvě miliardy korun.
Závěrem lze říci, že tvrzení o »přesměrování peněz na nákup zbraní místo pomoci lidem« je částečně zavádějící, ale oprávněné. V případě přesunů do kapitoly obrany šlo spíše o účetní opatření a součást širšího navyšování obranných výdajů. Ukazuje to i na skutečnost, že česká vláda nebyla reálně schopna naplňovat smysluplně závazek 2 % HDP na zbrojení. Reálná kritika vlády pak spočívá především v pomalém čerpání prostředků a nedostatečné transparentnosti.
(lšu)
4 komentáře
„Něco pořádného skloňuj, Hurvínku, kočku například!“
Vzhledem k tomu, že NATO si o podobné účetní triky koleduje je to adekvátní odpověď (což je ale trochu smutné, správně bychom se vůbec neměli dostat do situace, kdy by bylo správné takové účetní triky provádět). Na druhé straně si ale vláda dělala reklamu poctivým zbrojením a spoluprací s NATO, takže to od ní byl jeden z mnoha podrazů na jejich voliče, kterým pravidelně její strany slibují věci, které neplní. Přesto je mnoho lidí volí, protože slibují věci, které se trefují do aktuální ekonomicko-politické módy. V podstatě opět dokazují, že nikdo lidem nedá to, co oni jim slíbí. A lidé na to skáčou. Pravicový populismus nám nabírá na síle. A je zajímavé sledovat, jak vlády slibující odpovědnost jsou ty nejvíce populistické na politické scéně, aniž by to jejich voličům nějak zvlášť vadilo.
Pokud čtete internet, už jste mnohokrát jistě četli to, že ve vládě jsou blbci. Co je na tom pravdy? Při zkoumání této otázky musíme zapojit moderní vědu. Inteligenci lze definovat jako schopnost kreativně řešit problémy. Kočkopsí agentura musí připustit, že mnohá řešení našich politiků jsou kreativní. A to svědčí o inteligenci. Přesto ale jsou výsledky naší politiky tristní. Moderní věda se tedy musí s tímto paradoxem politické inteligence vypořádat. Řešením je tak zvaný syndrom Hurvínkovy inteligence. Tento syndrom je pojmenovaný podle slavné večerníčkové postava. Hurvínek dokáže na mnoho věcí vymyslet kreativní řešení, ale výsledky jsou podobně tristní jako u politiků. Závěrem lze tedy říci, že tvrzení o blbosti je částečně zavádějící. Jedná se o vysokou inteligenci s Hurvínkovým syndromem, která občas jak blbost působí. Protože ale mnohé pojmy v oboru inteligence nejsou zatím přesně definovány a inteligence s Hurvínkovým syndromem může být blbosti velmi podobná, můžeme prohlásit, že tvrzení o blbosti je oprávněné, ale zavádějící. Problém Hurvínkova syndromu je třeba řešit odbornou psychiatrickou péčí. Ta se ale v politice zoufale nedostává. Můžeme tedy konstatovat, že možným řešením by bylo požádat EU o dotace na psychiatrický dozor a léčbu politiků. Jedná se zároveň o boj s korupcí, zvýšení péče o zdraví i komfortu našich milovaných politiků. Proto nepochybuji, že takový projekt bude schválen. Další dotace budou potřeba na výzkum Hurvínkova syndromu, který je v současné vědě rovněž zanedbán. S přáním správně směrovaných dotací se pro dnešek Vaše kočkopsí agentura loučí.
A co na to říká Spejbl?
Komentáře jsou uzavřeny.